Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.
Bližší popis jednotlivých kauz, které dvouleté působení současného vedení ÚSTR provázely, by připomínal bizarní telenovelu. To samé lze ostatně do jisté míry říci o celé šestnáctileté historii této instituce. Veřejnosti, která se sotva může orientovat ve spletitém labyrintu vztahů klíčových protagonistů bojů o ústav (kdy osobní konflikty a finanční zájmy bývají nezřídka rámovány jako zásadový spor o výklad našich moderních dějin), proto stojí za to připomenout jen hlavní momenty uplynulých čtyřiadvaceti měsíců.
Kudrnu do ředitelského křesla doprovodila jeho plagiátorská kauza. Na protest proti jejímu ignorování jednomyslně rezignovala vědecká ráda ústavu, včetně renomovaného harvardského historika studené války Marka Kramera. Kudrnovy následné výroky a kroky, především ve vztahu k redakčním radám dvou ústavem vydávaných oborových časopisů, vyvolaly odmítavé reakce stovek představitelů odborné komunity. Ochota dalších tuzemských i zahraničních akademických pracovišť institucionálně spolupracovat s ÚSTR razantně poklesla, třebaže se Kudrna a jeho náměstek Kamil Nedvědický snaží přesvědčit veřejnost a politiky o opaku.
Ještě dramatičtější důsledky měl postup nového vedení pro vnitřní fungování ústavu. Tandem Kudrna-Nedvědický vyvolal personální zemětřesení, jehož epicentrum se postupně přesouvalo od administrativních pozic k odborným pracovníkům. Část jich odešla dobrovolně, jelikož nechtěla snášet direktivní a na hraně pracovního práva balancující způsob řízení instituce. Jiní byli propuštěni, někteří z nich dle pravomocného rozhodnutí soudu nezákonně. Tyto odchody dále prohloubily propast mezi odbornou komunitou a vedením ÚSTR. Proti výpovědi pro francouzskou historičku Muriel Blaive se koneckonců ohradil i jeden z veřejně nejznámějších historiků současnosti Timothy Snyder.
Navzdory nezanedbatelně oslabenému výzkumnému týmu Kudrna při různých příležitostech hlasitě prohlašuje, že pod jeho vedením začal ÚSTR „konečně“ produkovat zásadní historické práce. Jde o matení veřejnosti. Všech devět knižních monografií, které v posledních dvou letech pod hlavičkou ústavy vyšly, představuje výsledek dlouhodobého výzkumu zahájeného dávno před Kudrnovým nástupem do čela instituce, případně se jedná o překlady zahraničních děl. Na tom, že ÚSTR letos vydal v mnohém přelomovou knihu Jakuba Šloufa Takový socialismus tady nechceme, která na pozadí analýzy dělnických stávek v 50. a 60. letech výrazně rozšiřuje naše znalosti o možnostech a limitech prosazování specifických zájmů konkrétních společenských segmentů v předlistopadové diktatuře, nenese Ladislav Kudrna prakticky žádný podíl. Výzkum byl totiž financován Grantovou agenturou České republiky a probíhal od roku 2019.
Nejde o jedinou otázku, v níž se Kudrna dopouští zavádějících či zcela lživých prohlášení. Jeho snaha přesvědčit veřejnost o tom, že část tuzemských „revizionistických“, případně „neomarxistických“ historiků se snaží překroutit minulost s cílem rehabilitovat předlistopadovou diktaturu, vyvrcholila kampaní proti pracovníkům vzdělávacího oddělení ÚSTR. Podporován spřízněnými novináři a aktivisty Kudrna pomocí manipulativních výroků a z kontextu vytržených citací dehonestoval své podřízené coby skryté stoupence komunismu. Stejnou strategii používal i proti dalším kolegům z oboru. Po nějaké době začala být vůči jeho slovům ostražitější i média. Kudrnovu kredibilitu zpochybnil například moderátor ČRo Jan Bumba, který upozornil na jeho pokus vkládat do úst ředitelce Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Adéle Gjuričové obdivná slova na adresu diktatury KSČ.
Nic z výše uvedeného zjevně příliš neznepokojuje dozorčí Radu ÚSTR, ani politiky, kteří volí její členy. Bude však zajímavé sledovat, jak se postaví k sérii soudních sporů, do níž Kudrna s Nedvědickým ústav zavlekli. Zmíněné útoky na vzdělávací oddělení totiž neskončily pouze odchodem jeho pracovníků a ukončením dlouholetých, poměrně oceňovaných didaktických projektů. Ředitel a jeho náměstek zažalovali 19 svých někdejších podřízených pro poškození dobrého jména. Učinili tak jako soukromé osoby a u soudu neuspěli. Museli zaplatit rozsáhlé soudní výlohy v řádech statisíců. Zdroje z ústavu mluví o důvodném podezření, že Kudrna s Nedvědickým si následně víceméně analogickou sumu vyplatili v prémiích z rozpočtu ústavu; zbytku zaměstnanců příznačně odměny odepřeli s argumentem nedostatku financí. Výši těchto prémií ÚSTR odmítl zveřejnit, ačkoliv k tomu byl vyzván na základě zákona o svobodném přístupu k informacím 106/1999 Sb.
Nejde přitom o jediný soudní spor, který ÚSTR či jeho vedoucí představitelé v posledních měsících prohráli. Tendence vykládat pracovní právo velmi svérázným způsobem, v níž vyniká především náměstek Nedvědický, měla za následek žaloby týkající se neoprávněných výpovědí a neodůvodněného krácení platů. Pravomocné rozsudky, které dosud padly, vyzněly v neprospěch ústavu a stojí jej nemalé peníze. Je navíc pravděpodobné, že podobným soudním tahanicím není konec. ÚSTR totiž chystá další vlnu propouštění. Výpověď mají příznačně dostat vedoucí odboráři, kteří se proti ohýbání zákoníku práce současným vedením aktivně vymezovali.
Stávající vedení v uplynulých dvou letech ÚSTR nikterak odborně nepozvedlo. Naopak jej ostrakizovalo v rámci odborné komunity a oslabilo jeho výzkumný a vzdělávací potenciál. Rada ÚSTR, která krátce po Kudrnově jmenování ředitelem začala příznačně jednat neveřejně, ani většina politické reprezentace to zjevně nepovažuje za problém. Od instituce příliš nečekají, Česká republika navíc čelí mnohem závažnějším výzvám, než jsou nekončící třenice v relativně malém a kontroverzním ústavu. V době všudypřítomné úsporné rétoriky je ovšem s podivem, že politici tolerují v čele jedné ze státních rozpočtových kapitol osoby pravidelně jednající za hranou platné legislativy. Výsledkem jsou nákladné soudní spory, které vysávají z veřejných zdrojů cenné prostředky.
Autor je historik, v letech 2015-2023 byl odborným pracovníkem ÚSTR.
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
komentář , ústr , Matěj Bílý , historie
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 2 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
Během pátečního večera, kdy čeští hokejisté ještě na ledě pražské O2 Areny hráli duel s Rakouskem (4:0), přišla dlouho očekávaná zpráva o první posile z kanadsko-americké NHL. Po vypadnutí Caroliny z play-off zámořské soutěže se jí stal útočník Martin Nečas. Ten by měl dorazit do Prahy v sobotu před polednem a pak se rozhodne, zda se již dnes večer představí v zápase proti Velké Británii. Poté, co navíc z play-off NHL v noci na sobotu českého času vypadl Boston, je ve hře i příjezd Davida Pastrňáka a Pavla Zachy.
Zdroj: David Holub