Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.
Na druhou stranu je třeba brát Putinova slova opět s rezervou. Na středečním setkání s příslušníky ruského armádního letectva totiž přiznal, že Rusko vynakládá do vojenské oblasti násobně méně prostředků než Spojené státy, klíčový člen Severoatlantické aliance, jen aby zdůraznil, že Rusko se s ohledem na tento nepoměr nechystá do války s NATO. Zastavme se proto u obou částí tvrzení kremelského autoritáře.
Putin má pravdu v tom, že Rusko v post-studenoválečném období vynakládalo do vojenské oblasti mnohem menší sumy než Spojené státy. Nutno ovšem zdůraznit, že o desetinásobně nižší částce, kterou Putin zmínil, šlo hovořit před začátkem zahájením otevřené války Ruska proti Ukrajině v roce 2022. Od té doby tyto výdaje prudce vzrostly. Navzdory tomu se dlouhodobě nemohou srovnávat s analogickými výdaji na straně NATO. Nebudeme-li počítat Spojené státy, které zůstávají jasným globálním vojenským hegemonem, ruský vojenský rozpočet snadno dorovná sedmička aliančních zemí, konkrétně Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Kanada, Polsko a Španělsko.
Z tohoto úhlu pohledu je skutečně představa konvenční války s NATO pro Rusko nesmyslná. K závěru, že v takovém konfliktu by Moskva tahala za výrazně kratší konec provazu, ostatně dospěli již v osmdesátých letech sovětští komunisté. Kvantita, na kterou Sovětský svaz a následně Rusko spoléhaly, není na moderním bojišti zdaleka rozhodující. Názornou ukázkou je neschopnost ruské armády uštědřit rychlou a rozhodnou porážku výrazně slabší Ukrajině v úvodních týdnech současné války.
Už sovětští komunisté věděli, že jejich zbraně nedokážou svou kvalitou konkurovat západním konvenčním systémům. Rusko se pod Putinovým vedením pustilo do modernizace armády a zbrojního průmyslu. Jeho představitelé tak v minulých letech pravidelně a s velkou pompou prezentovali nové, doslova zázračné střely, letouny či tanky. Žádná z těchto zbraní – pokud je Rusko vůbec dokázalo smysluplně nasadit – ale nezaznamenala na Ukrajině mimořádný úspěch. Ruské armádě dělá problém poradit si s vybavením a výzbrojí, kterou ukrajinským ozbrojeným silám dodává Západ, přestože zpravidla nejde o to nejlepší, co mají země NATO ve svém arzenálu.
Pohled na ukrajinské bojiště může v tomto směru NATO naplňovat optimismem. Rusko žádné zázračné konvenční zbraně nemá a těžko si představit, že výzbroj, kterou reálně disponuje, by obstála v přímé konfrontaci s moderní technikou Severoatlantické aliance.
Opakování přízviska konvenční je v tomto směru mimořádně důležité. Nelze totiž zastírat, že Rusko zůstává jadernou velmocí. S ohledem na ničivou sílu atomových zbraní nepochybně představuje pro Západ hrozbu, navzdory svému technologickému zaostávání. Doufejme, že pokud si Putin uvědomuje, jak je konvenční válka s NATO pro Rusko nesmyslná, chápe i apokalyptický rozměr jaderného konfliktu.
Ve světle uvedeného by bylo uklidňující vnímat druhou část Putinova tvrzení – tedy že Rusko neplánuje zaútočit na země Severoatlantické aliance – jako potvrzení toho, že členství v NATO zajišťuje absolutní bezpečnost. S ohledem na historii výroků ruských předáků, včetně samotného Putina, které se ukázaly jako naprosto lživé, však nemohou mít ani jeho aktuální slova kýženou váhu. Mít za souseda agresivní mocnost, která nedodržuje platné smlouvy a k dosažení svých cílů neváhá použít vojenskou sílu, bude vždy rizikem, na něž je třeba adekvátně reagovat. Skutečný poměr sil ovšem nedává důvod k panice, pakliže si klíčoví ruští činitelé zachovají alespoň zbytky pudu sebezáchovy.
Autor je historik.
Související
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
glosa , Vladimír Putin , Rusko , NATO , Ruská armáda , válka na Ukrajině , Ukrajina , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 37 minutami
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 1 hodinou
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 1 hodinou
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 1 hodinou
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 3 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 3 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 3 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 4 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 5 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 6 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 6 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 7 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 8 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 8 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 9 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
Slovenskem otřásl atentát na premiéra Roberta Fica. Střelcem, který po výjezdním jednání vlády pětkrát vystřelil na premiéra, byl Juraj Cintula. Internetem okamžitě začaly kolovat informace o "SBSkáři z Levic". Některé se však ukázaly jako nepravdivé.
Zdroj: Libor Novák