Na jaře roku 1944, tedy před 80 lety, začalo několik vězňů v koncentračním táboře Osvětim plánovat útek. Povedlo se jim to 7. dubna toho roku a vzápětí informovali veřejnost o hrůzách, které v nacistickém vyhlazovacím táboře prožili. Uprchlí vězni byli Slováci, jmenovali se Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler.
Starší z uprchlých vězňů, Alfréd Wetzler, pocházel z Trnavy, kde se dne 10. května 1918 narodil do chudé dělnické rodiny. Také on sám pracoval na dělnické pozici v trnavské cihelně. Za druhé světové války se zapojil do sabotáží proti nacistům, za což byl v roce 1941 odsouzen a uvězněn na několik měsíců. O rok později ho deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi. Zde ihned poznal na vlastní kůži hrůzy, které se zde odehrávaly, a pochopil, že zde lidé masově umírají. Nacisté mu totiž v táboře dali za úkol nosit a odklízet mrtvoly. Později dostal Wetzler práci v márnici nebo jako písař.
Rudolf Vrba se narodil jako Walter Rosenberg (teprve později se nechal přejmenovat) dne 11. září 1924 v Topolčanech do židovské rodiny. Během druhé světové války studoval na gymnáziu v Bratislavě, odkud byl ovšem jako Žid vyloučen a musel se živit jako dělník. I na prosté dělnické profesi pociťoval časté znevýhodňování pro svůj původ – bral nižší plat než ostatní a dostával náročnější pracovní úkoly. Po práci se Vrba ještě po nocích tajně doma sám vzdělával, rozšiřoval zejména své znalosti cizích jazyků. Na jaře roku 1942, to mu bylo sedmnáct let, se pokusil ze Slovenska utéct do Anglie, kde se hodlal začlenit do československé odbojové armády. Na útěku ho však zadrželi na hranicích s Maďarskem. Poté putoval po několika koncentračních táborech, až nakonec v červnu 1942 skončil v Osvětimi. Stejně jako Wetzler, také Vrba zde ihned přišel do kontaktu se smrtí: měl spalovat mrtvoly a kopat pro ně hroby. Poté pracoval ve skladu nebo vykonával stavební práce.
V roce 1943 se oba muži v koncentračním táboře setkali. Znali se ovšem již z dřívějška. Wetzler i Vrba se tehdy zapojili do jedné z odbojových skupin vznikajících v táboře a začali plánovat útěk z hrůzného místa. Jejich cílem nebylo pouze dostat se na svobodu, ale také o zvěrstvech odehrávajících se v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech informovat veřejnost a tím ji vyburcovat k masivním zásahům proti nacistickému režimu a k osvobození nevinných vězňů.
Nakonec se jim skutečně utéct podařilo, a to počátkem dubna 1944. Několik týdnů pak opatrně přebíhali Polskem, až na konci měsíce došli do Žiliny. Zde se dostavili k místní židovské radě, které vypověděli o hrůzách prožitých a spatřených ve vyhlazovacím táboře. Jejich výpověď byla zaznamenána na několik desítek stran jako „Zpráva Vrby a Wetzlera o německých vyhlazovacích táborech Osvětim a Březinka“, a později se stala jedním z nejvýznamnějších pramenů dokládajících situaci v koncentračních táborech.
Zpráva se brzy dostala i ke spojencům na západě, kteří se díky ní poprvé podrobně seznámili s hrůzami v nacistických táborech. Uprchlí vězni v ní popisovali vyhlazovací tábor v Osvětimi jako skutečnou továrnu na smrt, kde umíraly tisíce nevinných lidí. Dále podali informace o podobě i fungování tábora nebo o počtu vězněných či zemřelých. Zpráva byla (v upravené verzi a bez uvedení jmen) uveřejněna v médiích v létě a na podzim roku 1944. Skutečně pobídla západní mocnosti nebo třeba papeže k veřejným odporům proti dalším deportacích do koncentračních táborů, a tak se zachránily tisíce životů.
Alfréd Wetzler se po skončení války živil jako redaktor nebo dělník v Bratislavě, později se uplatnil v obchodním odvětví. Ke konci života se potýkal s řadou zdravotních potíží, které jistě pramenily i v letech strávených v koncentračním táboře. Zemřel dne 8. února 1988 ve věku nedožitých 70 let.
Rudolf Vrba po válce začal znovu studovat a později působil jako profesor farmakologie na univerzitě v Kanadě. V roce 1958 totiž odešel z Československa kvůli dalšímu totalitnímu režimu, tomu komunistickému. Pracoval v Kanadě ve výzkumných týmech zabývajících se léčbou diabetu nebo rakoviny. Zemřel v kanadském Vancouveru na konci března roku 2006, bylo mu 81 let.
Související
Skandál v Osvětimi. Muzeum se ohradilo proti knize, jejíž autor se vžívá do Mengeleho
Nejmladšímu chlapci při transportu Romů do Osvětimi bylo sedm dní
Osvětim , Koncentrační tábory , nacisté , historie , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
před 57 minutami
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
před 1 hodinou
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 1 hodinou
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 2 hodinami
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 2 hodinami
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 2 hodinami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 3 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 4 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 4 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 5 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 6 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 6 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 7 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 7 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 8 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 9 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 9 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje některým kategoriím odsouzených sloužit v ukrajinské armádě. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na údaje z webové stránky ukrajinského parlamentu.
Zdroj: Libor Novák