Uplynulo 60 let od chvíle, kdy série výstřelů ukončila život amerického prezidenta Johna Kennedyho. Atentát, k němuž došlo 22. listopadu 1963 ve městě Dallas, je americkými historiky i publicisty sice pečlivě zmapován, přesto se stále nepodařilo zcela objasnit, kdo jej zosnoval, což nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím, uvádí ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Michálek. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kořeny Kennedyho násilné smrti patrně vyrůstaly z tehdejší politické situace ve Spojených státech a z jakého důvodu hodnotí Kennedyho prezidentství jako úspěšné, navzdory tomu, že bylo relativně krátké.
Nakolik jsou události z Dallasu z 22. listopadu 1963 historicky probádané? Domníváte se, že se s odstupem šesti desetiletí mohou objevit prameny, které by na atentát vrhly nové světlo?
Americkými historiky i novináři jsou nepochybně probádány pečlivě a podrobně. Nedávno zpřístupněné dokumenty CIA – jakkoli bombasticky ohlášené – posun v tom, co o atentátu dnes víme, nepřinesly. Samozřejmě, vždy se mohou objevit nové prameny, které nemusí být čistě oficiálního charakteru a původu. Takže pořád je zde prostor pro různé konspirační teorie a závěry. Nechci spekulovat, zda a kdy se najdou nějaké další dokumenty, a teď mám na mysli takové, které by jasně a přesně řekly, kdo za atentátem stál. Uvidíme.
Jak jste sám zmínil, atentát na pětatřicátého prezidenta Spojených států oblíbeným tématem stoupenců a šiřitelů konspiračních teorií. Ostatně průzkum z roku 2021 naznačil, že oficiální vyšetřovací verzi nevěří dvě třetiny současných Američanů. Domníváte se, že jde o důsledek prosté přitažlivosti podobných převratných historických události, které mají vždy potenciál vyvolávat v široké veřejnosti i velmi divoké představy a úvahy, nebo se v tom projevuje spíše spletité pozadí atentátu?
Konspirační teorie jsou staré jako politika sama a budou zde s námi i v budoucnosti. Lidé jsou ovlivněni propagandou, hoaxy, rádi hledají takové teorie a konspirace. To, že dvě třetiny Američanů v současnosti nevěří oficiální vyšetřovací verzi, mě nepřekvapuje. I u nás lidé obecně rádi věří konspiračním nesmyslům a propagandě. Propaganda a konspirace jsou mocné čarodějky.
Jaký byl vlastně účel Kennedyho cesty do Dallasu, která se mu stala osudnou? A proč se pohyboval v otevřené limuzíně?
V listopadu 1963 již byla v plném proudu kampaň na prezidentské volby plánované na následující rok. Texas byl důležitý v tom smyslu, že právě zde hrozil rozkol Demokratické strany. Kennedy proto na cestě trval, i když mu ji jeho spolupracovníci nedoporučovali. Přítomné Američany chtěl také pozdravit z otevřené limuzíny, ve které jel spolu s první dámou. V koloně aut, která po poledni směřovala z letiště Love Field do centra Dallasu, necestoval sám. Rovněž v otevřené limuzíně jej doprovázel guvernér Texasu John Connaly s manželkou Nellie. V dalším autě je následoval viceprezident Johnson se svou lepší polovičkou.
Můžete čtenářům připomenout sled dalších událostí?
Z budovy skladu učebnic zazněly během šesti vteřin tři výstřely. První zasáhl Kennedyho zezadu do šíje, prošel krkem a zranil guvernéra Connalyho. Nebyl smrtelný. Druhý výstřel minul, avšak třetí zasáhl prezidentovu hlavu. Místní lékaři se Kennedyho pokoušeli zachránit, ale beznadějně. Okolo třinácté hodiny zemřel.
Zadržen byl zaměstnanec zmíněného knižního skladu Harvey Lee Oswald, který na prezidenta střílel z okna. Avšak za dva dny byl zavražděn na hlavní policejní stanici v Dallasu Jackem Rubym, majitelem nočního klubu, který měl vazby na podsvětí. Vyšetřovatel a soudce Earl Warren později zveřejnil zprávu, že Oswald jednal samostatně. Kdo však stál v pozadí atentátu a proč se to nepodařilo objasnit, zůstává dodnes záhadou. To ostatně nahrává konspiračním teoriím, které jste zmiňoval.
V čem vy jako historik spatřujete hlavní kořeny atentátu? Byla pro ně určující spíše Kennedyho zahraniční politika, nebo postoje k vnitřním problémům Spojených států?
Toto je těžká otázka, na kterou se asi nedá přesně odpovědět. Podle mého se kořeny atentátu pravděpodobně nacházely spíše na domácí americké politické scéně. Americká společnost byla v té době v jakémsi dynamickém novém startu a ne každý si osvojil optiku rovnoprávnosti, lidských práv, rovnosti před zákonem či možností vzdělání. Těchto domácích faktorů bylo nepočítaně a nebyly jen politického charakteru. V konzervativní Americe nebylo málo těch, kteří například doslova křižovali ženy za používání antikoncepční pilulky, která se objevila v roce 1961. Jelikož se odborně věnuji československo-americkým vztahům po druhé světové válce, samozřejmě zároveň nepodceňuji kořeny atentátu, které souvisely se zahraničními vztahy, bipolárním rozdělením tehdejšího světa a probíhající studenou válku.
Jaký byl kontext Kennedyho prezidentství a jaké cíle si v úřadu předsevzal?
Výsledek prezidentských voleb v roce 1960 byl těsný. Oba kandidáti, republikán Richard Nixon a demokrat John Kennedy, dostali 34 milionů hlasů, Kennedy získal o pouhých 118 tisíc víc. Po inauguraci v lednu 1961 jej čekalo množství domácích i zahraničních problémů, včetně hrozby jaderné války. Mladý třiačtyřicetiletý prezident ztělesňoval nový vítr v americké politice, který dostal název politika „nových hranic“. Šlo o komplex hospodářských, obchodních, sociálních i vojenských opatření rozčleněných do navzájem propojených podskupin. Politika „nových hranic“ si ovšem razila cestu pomalu, mimo jiné i proto, že narážela na bariéry vnitropolitického rozložení sil.
Také zahraničněpolitický rozměr „nových hranic“ představoval celý komplex problémů. Směřování Spojených států v této oblasti naznačil Kennedy již na svém inauguračním projevu. Položil důraz na mír a pokrok, zároveň vyzval k těsnější spolupráci se spojenci v NATO. Ve své podstatě se rysy Kennedyho zahraniční politiky, která vycházela z amerického velmocenského postavení, nelišily od jeho předchůdců. Pod vlivem aktuálních událostí však docházelo k jejím modifikacím. Projevilo se to mimo jiné v přehodnocení vojenské doktríny, kdy strategii hromadné odvety nahradila strategií pružné reakce. Důraz se začal klást na budování speciálních jednotek, ovšem i další rozvoj jaderných zbraní.
Když zmiňujete jaderné zbraně, jistě se nabízí otázka karibské raketové krize, která vypukla na podzim 1962, právě během Kennedyho prezidentství. Je poměrně rozšířeným názorem, že jejím vítězem byl právě tehdejší šéf Bílého domu. Souhlasíte s tím?
Poté, co Sovětský svaz rozmístil na Kubě ofenzivní zbraně, včetně balistických raket, se svět ocitl na prahu války, která mohla znamenat jaderný holocaust. Kennedy byl postaven před úkol ochránit vitální zájmy Spojených států a předejít takové konfrontaci. Za pomoci strategie námořní blokád, respektive karantény, se tento cíl podařilo splnit. To, kdo vlastně nakonec vzešel z celé karibské raketové krize jako vítěz, patří do samostatné kategorie otázek. Byl to skutečně Kennedy, který dosáhl toho, že Sověti souhlasili s demontáží a odvozem svých jaderných zbraní z Kuby?
Kennedy se mohl rozhodnout mezi třemi možnostmi – nedělat nic, nařídit vojenský útok, nebo právě blokádu, kterou nakonec zvolil a sovětského vůdce Nikitu Chruščova vyzval k tomu, aby nařídil návrat sovětských lodí s nákladem raket zpět do Sovětského svazu. Tváří v tvář pevnému americkému postoji Chruščov po třinácti dnech skutečně kapituloval, nařídil návrat pětadvaceti sovětských lodí s raketami, i demontáž hotových odpalovacích ramp na Kubě. Proto Kennedy zdánlivě z události vyšel jako zachránce svobodného světa. A to byl moment jeho nejcennějšího triumfu, kterým z velké části zastínil svou předchozí blamáž v podobě podpory neúspěšného pokusu kubánského exilu svrhnout režim Fidela Castra po vylodění v Zátoce sviní.
Nakonec, jak hodnotíte Johna Kennedyho jako politika a prezidenta? Byl v úřadu úspěšný?
Johna Fitzgeralda Kennedyho hodnotím určitě pozitivně. V úřadu však byl velmi krátce. Mnoho věcí – ať už v domácí nebo v zahraniční politice – zkrátka neměl šanci prosadit. Nechci teoretizovat, kam by se Amerika ubírala v jednotlivých oblastech života, kdyby nepřišel listopadový atentát v Dallasu a Kennedy byl prezidentem další funkční období. Samozřejmě, dal by se vymodelovat scénář, jak mohla americká společnost vypadat, pokud by Kennedy žil dál a zůstal v úřadu, nicméně to je spíše otázka pro jiné společenské vědce a odpověď s sebou nese riziko velkých omylů.
Kennedy každopádně představoval novou Ameriku. Do Bílého domu usedl jako první katolík. Byl mladý, schopný a populární. Přestože na jedné straně plnými doušky užíval radostí, které život nabízel, a byl ztělesněním tlusté čáry za americkým konzervativismem, zároveň dokázal postihnout – i za pomoci okruhu skvělých absolventů Harvardu – také vážná témata tehdejších Spojených států i bipolárního světa.
Související
Turek by měl Starostům poděkovat za kampaň, kterou pro něj odvedli, říká politický konzultant pro EZ
Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet
rozhovor , John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) , Slavomír Michálek
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Putin dorazil do KLDR. Rusko by mohlo pomáhat Severní Koreji s jaderným programem, obává se NATO
před 1 hodinou
Kyjev: Ruští vojáci uřízli hlavu ukrajinskému vojákovi
před 2 hodinami
Iohannis odstoupí. Novým šéfem NATO bude Rutte, tvrdí nizozemský tisk
před 3 hodinami
Češi chtějí rychlý konec války na Ukrajině, i za cenu ztráty území
před 3 hodinami
Ve věku 92 let zemřela Anouk Aimée, legenda francouzského filmu
před 4 hodinami
Čína se ostře ohradila proti kritice Stoltenberga
před 4 hodinami
Justin Timberlake byl zatčen a obviněn z řízení pod vlivem omamných látek
před 5 hodinami
Nález podezřelých zavazadel zastavil dopravu v centru Prahy
před 5 hodinami
Ukrajinští piloti se připravují na boj v F-16. Velitelé je musí chránit před snahami o zmaření výcviku
před 5 hodinami
Rutte má zelenou. Na cestě do vedení NATO ho podpořilo Slovensko i Orbán
před 6 hodinami
Změny počasí nechávají země chladným. Jednání o klimatu tříští svět, před summitem není dohoda
před 7 hodinami
NATO spustí misi NSATU. Pomoc pro Ukrajinu připadne pod stovky lidí
před 7 hodinami
Ukrajinští piloti se připravují na boj v F-16. Velitelé je musí chránit před snahami o zmaření výcviku
před 8 hodinami
Druhý summit o Ukrajině by mohl proběhnout ještě letos. Hostitelská země se změní
před 8 hodinami
Dánsku leží v žaludku ruská "stínová flotila". Je to mezinárodní problém, přiznává
před 9 hodinami
Ruská představa míru na Ukrajině: Pokud Kyjev odmítne naše návrhy, přitvrdíme, zní z Kremlu
před 9 hodinami
Euro 2024: Hašek by rád porazil Ronalda, portugalskému kouči Martínezovi se styl Čechů líbí
před 9 hodinami
Putin míří do Severní Koreje. Ocenil, že Kim podporuje válku proti Ukrajině
před 10 hodinami
Ukrajina míří k masivnímu blackoutu. Lidé budou bez elektřiny polovinu dne, varují energetici
před 10 hodinami
Nastane druhá korejská válka? Poloostrov je v napětí, balónek s odpadem brzy může vystřídat jaderná hlavice
Korejský poloostrov se poslední dobou blíží válce rychleji než kdy dřív. Dědictví války z 50. let tak stále pokračuje a hrozí, že se křehké příměří změní v brutální a krvelačný konflikt. Tentokrát ale má Severní Korea k dispozici jaderné zbraně, takže papírová převaha jihokorejské armády nemusí znamenat vůbec nic.
Zdroj: Jakub Jurek