Francouzský prezident Emmanuel Macron se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá, uvedl v rozhovoru pro deník Le Parisien.
"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".
Macron v únoru vyvolal rozruch, když hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.
Macron se v pátek spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem setkal v Berlíně, kde jednali o způsobech podpory Ukrajiny. Lídři Výmarského trojúhelníku, se podle francouzského prezidenta shodli, že jejich cílem je nikdy nedovolit Rusku zvítězit a podporovat Ukrajince až do konce.
Rozdíly však nadále panují v otázce nasazení pozemních sil. Zatímco Macron tvrdí, že evropští lídři by si měli ponechat otevřené všechny možnosti - včetně vyslání vojáků na Ukrajinu -, opatrněji postupující Scholz takovou možnost kategoricky odmítá.
Macron už dříve řekl, že všechny jeho výroky o válce mezi Ukrajinou a Ruskem byly pečlivě promyšleny. Reagoval tak na rozruch vyvolaný tím, že nevyloučil vyslání západních vojáků do konfliktu.
Po konferenci evropských lídrů v Paříži prohlásil, že "třeba udělat vše potřebné", aby se zajistila porážka Ruska po napadení Ukrajiny. To však znepokojilo několik evropských spojenců včetně Německa.
Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.
I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.
To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP.
"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.
Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.
Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.
"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.
Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Související
Kyjev: Ruští vojáci uřízli hlavu ukrajinskému vojákovi
Češi chtějí rychlý konec války na Ukrajině, i za cenu ztráty území
válka na Ukrajině , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Putin dorazil do KLDR. Rusko by mohlo pomáhat Severní Koreji s jaderným programem, obává se NATO
před 2 hodinami
Kyjev: Ruští vojáci uřízli hlavu ukrajinskému vojákovi
před 3 hodinami
Iohannis odstoupí. Novým šéfem NATO bude Rutte, tvrdí nizozemský tisk
před 4 hodinami
Češi chtějí rychlý konec války na Ukrajině, i za cenu ztráty území
před 5 hodinami
Ve věku 92 let zemřela Anouk Aimée, legenda francouzského filmu
před 5 hodinami
Čína se ostře ohradila proti kritice Stoltenberga
před 5 hodinami
Justin Timberlake byl zatčen a obviněn z řízení pod vlivem omamných látek
před 6 hodinami
Nález podezřelých zavazadel zastavil dopravu v centru Prahy
před 7 hodinami
Ukrajinští piloti se připravují na boj v F-16. Velitelé je musí chránit před snahami o zmaření výcviku
před 7 hodinami
Rutte má zelenou. Na cestě do vedení NATO ho podpořilo Slovensko i Orbán
před 8 hodinami
Změny počasí nechávají země chladným. Jednání o klimatu tříští svět, před summitem není dohoda
před 8 hodinami
NATO spustí misi NSATU. Pomoc pro Ukrajinu připadne pod stovky lidí
před 9 hodinami
Ukrajinští piloti se připravují na boj v F-16. Velitelé je musí chránit před snahami o zmaření výcviku
před 9 hodinami
Druhý summit o Ukrajině by mohl proběhnout ještě letos. Hostitelská země se změní
před 10 hodinami
Dánsku leží v žaludku ruská "stínová flotila". Je to mezinárodní problém, přiznává
před 10 hodinami
Ruská představa míru na Ukrajině: Pokud Kyjev odmítne naše návrhy, přitvrdíme, zní z Kremlu
před 11 hodinami
Euro 2024: Hašek by rád porazil Ronalda, portugalskému kouči Martínezovi se styl Čechů líbí
před 11 hodinami
Putin míří do Severní Koreje. Ocenil, že Kim podporuje válku proti Ukrajině
před 11 hodinami
Ukrajina míří k masivnímu blackoutu. Lidé budou bez elektřiny polovinu dne, varují energetici
před 12 hodinami
Nastane druhá korejská válka? Poloostrov je v napětí, balónek s odpadem brzy může vystřídat jaderná hlavice
Korejský poloostrov se poslední dobou blíží válce rychleji než kdy dřív. Dědictví války z 50. let tak stále pokračuje a hrozí, že se křehké příměří změní v brutální a krvelačný konflikt. Tentokrát ale má Severní Korea k dispozici jaderné zbraně, takže papírová převaha jihokorejské armády nemusí znamenat vůbec nic.
Zdroj: Jakub Jurek