hladomor

Senát ČR, ilustrační fotografie.

Senát označil hladomor na Ukrajině ve 30. letech minulého století za genocidu

Senát po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora dnes v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.
Senát ČR

Senát zřejmě označí hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Senát zřejmě po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označí hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora by v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině měla vyjádřit odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat. Vyplývá to z návrhu usnesení, které připravil senátní výbor pro lidská práva.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Rusko zaplatí za oběti stalinského hladomoru, uvedl zástupce Zelenského kanceláře

Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Ilustrační foto

Každé čtyři vteřiny na světě zemře hladem jeden člověk

Každé čtyři vteřiny na světě zemře hladem jeden člověk. V prohlášení vydaném k zahájení debaty Valného shromáždění OSN to napsalo 238 nevládních organizací. Žádají světové politiky, aby zastavili celosvětovou krizi týkající se hladu.
Vladimír Putin

WP: Kvůli Putinovi hladoví miliony lidí po celém světě

Ruský prezident Vladimir Putin je kvůli své invazi na Ukrajinu zodpovědný za narůstající hlad lidí po celém světě, píše list The Washington Post (WP). Ruská blokáda jihoukrajinského přístavu Oděsa a dalších klíčových námořních cest v Černém moři totiž brání napadené zemi vyvážet obilí, čímž jsou ohroženy zásoby potravin do zemí Blízkého východu, Afriky a částečně i Asie.
Berlín, ilustrační foto.

Kvůli Rusku hrozí největší hladomor od konce druhé světové války, myslí si Berlín

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Ilustrační fotografie.

Česku kvůli válce na Ukrajině nedostatek jídla nehrozí. Jedno je jisté, ceny dál porostou

Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO), tedy Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů během prvních dubnových týdnů vydala svým způsobem varování o tom, že světové ceny potravin se v důsledku Ruskem vyvolané válečné agrese na Ukrajině v březnu letošního roku vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru vzrostl rovnou o 12,7 procenta, navíc zmiňovaný konflikt způsobuje dle organizace OSN chaos na trhu s obilím a rostlinnými oleji.
Ilustrační foto

V Nigérii hladoví asi dva miliony dětí, varují mezinárodní organizace

Zhruba 2,3 milionu dětí v severovýchodní Nigérii hladoví, varovala organizace na ochranu dětí Save the Children. Útoky islamistických povstalců v oblasti donutily farmáře, aby utekli z farem, a dohnaly region na pokraj kritického nedostatku potravin. Na potravinovou krizi v regionu upozornila také OSN.
OSN, ilustrační foto

Hladomorem je ohroženo přes 41 milionů lidí, zní z OSN

Více než 41 milionům lidí na světě hrozí hladomor nebo podmínky, které k němu mají blízko, pokud se jim nedostane urychlené humanitární pomoci. Ve své nové zprávě to uvedly dvě agentury OSN. Na 23 místech světa podle nich hrozí v příštích měsících zhoršení situace s akutním nedostatkem potravin. Mezi nejohroženější podle nich patří etiopský region Tigraj, jih Madagaskaru, Jemen, Jižní Súdán a sever Nigérie.
Ilustrační foto

NÁZOR: Desetinu populace sužuje hlad. Jeden z důsledků pandemie, tvrdí akademička

Téměř desetina obyvatel Země - dle odhadů 768 milionů lidí - trpěla v roce 2020 podvýživou, konstatuje Jessica Eiseová, která přednáší socio-environmentální studia na Texaské univerzitě. V komentáři pro server The Conversation jako jeden z důvodů identifikovala koronavirovou pandemii, která zasáhla ekonomiku, pracovní trhy, narušila dodavatelské řetězce a zvýšila cenu potravin.
Ilustrační foto

Ve světě každou minutu zemře hlady 11 lidí

Každou minutu ve světě zemře hlady 11 lidí. Ve své dnešní zprávě s názvem "Hlad se násobí" to uvedla mezinárodní charitativní organizace Oxfam. Poznamenala přitom, že hlady aktuálně umírá více lidí než na covid-19, který si celosvětové každou minutu vyžádá asi sedm životů. Vysoký počet hladovějících organizace přičítá konfliktům, dopadům pandemie a klimatické krizi.
Severní Korea

Co stojí za hladem v KLDR? Politolog mluví o zkoušce Kimova režimu

NÁZOR - Severní Koreu opět sužuje nedostatek potravin, přičemž jde o veřejný problém, který tamní vláda tentokrát přiznává, konstatuje politolog Robert Kelly v komentáři pro server National Interest. Profesor z univerzity v Pusanu vysvětluje, že během poslední velké potravinové krize na konci 90. let tehdejší vůdce Kim Čong-il o situaci mlčel, ačkoliv hlady zemřelo na milion Severokorejců.

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy