Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Historie Svátku práce má původ v roce 1886, kdy v Americe prvního květnového dne uspořádaly dělnické odbory spolu s anarchisty velkou stávku. Již někdy od 50. let 19. století se totiž začínali bouřit dělníci, kterým vadily špatné pracovní podmínky. Dlouhodobá nespokojenost vyvrcholila právě 1. května 1886, dělníci vyšli do ulic a požadovali zlepšení podmínek pro práci a především zkrácení pracovní doby na osm hodin denně, a to bez snížení dosavadního finančního ohodnocení. Protesty tehdy pokračovaly i v následujících dnech, 3. května se během nich v Chicagu dostaly skupiny dělníků do konfliktu a fyzického střetu s policejními složkami. To si vyžádalo několik lidských obětí. Situace se vyostřila ještě o den později, když byla na náměstí odpálena bomba, z čehož se obvinilo a odsoudilo k trestu smrti několik anarchistů. Dodnes není jasné, zda měli výbuch na svědomí právě oni, protože proti nim neexistovaly žádné přímé důkazy.
O dva roky později, dne 1. května 1888, se na výše uvedené tragické události vzpomínalo znovu ve formě demonstrace a stávky. A rok nato se již o prvním květnovém dni hovořilo jako o Svátku práce, v roce 1890 se stal svátkem mezinárodním. Už tehdy se o prvním květnu chodilo houfně do ulic, kde lidé nejenom propagovali své názory a případné požadavky, ale také se veselili. Svátek práce stal i jakousi lidovou oslavou spojenou s příchodem jara. Dělnické průvody tím mimo jiné dávaly ostatním najevo, že jsou všichni plnohodnotnými členy stejné společnosti a všichni se dokáží stejně dobře bavit.
V našich zemích byl Svátek práce oficiálně zařazen mezi státní svátky v roce 1919. Během jeho oslav se především zdůrazňoval význam dělnické třídy pro společnost, pořádaly se ale také nejrůznější společenské akce nebo hromadné výlety. Svátek práce se oslavoval i v podnicích, kdy jejich majitelé uspořádali pro své zaměstnance příjemný oddechový den s kulturním programem a občerstvením. Výborným jídlem v rámci prvomájových oslav pro zaměstnance proslul třeba známý továrník Tomáš Baťa.
Během druhé světové války ustoupil Svátek práce do pozadí. Sám Adolf Hitler ho prý vůbec neměl rád a navíc se obával případných konfliktů a vzpour, které by mohly vyvolat davy lidí v ulicích. První máj tak tehdy lidé jako státem placený svátek trávili především s rodinou a vyráželi třeba do přírody.
Brzy si Svátek práce přisvojily socialistické země, v nichž se (u nás po roce 1948) později stal jedním z nejdůležitějších svátků, a to pro monstrózní propagandu. Také u nás se konaly prvomájové průvody, které procházely městem a směřovaly k tribunám, kde straničtí představitelé vyzdvihovali dosavadní budovatelské úsilí, vzorné plnění pracovních plánů a rozvoj socialistické společnosti.
Účast v prvomájových průvodech v časech komunistického režimu byla sice nepovinná, ovšem důrazně doporučovaná. Lidé se do průvodů zapojovali raději dobrovolně, a to mnohdy z obavy, aby si nepokazili svůj kádrový profil a nemuseli se potýkat s případnými nepříjemnostmi. Ze stejných důvodů bylo rovněž žádoucí, aby se v průvodu objevili zaměstnanci státních podniků, učitelé a žáci nebo členové organizací. Učitelé hlídali vzornou účast svých žáků, zaměstnavatelé svých pracovníků. Pokud tedy někdo v průvodu nešel, opravdu z toho mohl mít problém. V průvodech se objevovaly i alegorické vozy vyzdobené budovatelskými nápisy, také skupiny nosily transparenty s podobným obsahem. Nezbytným doplňkem každého účastníka bylo mávátko. Součástí slavnosti bylo i vypouštění holubic míru.
Související
1. květen jako pracovní den: Kolik by stát získal, pokud by přestal být dnem pracovního klidu?
Prvomájová demonstrace v Berlíně se vyhrotila: Radikálové napadli čtyři novináře
Aktuálně se děje
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
včera
Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování
včera
Barrandovský most nebude opravený už na konci léta. Praha musí změnit plány
včera
Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život
včera
Izraelský tank střílel po vlastních vojácích. Pět jich zemřelo
včera
Jednání o míru na Ukrajině bez Ruska? Zbytečnost, žádný výsledek nebude, tvrdí Kreml
Plánovaný červnový summit, při kterém Švýcarsko doufá, že vydláždí cestu pro mírový proces, je podle Kremlu bez ruské účasti zbytečný. Uvedla to agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák