Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů.
Jaká byla vnitřní politická a ekonomická situace v Číně na sklonku osmdesátých let? Tuto dekády si tuzemská veřejnost v souvislosti s Čínou patrně spojuje především s osobou Teng Siao-pchinga a jeho reformami. Jaký měly vliv na růst nespokojenosti, kterou část Číňanů nakonec od dubna 1989 neváhala dávat otevřeně najevo?
Osmdesátá léta byla asi dosud nejuvolněnějším obdobím Čínské lidové republiky. Ekonomická situace se v důsledku reforem od konce sedmdesátých let výrazně zlepšila, až se ve společnosti začaly projevovat i negativní stránky takzvaného socialistického tržního systému, například inflace nebo korupce, které patřily mezi témata protestního hnutí.
Odkud přicházely do čínské společnosti v roce 1989 liberalizační tendence? Byly především autochtonní, nebo lze vysledovat i výraznější vlivy ze zahraničí?
Uvolnění nastalo v osmdesátých letech i v politice, kultuře a dalších sférách života, a do společnosti pronikaly různé kulturní a ideové vlivy i „ze Západu“. Z dnešního pohledu je například těžko představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěna a část společnosti chtěla demokratizaci země. Část Komunistické strany Číny naopak chtěla nadále udržet ideologickou i politickou kontrolu. Proto probíhaly například politické kampaně proti takzvané buržoazní liberalizaci a proti duchovnímu znečištění. Jedním ze strážců politického monopolu strany byl i zmíněný Teng Siao-pching.
Jako důležitý moment pro vystoupení formujícího se protestního hnutí bývá uváděna smrt jiného politika Chu Jao-panga dne 15. dubna 1989. Proč na ni nespokojená část čínské společnosti reagovala tímto způsobem a jaký proud v rámci komunistické strany Chu reprezentoval?
V letech 1981 až 1987 byl Chu Jao-pang formálně nejvyšším stranickým vůdcem. Spolu s Čao C´-jangem byl ztělesněním reforem a uvolnění čínských poměrů. Oba usilovali kromě ekonomických i o politické reformy. Oba byli populární, mnohé jejich kroky byly v kontextu myšlení komunistických elit i v politické kultury Čínské lidové republiky převratné. Přelomová byla například i jeho návštěva Tibetu v roce 1980, kdy kritizoval čínskou správu Tibetu a podpořil plnou autonomii oblasti podle platné legislativy. Tento projev byl impulsem k dodnes nevídanému uvolnění národnostní politiky a obnově kultury a náboženství nechanských národů.
Zároveň však v komunistické straně existovala silná konzervativní klika, která změnám v politickém systému bránila a nakonec získala politicky navrch. Vynucená rezignace Chu Jao-panga v lednu 1987 a jeho smrt v dubnu 1989 byly oslabením těch, kteří požadovali změny. V čele strany Chu Jao-panga nahradil zmíněný Čao C´-jang, ale i ten byl v červnu 1989 sesazen. Zbytek života strávil v domácím vězení.
Co bylo hlavním požadavkem protestujících a z jakých segmentů čínské společnosti pocházeli? Platí, že se jednalo především o studenty, nebo to je zjednodušující pohled?
Studenti byli v roce 1989 hlavní silou protestů, ale zapojili se i lidé mnoha dalších společenských kruhů. Hlavní požadavky studentů v dubnu 1989 zahrnovaly například rehabilitaci Chu Jao-pangova reformního a demokratizačního kurzu, odsouzení politických kampaní, zveřejnění majetkových poměrů vedoucích kádrů, svobodu tisku, zlepšení financování vzdělávání, povolení demonstrací a pravdivé informování o nich.
Různé protesty a nepokoje v Číně totiž vypukaly už dříve v průběhu osmdesátých let. Například v Sin-ťiangu demonstrovali v prosinci 1985 Ujguři a studenti dalších tamních etnik proti jaderným pokusům u jezera Lop Nor a proti etnické diskriminaci. V roce 1986 demonstrovali studenti ve velkých čínských městech za politické reformy, od roku 1987 probíhaly i rozsáhlé nepokoje v tibetských oblastech, v květnu 1989 pak v několika velkoměstech vypukly rozsáhlé protesty muslimů proti knize Sexuální zvyklosti urážející islám.
Rok 1989 přinesl pád komunistické moci ve východní Evropě. Protesty z Tchien-an-men tedy svádějí ke komparaci s tehdejším dění v našem regionu. V čem se podle Vás situace v Číně nejvíce odlišovala a v čem naopak nesla styčné rysy?
Rozdíl byl například v míře svobody. V osmdesátých letech byla Čínská lidová republika v mnohém svobodnější společností než Československo. Zároveň však bylo dění v něčem podobné, například obnovou náboženství, konzumerismem nebo politickou či enviromentální tematikou protestů.
Nakolik a jakým způsobem rezonuje protestní hnutí z Tchien-an-men a jeho násilné potlačení v současné čínské společnosti?
Téměř vůbec. Je to dáno i tím, že politická liberalizace nepřichází za současného vůdce Si Ťin-pchinga v úvahu. Probíhá naopak proces přesně opačný – komunistická strana si bere kontrolu, případně její možnost, nad státem a veřejným životem v Čínské lidové republice. V tomto smyslu směřuje zpět před uvolněná osmdesátá léta, zpět do období vlády Mao Ce-tunga. Probíhá posun od autoritářského modelu vládnutí zpět k modelu totalitárnímu, tato konsolidace moci je klíčová i pro případ války.
Jak se tedy Komunistická strana Číny dnes staví k událostem z jara 1989 ? Je její přístup založen spíše na zapomnění a mlčení, nebo jsou tehdejší neklid ve společnosti a následné krveprolití propagandisticky využívány jako pomyslné varování před výrazně reformními tendencemi?
Strana se snaží událost z veřejného prostoru vytěsnit. Od roku 1989 se jí víceméně daří nahrazovat ideologickou legitimitu nacionalismem a konzumerismem, a zároveň diskreditovat hodnoty demokracie, lidských práv, právního státu, odluku státu od strany a další klíčová témata osmdesátých let. S tím souvisí i to, že komunistická strana dnes přísněji posuzuje kromě kritiky současných poměru i takzvaný historický nihilismus, tedy zpochybňování správnosti vedení společnosti stranou.
15. května 2024 16:39
Bezpečnostní expert po atentátu na Fica varuje před další polarizací společnosti
Související
Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
rozhovor , Čína , Masakr na Tchien-an-men (1989) , historie , komunisté , Teng Siao-pching , Si Ťin-pching , Ondřej Klimeš
Aktuálně se děje
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
včera
Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování
včera
Barrandovský most nebude opravený už na konci léta. Praha musí změnit plány
včera
Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život
včera
Izraelský tank střílel po vlastních vojácích. Pět jich zemřelo
včera
Jednání o míru na Ukrajině bez Ruska? Zbytečnost, žádný výsledek nebude, tvrdí Kreml
Plánovaný červnový summit, při kterém Švýcarsko doufá, že vydláždí cestu pro mírový proces, je podle Kremlu bez ruské účasti zbytečný. Uvedla to agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák