Amerika bude opět velká. Politolog rozebral ambiciózní plány Joe Bidena

NÁZOR - Zatímco předchozí prezident Spojených států Donald Trump proklamoval, že chce "učinit Ameriku opět velkou", jeho nástupce Joe Biden se o to skutečně snaží, tvrdí Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute vysvětluje, že zmíněný slogan vyvolával v Američanech nostalgii po 50. a 60. letech minulého století, kdy USA dominovaly světu a jejich ekonomika hnala vzhůru mzdy dělníků i manažerů.

Reklama

Zpět k Novému údělu

Uvedené období definovaly federální investice do infrastruktury, vědy a vzdělání, upozorňuje Zakaria. Poukazuje, že naproti tomu v posledních letech Washington utrácel peníze za soukromou spotřebu, prostřednictvím snižování daní či redistribuce.

Bidenův infrastrukturní plán je tak prvním velkým americkým finančním programem za pět desetiletí, který se soustředí na investice, konstatuje politolog. Přiznává, že federální rozpočet jako celek v posledních dekádách zdánlivě roste, ale podstatné je jeho složení, přičemž největší podíl na jeho nárůstu mají sociální programy, například Medicare a Medicaid.

"Klíčové investice se ve skutečnosti výrazně propadly," pokračuje komentátor. Připomíná, že Spojené státy dříve dávaly 3 % HDP do dopravní a vodní infrastruktury, přičemž toto číslo nyní kleslo ke 2 %, a zatímco dříve země bývala nezpochybnitelným světovým lídrem v základním vědeckém výzkumu a technologiích, dnes ji téměř dostihla Čína.

Bidenův plán se vrací k politice Nového údělu, soudí Zakaria. Poukazuje, že během velké hospodářské krize ve 30. letech americká vláda postavila či rozšířila na tisíc letišť, čímž vytvořila páteř moderní letecké dopravy, zatímco nyní Bidenův návrh předpokládá pomoc s vytvořením systému elektromobility skrze financování sítě půl milionu nabíjecích stanic.

Zákon o elektrifikaci venkova z roku 1936 přinesl proud na americký venkov, zatímco Biden navrhuje to samé s vysokorychlostním internetem, který podle něj v současné ekonomice hraje stejně důležitou roli jako kdysi elektřina, uvádí autor komentáře. Dodává, že Nový úděl byl sice v poměru k objemu tehdejší americké ekonomiky větší, ale i tak představuje jedinou platnou analogii k tomu, co současná administrativa navrhuje.   

Duch Nového údělu je dnes zoufale potřebný v nákladech, efektivitě a transparentnosti, deklaruje politolog. Připomíná, že Spojené státy dříve dokázaly stavět pozoruhodnou rychlostí - Washingtonův závěsný most, při otevření v roce 1931 světově nejdelší svého druhu, který spojuje Manhattan a New Jersey, byl například postaven za čtyři roky, rychleji a levněji než se počítalo. Proti tomu postavit 3 kilometry metra o třech stanicích na Manhattanu v roce 2017 trvalo nejméně 10 let a stálo 4,5 miliardy dolarů, uvádí Zakaria.    

Lekce efektivity

"Výstavba infrastruktury ve Spojených státech je bláznivě drahá," pokračuje autor komentáře. Odkazuje na zjištění listu New York Times, že prodloužení newyorského metra na Long Island bylo nejdražší stavbou svého druhu na světě, přičemž náklady sedminásobně překročily průměr.

New York si sice vede mimořádně špatně, ale i tak americká infrastruktura obecně často stojí násobně více než v Evropě, konstatuje Zakaria. Zmiňuje, že Paříž, Řím či Madrid dokážou prodlužovat linky metra levněji, přestože jde o mnohem starší města, kde platí ohromné regulace, tudíž typické výmluvy v newyorském případě neobstojí.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jedna z nedávných studií zjistila, že náklady na americké dálnice se mezi 60. a 90. lety zečtyřnásobily, a to po odečtení rostoucích nákladů na materiál a cenu práce při započtení inflace, upozorňuje politolog. Důvodů je podle něj několik, například velké množství úřadů, nekonečná pravidla a posudky a zřejmě i korupce.

Problém podrobně řešil i expert Alon Levy z Newyorské univerzity a dospěl k závěru, že důvodů je nejméně osm, přičemž ten hlavní spočívá v tom, že Američané se nechtějí, případně se nedokážou dívat kolem sebe a učit se od jiných zemí, nastiňuje Zakaria. Tvrdí, že americký pocit výjimečnosti vedl k výjimečně špatnému systému výstavby infrastruktury.

"Proti tomu Nový úděl fungoval překvapivě dobře," píše politolog. Uvádí, že tehdejší Work Progress Administration na svém vrcholu zaměstnávala na 3 miliony lidí, více než jakákoliv soukromá společnost, což by při dnešním stavu populace znamenalo zhruba 10 milionů lidí, přičemž ji skvěle řídil Harry Hopkins, jeden z nejbližších spolupracovníků tehdejšího prezidenta Franklina Roosevelta. Správa údolí řeky Tenneseee zase překrývala sedm amerických států a spadalo pod ní na třicet vodních elektráren, poukazuje Zakaria.

Většinu prostředků vyhrazených pro Nový úděl pečlivě spravoval další blízký Rooseveltův spolupracovník, ministr vnitra Harold Ickes, který byl znám pro svou čestnost, efektivitu a spolehlivost, konstatuje autor komentáře. Doplňuje, že díky tomu Američané začali věřit, že vláda dokáže dobře realizovat velké věci, a pokud chce být Bidenova administrativa skutečně přelomová, musí se pokusit vyrovnat nejen ambicióznost Nového údělu, ale také jeho mimořádné provedení.

Témata:  USA Joe Biden EuroZprávy.cz

Související

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto Amerika

Epidemie v USA dál slábne, nakažených přibývá nejpomaleji od loňského června

Na konci března a v první polovině dubna vyvolával ve Spojených státech mírný nárůst v počtech nových infekcí koronavirem obavy ze "čtvrté vlny" epidemie. Od té doby ale růst americké statistiky nakažených stabilně zpomaluje a průměrný přírůstek z posledního týdne je nyní podle databáze listu The New York Times (NYT) na nejnižší hodnotě od 24. června loňského roku. Podobné je to s počty úmrtí, hospitalizací spojených s covidem-19 hlásí USA nejméně od nástupu první vlny nákazy.

Joe Biden Amerika

Je třeba vyhnout se militarizaci Arktidy, vyzval Blinken

Svět by se měl vyhnout militarizaci Arktidy. Vyzval k tomu dnes na Islandu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Rusko, které v pondělí hájilo své vojenské aktivity v oblasti, napomenul, aby dodržovalo závazky.

Ze společnosti

Eurovize 2021: První semifinále skončilo. Sledovali jsme ŽIVĚ!

Eurovize 2021: První semifinále skončilo. Sledovali jsme ŽIVĚ!

Fanoušci největší nesportovní události na světě se konečně dočkali. Po dvou letech se na obrazovky vrátila legendární soutěž Eurovision song contest známá českým příznivcům jako Eurovize. I letos má svého tuzemského zástupce, který se ale objeví až na druhém semifinálovém kole ve čtvrtek. Jak dopadlo to první?

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Španělsko a EU vyzvaly kvůli migrantům Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty

Maroko dnes povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl dnes španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

před 9 hodinami

Josep Borrell

Borrell vyzval k příměří mezi Izraelem a Hamásem, prohlášení EU odmítlo Maďarsko

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení požadujícím od Izraele "přiměřenou obranu" před útoky z Pásma Gazy. Po mimořádné videokonferenci se zástupci vlád to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož společné komuniké nepodpořilo Maďarsko.

před 9 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Epidemie v USA dál slábne, nakažených přibývá nejpomaleji od loňského června

Na konci března a v první polovině dubna vyvolával ve Spojených státech mírný nárůst v počtech nových infekcí koronavirem obavy ze "čtvrté vlny" epidemie. Od té doby ale růst americké statistiky nakažených stabilně zpomaluje a průměrný přírůstek z posledního týdne je nyní podle databáze listu The New York Times (NYT) na nejnižší hodnotě od 24. června loňského roku. Podobné je to s počty úmrtí, hospitalizací spojených s covidem-19 hlásí USA nejméně od nástupu první vlny nákazy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman

Zeman na konci roku možná navštíví Srbsko

Prezident Miloš Zeman by mohl na konci roku navštívit při otevření Českého domu v Bělehradě Srbsko. Po dnešním jednání na Pražském hradě to řekl srbský prezident Aleksandar Vučić. Představitelé obou států spolu mluvili o bilaterálních otázkách, ekonomické spolupráci nebo o pandemii.

před 10 hodinami

Barma, ilustrační foto

Po vojenském puči odešlo z Barmy do Indie přes 15.000 lidí

Od únorového vojenského puče odešlo z Barmy do Indie přes 15.000 lidí. Mezi uprchlíky jsou i bývalí členové barmského parlamentu, kterému armáda zabránila zasedat, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení indické vlády. Místní úřady očekávají, že vlna utečenců ještě zesílí kvůli bojům v barmských oblastech poblíž indické hranice. Tisíce lidí odešly i do dalšího sousedního státu - Thajska.

před 10 hodinami

Mateřská škola

Rozvolnění opatření pro kroužky umožní návrat do učeben a větší účast

Možnost setkávání dětí ve skupinách do deseti bez testů na covid-19 umožní od 24. května návrat kroužků z venkovních do vnitřních prostor. ČTK to dnes řekl předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže (DDM) a ředitel DDM hlavního města Praha Libor Bezděk. Podle něj se dosud do kroužků prezenčně vrátilo do 60 procent zapsaných dětí. Naprostá většina aktivit se kvůli protikoronavirovým opatřením mohla konat jen venku. Očekává, že s návratem kroužků do budov účast poroste.

před 11 hodinami

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama