Amerika bude opět velká. Politolog rozebral ambiciózní plány Joe Bidena

NÁZOR - Zatímco předchozí prezident Spojených států Donald Trump proklamoval, že chce "učinit Ameriku opět velkou", jeho nástupce Joe Biden se o to skutečně snaží, tvrdí Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute vysvětluje, že zmíněný slogan vyvolával v Američanech nostalgii po 50. a 60. letech minulého století, kdy USA dominovaly světu a jejich ekonomika hnala vzhůru mzdy dělníků i manažerů.

Reklama

Zpět k Novému údělu

Uvedené období definovaly federální investice do infrastruktury, vědy a vzdělání, upozorňuje Zakaria. Poukazuje, že naproti tomu v posledních letech Washington utrácel peníze za soukromou spotřebu, prostřednictvím snižování daní či redistribuce.

Bidenův infrastrukturní plán je tak prvním velkým americkým finančním programem za pět desetiletí, který se soustředí na investice, konstatuje politolog. Přiznává, že federální rozpočet jako celek v posledních dekádách zdánlivě roste, ale podstatné je jeho složení, přičemž největší podíl na jeho nárůstu mají sociální programy, například Medicare a Medicaid.

"Klíčové investice se ve skutečnosti výrazně propadly," pokračuje komentátor. Připomíná, že Spojené státy dříve dávaly 3 % HDP do dopravní a vodní infrastruktury, přičemž toto číslo nyní kleslo ke 2 %, a zatímco dříve země bývala nezpochybnitelným světovým lídrem v základním vědeckém výzkumu a technologiích, dnes ji téměř dostihla Čína.

Bidenův plán se vrací k politice Nového údělu, soudí Zakaria. Poukazuje, že během velké hospodářské krize ve 30. letech americká vláda postavila či rozšířila na tisíc letišť, čímž vytvořila páteř moderní letecké dopravy, zatímco nyní Bidenův návrh předpokládá pomoc s vytvořením systému elektromobility skrze financování sítě půl milionu nabíjecích stanic.

Zákon o elektrifikaci venkova z roku 1936 přinesl proud na americký venkov, zatímco Biden navrhuje to samé s vysokorychlostním internetem, který podle něj v současné ekonomice hraje stejně důležitou roli jako kdysi elektřina, uvádí autor komentáře. Dodává, že Nový úděl byl sice v poměru k objemu tehdejší americké ekonomiky větší, ale i tak představuje jedinou platnou analogii k tomu, co současná administrativa navrhuje.   

Duch Nového údělu je dnes zoufale potřebný v nákladech, efektivitě a transparentnosti, deklaruje politolog. Připomíná, že Spojené státy dříve dokázaly stavět pozoruhodnou rychlostí - Washingtonův závěsný most, při otevření v roce 1931 světově nejdelší svého druhu, který spojuje Manhattan a New Jersey, byl například postaven za čtyři roky, rychleji a levněji než se počítalo. Proti tomu postavit 3 kilometry metra o třech stanicích na Manhattanu v roce 2017 trvalo nejméně 10 let a stálo 4,5 miliardy dolarů, uvádí Zakaria.    

Lekce efektivity

"Výstavba infrastruktury ve Spojených státech je bláznivě drahá," pokračuje autor komentáře. Odkazuje na zjištění listu New York Times, že prodloužení newyorského metra na Long Island bylo nejdražší stavbou svého druhu na světě, přičemž náklady sedminásobně překročily průměr.

New York si sice vede mimořádně špatně, ale i tak americká infrastruktura obecně často stojí násobně více než v Evropě, konstatuje Zakaria. Zmiňuje, že Paříž, Řím či Madrid dokážou prodlužovat linky metra levněji, přestože jde o mnohem starší města, kde platí ohromné regulace, tudíž typické výmluvy v newyorském případě neobstojí.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jedna z nedávných studií zjistila, že náklady na americké dálnice se mezi 60. a 90. lety zečtyřnásobily, a to po odečtení rostoucích nákladů na materiál a cenu práce při započtení inflace, upozorňuje politolog. Důvodů je podle něj několik, například velké množství úřadů, nekonečná pravidla a posudky a zřejmě i korupce.

Problém podrobně řešil i expert Alon Levy z Newyorské univerzity a dospěl k závěru, že důvodů je nejméně osm, přičemž ten hlavní spočívá v tom, že Američané se nechtějí, případně se nedokážou dívat kolem sebe a učit se od jiných zemí, nastiňuje Zakaria. Tvrdí, že americký pocit výjimečnosti vedl k výjimečně špatnému systému výstavby infrastruktury.

"Proti tomu Nový úděl fungoval překvapivě dobře," píše politolog. Uvádí, že tehdejší Work Progress Administration na svém vrcholu zaměstnávala na 3 miliony lidí, více než jakákoliv soukromá společnost, což by při dnešním stavu populace znamenalo zhruba 10 milionů lidí, přičemž ji skvěle řídil Harry Hopkins, jeden z nejbližších spolupracovníků tehdejšího prezidenta Franklina Roosevelta. Správa údolí řeky Tenneseee zase překrývala sedm amerických států a spadalo pod ní na třicet vodních elektráren, poukazuje Zakaria.

Většinu prostředků vyhrazených pro Nový úděl pečlivě spravoval další blízký Rooseveltův spolupracovník, ministr vnitra Harold Ickes, který byl znám pro svou čestnost, efektivitu a spolehlivost, konstatuje autor komentáře. Doplňuje, že díky tomu Američané začali věřit, že vláda dokáže dobře realizovat velké věci, a pokud chce být Bidenova administrativa skutečně přelomová, musí se pokusit vyrovnat nejen ambicióznost Nového údělu, ale také jeho mimořádné provedení.

Témata:  USA Joe Biden EuroZprávy.cz

Související

Očkování, ilustrační fotografie Amerika

USA rozešlou do zahraničí 80 milionů dávek vakcín, řekl Biden

Spojené státy navyšují na 80 milionů počet dávek proticovidových vakcín, které plánují do konce června přerozdělit do zahraničí. Oznámil to dnes americký prezident Joe Biden. Kromě již slíbených 60 milionů dávek přípravku od firmy AstraZeneca prý Washington vyčlení na export nejméně 20 milionů dávek vakcín, kterými se už v USA očkuje.

Ze společnosti

Česko hlásí 1126 nově nakažených, očkování zpomalilo!

Česko hlásí 1126 nově nakažených, očkování zpomalilo!

Epidemie koronaviru v Česku dál pozvolna slábne. Testy v pondělí potvrdily 1126 případů nákazy, byl to nejnižší pondělní přírůstek od půlky loňského září. Tempo očkování ale proti minulému týdnu zpomalilo. Zdravotníci v pondělí podali 74.290 dávek vakcíny, což bylo o téměř 3000 méně než před týdnem. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 34 minutami

před 51 minutami

Tokio

Japonská ekonomika se kvůli koronaviru ve čtvrtletí vrátila k poklesu

Japonská ekonomika kvůli dopadu koronavirové pandemie na spotřebu na začátku roku klesla v celoročním přepočtu o 5,1 procenta. Vyplývá to z předběžné zprávy o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí, kterou dnes zveřejnila japonská vláda. Pokles je větší, než se čekalo. V předchozích dvou kvartálech ekonomika rostla, v loňském závěrečném čtvrtletí přidala 11,7 procenta.

před hodinou

před hodinou

před hodinou

Pomůcky na ochranu dýchacích cest

Ode dneška nemusí sportovci či klienti kadeřnictví mít respirátory

Ode dneška už sportovci a lidé při cvičení nebo zákazníci kadeřnictví, holičství, kosmetických a masérských služeb či tatérů nemusí mít na sobě respirátory. Vyplývá to ze změny opatření ministerstva zdravotnictví o nošení ochrany dýchacích cest kvůli epidemii nemoci covid-19, kterou v pondělí schválila vláda.

před hodinou

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Proč vypukla pandemie? Svět ignoroval četná varování, zjistil panel WHO

NÁZOR - Proč koronavirová epidemie, která vypukla v čínském Wu-chanu, tak rychle přerostla v ničivou celosvětovou pandemii? Tuto otázku klade editorial serveru Washington Post. Prestižní deník v té souvislosti připomíná, že od poslední velké epidemie onemocnění SARS v roce 2003, která si vyžádala během šesti měsíců 774 obětí, bylo vydáno několik varování, abychom se připravili na mnohem horší pohromu.

před 2 hodinami

před 11 hodinami

Nemocnice v Gaze

Covid a ozbrojený konflikt. Přetížené nemocnice v Gaze jsou bojují na dvou frontách

Nemocnice v Gaze čelily přetížení kvůli pandemii ještě předtím, než začátkem minulého týdne propukly boje s Izraelem. Nyní ke koronavirovým pacientům přibyli zranění, píše agentura Reuters. "Ministerstvo zdravotnictví bojuje v Pásmu Gazy na dvou frontách - na koronavirové a na další, obtížnější, kde jsou zranění," uvedl Marván abú Sáda, primář chirurgického oddělení nemocnice aš-Šifá

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Andrés Manuel López Obrador

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů v Torreónu

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se dnes omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

před 12 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie

USA rozešlou do zahraničí 80 milionů dávek vakcín, řekl Biden

Spojené státy navyšují na 80 milionů počet dávek proticovidových vakcín, které plánují do konce června přerozdělit do zahraničí. Oznámil to dnes americký prezident Joe Biden. Kromě již slíbených 60 milionů dávek přípravku od firmy AstraZeneca prý Washington vyčlení na export nejméně 20 milionů dávek vakcín, kterými se už v USA očkuje.

před 12 hodinami

Matt Hancock

Indická varianta koronaviru podle Británie očkované starší lidi nepostihuje

Podle prvních údajů jsou očkovaní starší lidé chráněni před obávanou variantou koronaviru odhalenou v Indii. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Právě četný výskyt takzvané indické mutace koronaviru v Británii vede k obavám, že země nebude moci zrušit zbývající protiepidemická omezení 21. června, jak je nyní plánováno.

před 12 hodinami

Benátky

Italské vládní strany se dohodly na zrušení zákazu nočního vycházení

Italské vládní strany se dnes dohodly na postupném rušení zákazu nočního vycházení. Informovala o tom agentura ANSA. Trvání zákazu, který má úplně zaniknout 21. června, rozdělovalo kabinet premiéra Maria Draghiho, jehož koalice zahrnuje pravicové i levicové strany. Díky zlepšující se epidemické situaci vláda v příštích týdnech umožní obnovu provozu ve vnitřních prostorech barů a restaurací či spuštění sjezdovek na ledovcích.

před 13 hodinami

Hraniční přechod s Rakouskem, ilustrační foto

Rakousko od středy nebude pro cestující z České republiky vyžadovat karanténu

Od středy se nemusí cestující z České republiky a mnoha dalších evropských zemí po příjezdu do Rakouska odebrat do karantény. Cestovatelé však u sebe musí mít doklad o očkování proti covidu-19, nebo negativní test či potvrzení o uzdravení z nemoci. V aktualizovaném nařízení o cestování však nadále platí velmi přísná pravidla pro osoby přijíždějící ze zemí silně zasažených obávanými variantami koronaviru, tedy z Brazílie, Indie a Jihoafrické republiky.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama