USA vstupují do nové éry. Reaganovo dědictví je u konce, tvrdí sociolog

NÁZOR - Snížení daní, které před čtyřiceti lety prosadil tehdejší americký prezident Ronald Reagan, zahájilo novou ideologickou éru, konstatuje sociolog E. J. Doinne v komentáři pro server Washington Post. Profesor z Georgetown University vysvětluje, že její jádro shrnoval Reaganův inaugurační projev, který si dodnes část konzervativců cituje i ve spánku: "V současné krizi není vláda řešením našeho problému. Vláda je problém."

Reklama

Triumf opačných názorů

"Náš ekonomický balík je dobře spletený, pečlivě postavený plán obnovy americké ekonomické síly a návratu naší země na cestu prosperity. Každá část tohoto balíku je zásadní," cituje sociolog slova, která zní, jako by je pronesl stávající prezident USA Joe Biden na adresu nedávno schváleného záchranného balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů. Ve skutečnosti jde ale o Reaganův komentář z července 1981, kterým ospravedlňoval snížení daní o 25 %.    

Schválení Bidenova plánu je triumfem zcela opačných názorů, než zastával republikán Reagan, deklaruje autor komentáře. Poselství podle něj zní, že pouze aktivní a schopná vláda dokáže napravit aktuální "průšvih". Ochota Demokratické strany rychle prosadit program o takovém objemu pak odráží definitivní odepsání omezení reaganovské éry, které brzdily levicově-liberální politiky ve vládním aktivismu.

Posun od ekonomického modelu, který předpokládá, že pokud bohatnou nejbohatší, bohatne celá společnost, nemůže být dramatičtější, tvrdí profesor. Připomíná, že podstatou Reaganovy teorie byla myšlenka, že pomůžeme bohatým a jejich investice následně vytvoří pracovní místa a prosperitu pro všechny.

"Bidenova teorie je obrácená: pomožme střední třídě a nízkopříjmovým Američanům a jejich kupní síla požene bezprecedentní éru růstu," pokračuje sociolog. Zmiňuje studii think tanku Tax Policy Center, která srovnávala snížení firemních daní za předchozího prezidenta Donalda Trumpa s Bidenovým záchranným balíkem a přišla se dvěma poznatky: z Trumpových kroků těžilo primárně 20 % nejbohatších Američanů, zatímco Bidenova opatření se dotknou nejen střední třídy, ale především 40 % obyvatel s nejnižšími příjmy.

To podle autora komentáře ohrožuje republikány, kteří se nadále upírají k Reaganovým myšlenkám, jelikož i jejich méně zaopatření příznivci chápou, co nyní probíhá. Průzkum společnosti Pew Research Center ukázal, že Bidenův plán podporuje jen 25 % republikánů s vysokými příjmy a 37 % se středními příjmy, poukazuje Doinne. Dodává, že mezi republikány, kteří vydělávají méně než 40 tisíc dolarů ročně - a tvoří čtvrtinu voličů strany - má plán stávajícího prezidenta ale podporu 63 %.

Éra bidenismu

Návrat třídní politiky by mohl Republikánskou stranu rozdělit natolik, že ji pohromadě neudrží ani kontroverze ohledně kulturních válek, míní profesor. Upozorňuje, že existuje ještě jiné poučení z Reaganovy éry, a to sice, že Spojené státy nezačaly být více konzervativní kvůli tomu, že desítky milionů lidí náhle přijaly ekonomické teorie Friedricha Hayeka a Miltona Friedmana.

Také současný návrat k vládnímu aktivismu není důsledkem masového čtení Johna Keynese či Johna Galbraitha, deklaruje sociolog. Vysvětluje, že politika se posuzuje podle úspěchů a reaganismus zakořenil kvůli ekonomickému boomu, který se dostavil na konci roku 1982, tudíž konzervativci neúnavně připisovali dobré časy Reaganovým opatřením.  

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Bidenův tým a demokratičtí stratégové vědí, že musí záchranný plán tvrdě prodat a zajistit, že voliči uvidí, jak administrativa pracuje na ukončení pandemie a rozproudění ekonomiky," pokračuje Doinne. Odkazuje na slova demokratického konzultanta Guye Molyneuxe, že nejdůležitější věcí je vystoupit, až se začne ekonomika zotavovat, a říkat lidem, co bylo učiněno, tudíž si voliči spojí probíhající zotavení s Bidenovou politikou.

Přesně tomu se snažil zabránit předseda republikánského senátorského klubu Mitch McConnell, když vzkázal do médií, že nastane ekonomický boom, ale nebude jakkoliv souviset s Bidenovým balíkem, poukazuje autor komentáře. Stávající administrativa podle něj ví, že prezident musí prodat důsledky svých kroků a přesně tomu bude podřízena jeho cesta po Spojených státech v nadcházejících týdnech.

Biden rovněž musí podat program - což s ohledem na jeho velikost nebude lehké - jako pouho předehru pro hlavní iniciativu své administrativy, kterou je dlouhodobá rekonstrukce infrastruktury a ekonomiky, naznačuje profesor. Zmiňuje tvrzení Bidenova poradce Stevea Ricchettiho, že nejde jen o to vysvětlit záměry a zajistit efektivní využití schváleného balíku, ale z investic a zotavení učinit integrální součást vládní agendy.  

"Za obnovenou popularitou vládních akcí nestojí nic magického. Pandemie oslabila soukromý ekonomický sektor a vyžádala si mobilizaci zdrojů, kterou může řídit pouze vláda," píše Doinne. Vyzdvihuje, že nerovnoměrné zdravotní a ekonomické dopady covidu-19 proměnily nerovnost z abstraktní otázky v záležitost života a smrti.

Podobně jako stagflační krize na konci 70. let zrodila reaganismus, stávající krize může vytvořit nové podmínky, kdy se pragmatické formy vládního aktivismu přidají k tiché politické revoluci, tvrdí sociolog. Soudí, že na místě je souhrnný název bidenismus.

Témata:  Ekonomika USA Joe Biden EuroZprávy.cz Ronald Reagan

Související

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto Amerika

Epidemie v USA dál slábne, nakažených přibývá nejpomaleji od loňského června

Na konci března a v první polovině dubna vyvolával ve Spojených státech mírný nárůst v počtech nových infekcí koronavirem obavy ze "čtvrté vlny" epidemie. Od té doby ale růst americké statistiky nakažených stabilně zpomaluje a průměrný přírůstek z posledního týdne je nyní podle databáze listu The New York Times (NYT) na nejnižší hodnotě od 24. června loňského roku. Podobné je to s počty úmrtí, hospitalizací spojených s covidem-19 hlásí USA nejméně od nástupu první vlny nákazy.

Joe Biden Amerika

Je třeba vyhnout se militarizaci Arktidy, vyzval Blinken

Svět by se měl vyhnout militarizaci Arktidy. Vyzval k tomu dnes na Islandu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Rusko, které v pondělí hájilo své vojenské aktivity v oblasti, napomenul, aby dodržovalo závazky.

Ze společnosti

Eurovize 2021: První semifinále skončilo. Sledovali jsme ŽIVĚ!

Eurovize 2021: První semifinále skončilo. Sledovali jsme ŽIVĚ!

Fanoušci největší nesportovní události na světě se konečně dočkali. Po dvou letech se na obrazovky vrátila legendární soutěž Eurovision song contest známá českým příznivcům jako Eurovize. I letos má svého tuzemského zástupce, který se ale objeví až na druhém semifinálovém kole ve čtvrtek. Jak dopadlo to první?

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Španělsko a EU vyzvaly kvůli migrantům Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty

Maroko dnes povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl dnes španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

před 9 hodinami

Josep Borrell

Borrell vyzval k příměří mezi Izraelem a Hamásem, prohlášení EU odmítlo Maďarsko

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení požadujícím od Izraele "přiměřenou obranu" před útoky z Pásma Gazy. Po mimořádné videokonferenci se zástupci vlád to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož společné komuniké nepodpořilo Maďarsko.

před 9 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Epidemie v USA dál slábne, nakažených přibývá nejpomaleji od loňského června

Na konci března a v první polovině dubna vyvolával ve Spojených státech mírný nárůst v počtech nových infekcí koronavirem obavy ze "čtvrté vlny" epidemie. Od té doby ale růst americké statistiky nakažených stabilně zpomaluje a průměrný přírůstek z posledního týdne je nyní podle databáze listu The New York Times (NYT) na nejnižší hodnotě od 24. června loňského roku. Podobné je to s počty úmrtí, hospitalizací spojených s covidem-19 hlásí USA nejméně od nástupu první vlny nákazy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman

Zeman na konci roku možná navštíví Srbsko

Prezident Miloš Zeman by mohl na konci roku navštívit při otevření Českého domu v Bělehradě Srbsko. Po dnešním jednání na Pražském hradě to řekl srbský prezident Aleksandar Vučić. Představitelé obou států spolu mluvili o bilaterálních otázkách, ekonomické spolupráci nebo o pandemii.

před 10 hodinami

Barma, ilustrační foto

Po vojenském puči odešlo z Barmy do Indie přes 15.000 lidí

Od únorového vojenského puče odešlo z Barmy do Indie přes 15.000 lidí. Mezi uprchlíky jsou i bývalí členové barmského parlamentu, kterému armáda zabránila zasedat, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení indické vlády. Místní úřady očekávají, že vlna utečenců ještě zesílí kvůli bojům v barmských oblastech poblíž indické hranice. Tisíce lidí odešly i do dalšího sousedního státu - Thajska.

před 10 hodinami

Mateřská škola

Rozvolnění opatření pro kroužky umožní návrat do učeben a větší účast

Možnost setkávání dětí ve skupinách do deseti bez testů na covid-19 umožní od 24. května návrat kroužků z venkovních do vnitřních prostor. ČTK to dnes řekl předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže (DDM) a ředitel DDM hlavního města Praha Libor Bezděk. Podle něj se dosud do kroužků prezenčně vrátilo do 60 procent zapsaných dětí. Naprostá většina aktivit se kvůli protikoronavirovým opatřením mohla konat jen venku. Očekává, že s návratem kroužků do budov účast poroste.

před 11 hodinami

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama