Americké nálety v Sýrii: analytička vysvětlila, proč Biden nařídil útok

NÁZOR - Spojené státy provedly 26. února nálet ve východní Sýrii, který v rámci odvety za nedávné raketový útoky na americké vojenské základny v Iráku cílil na objekty využívané Íránem podporovanými milicemi. Situaci rozebrala v komentáři pro server National Interest bezpečnostní analytička Maya Carlinová působící v think tanku Center for Security Policy.

Reklama

Útoky na Američany se stupňují

Během první vojenské akce, kterou podnikl americký prezident Joe Biden, vypálily dva letouny F-15E sedm střel na příhraniční stanoviště a zničila budovy užívané prominentními, Íránem podporovanými ši'ítskými milicemi Kata'ib Hizballáh a Kata'ib Sajjíd Šuhadá, nastiňuje analytička. Odkazuje na prohlášení mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho, že rozhodnutí udeřit bylo učiněno v reakci na nedávné útoky na americké a koaliční síly v Iráku.

Uvedené milice působící také v Iráku jsou podle autorky komentáře íránské nástroje, které v posledních letech konstantně útočí na americké vojáky a vojenská a diplomatická sídla v bagdádské "zelené zóně", přičemž své útoky podstatně vystupňovaly po atentátu na velitele íránských revolučních gard, generála Kásima Sulejmáního v lednu 2020.

Jen v letošním únoru došlo v Iráku ke třem útokům na Američany, které lze přičíst zmíněným proíránským silám, poukazuje Carlinová. Doplňuje, že 16. února zabila raketa vypálená nedaleko Arbílu jednoho civilního amerického pracovníka a zranila pět dalších a jen o týden později přistály tři rakety nedaleko americké ambasády v Bagdádu, kterou lehce poškodily.

"Ačkoliv Bidenovo rozhodnutí zaútočit na íránské spojence v Sýrii bylo kritizováno některými demokratickými i republikánskými zákonodárci, prezident stojí pevně na své pozici, že nálety byly v souladu s americkým právem na sebeobranu," pokračuje analytička. Dodává, že šéf Bílého domu následně varoval Teherán, aby postupoval opatrně, a tamnímu režimu vzkázal, že nemůže jednat "beztrestně".

Carlinová ze syrské operace vyvozuje, že Biden je ochoten použít sílu při obraně amerických životů. Operaci přesto hodnotí jako jistou anomálii vzhledem k tomu, co víme o přístupu nového prezidenta vůči Íránu.

Končí smířlivý přístup?

Pro Bidena zůstává prioritou obnovení smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015, míní analytička. Konstatuje, že Teherán si je toho vědom a téma využívá jako páku na novou americkou administrativu.

Írán od počátku Bidenova prezidentství hrozí, že zastaví inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii, produkuje nebezpečné množství uranových kovů, které lze vojensky využít, a zadržel jihokorejský tanker ve snaze přimět Soul k uvolnění miliard dolarů na zmrazených íránských zahraničních kontech, shrnuje autorka komentáře. Dodává, že krom těchto provokací zaúkoloval Teherán své spojence v regionu, aby prováděli útoky směřující proti americkým zájmům v Iráku, Jemenu a Sýrii.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Až do syrské operace z 26. února držela Bidenova administrativa vůči Íránu smířlivý přístup," pokračuje Carlinová. Připomíná, že tři dny před náletem například jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že dosáhlo dohody s Washingtonem na uvolnění miliard dolarů na íránských zmražených účtech, navíc Bidenova administrativa odstranila húsijské povstalecké skupiny v Jemenu ze seznamu zahraničních teroristických skupin, přestože jen dva dny poté musela tyto proíránské síly opět varovat, aby zastavily pokračující teroristické akce proti civilistům.

Bidenovo rozhodnutí zaútočit na íránské spojence v Sýrii považuje analytička za správné, jelikož tato odveta může změnit dojem Teheránu, že nová americká administrativa má vysokou míru tolerance vůči proíránským silám a jejich útokům na americké občany a zájmy. Carlinová nicméně očekává, že Írán bude v následující době prostřednictvím svým milicí v regionu dále testovat Bidenovu odhodlanost.

"Bidenova administrativa by měla minimalizovat další ústupky Íránu a spolupracovat s Izraelem a svými spojenci v Perském zálivu na koordinaci (postupu) a odstrašení jeho (íránských) regionálních ambicí," apeluje závěrem autorka komentáře.      

Témata:  Irák USA Joe Biden Sýrie EuroZprávy.cz Írán

Související

Amerika

Biden nezvýší roční kvóty pro přijímání uprchlíků do USA stanovené Trumpem

Demokratický prezident USA Joe Biden se rozhodl nenavyšovat kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto fiskálním roce. Nyní platný limit 15.000 uprchlíků za rok, který je nejnižší v historii USA, stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump jako součást své tvrdé protiimigrační politiky.

BYZNYS

Americké sankce vůči Rusku jsou spíše symbolické, tvrdí ekonomové

Nové americké sankce vůči Rusku jsou převážně symbolické a budou mít minimální dopady na finanční trhy a na hospodářské vyhlídky Ruska. Uvedli to dnes podle serveru CNBC ekonomové. Washington sankce oznámil ve čtvrtek. Označil je za odpověď na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám.

Ze společnosti

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

Biden nezvýší roční kvóty pro přijímání uprchlíků do USA stanovené Trumpem

Demokratický prezident USA Joe Biden se rozhodl nenavyšovat kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto fiskálním roce. Nyní platný limit 15.000 uprchlíků za rok, který je nejnižší v historii USA, stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump jako součást své tvrdé protiimigrační politiky.

před 7 hodinami

Americké sankce vůči Rusku jsou spíše symbolické, tvrdí ekonomové

Nové americké sankce vůči Rusku jsou převážně symbolické a budou mít minimální dopady na finanční trhy a na hospodářské vyhlídky Ruska. Uvedli to dnes podle serveru CNBC ekonomové. Washington sankce oznámil ve čtvrtek. Označil je za odpověď na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám.

před 7 hodinami

Británie doporučila těhotným ženám vakcíny Pfizer či Moderna

Británie doporučila těhotným ženám, aby při očkování proti covidu-19 volily vakcíny od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna, protože u nich existuje dostatečné množství dat o tom, že jsou během gravidity zcela bezpečné. S odkazem na britský výbor pro vakcinaci a imunizaci (JCVI) o tom dnes informovala agentura Reuters.

před 8 hodinami

Moskva vyhostí americké a polské diplomaty, vůči USA zváží další odvetné kroky

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě dnes zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

před 8 hodinami

Na Facebook se chystá hromadná žaloba kvůli úniku dat

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12.000 eur (zhruba 7800 až 311.000 Kč).

před 8 hodinami

Počty žáků s pozitivním testem podle epidemiologa Smejkala zřejmě porostou

Počty žáků s pozitivním antigenním testem stoupnou, očekává epidemiolog Petr Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES) při ministerstvu zdravotnictví. Současně upozornil, že použití antigenních testů ve školách je problematické a bylo by lepší provádět testování citlivější PCR metodou. Smejkal odhaduje, že by se studenti středních škol mohli vrátit do lavic v květnu, řekl dnes v rozhovoru na rádiu Frekvence 1.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Koncert s testy neměl být podle Blatného začátkem rozvolnění

Pilotní koncerty v rámci projektu Cesta ze tmy neměly být podle bývalého ministra zdravotnictví Jana Blatného začátkem plošného rozvolňování a neměl se uplatňovat na všechny kulturní akce. Projekt Cesta ze tmy se připravoval již od prosince, přípravy se měnily podle aktuální epidemické situace. První koncert se měl konat v pražské Lucerně 23. dubna. Blatného nástupce Petr Arenberger ho ale dnes, pár dní před zahájením nepovolil. Podobné akce podle něj mohou začít kulturu otevírat, ne však ještě nyní.

před 9 hodinami

Věřitelé přivítali odmítnutí místní příslušnosti exekutorů

Zatímco věřitelé odmítnutí zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komorou přivítali, neziskové organizace to považují za promarněnou příležitost. Opačný pohled mají i na částečné omezení zabavování movitých věcí, což podle věřitelů zhorší možnost vymožení dluhů. Vyplývá to z ohlasů na projednání novely exekučního řádu Poslaneckou sněmovnou. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

před 10 hodinami

Norsko umožní americké armádě využívat čtyři základny na svém území

Norsko podepsalo s USA dohodu regulující vojenskou aktivitu Spojených států na území skandinávské země. Američané podle ní mohou využívat tři norské letecké základny a jednu námořní, ale nebudou moci mít své vlastní, oznámila dnes podle agentury Reuters norská vláda. Dohodu, kterou připravila menšinová vláda premiérky Erny Solbergové, ještě musí ratifikovat norský parlament.

před 10 hodinami

Evropská komise kritizuje Irsko kvůli povinné hotelové karanténě

Evropské komisi se nelíbí irské nařízení o povinné hotelové karanténě pro cestovatele z rizikových zemí, mezi něž Dublin od tohoto týdne zařadil i pět členských zemí EU. V dopise adresovaném irské vládě EK naléhá, aby kabinet zvážil, zda jsou takto tvrdá opatření skutečně opodstatněná. Žádá také vysvětlení, proč se mezi rizikové státy dostaly vybrané unijní země, napsala dnes agentura Reuters.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Washington: Švýcarsko a Vietnam s měnou nemanipulují, budou ale pod dohledem

Americké ministerstvo financí vyřadilo Švýcarsko a Vietnam ze seznamu zemí, které považuje za měnové manipulátory. Zrušilo tak rozhodnutí, které teprve v prosinci přijala administrativa tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Obě země, a rovněž Tchaj-wan, ale budou pod dohledem, protože nesplňují část kritérií. Ministerstvo to dnes uvedlo ve zprávě o makroekonomické a devizové politice hlavních obchodních partnerů, kterou vydává dvakrát do roka a kterou předkládá Kongresu. Švýcarská centrální banka v reakci uvedla, že s kurzem své měny nemanipuluje.

před 11 hodinami

Bývalý šéf slovenské policie Lučanský skutečně spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to dnes řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

před 11 hodinami

Návrat z Belgie se od pondělí zjednoduší, nebude mezi nejrizikovějšími státy

Belgie si na takzvané mapě cestovatele od pondělí polepší, už nebude mezi nejrizikovějšími zeměmi značenými tmavě červenou barvou. Posune se do červených. Do těch se po týdnu vrátí Dánsko, které tento týden patřilo mezi státy oranžové se střední mírou rizika nákazy koronavirem. Podmínky návratu se změní též pro Finsko, Irsko, Maltu a Island. Ministerstvo zdravotnictví o tom informovalo v dnešní tiskové zprávě.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama