Jaká je budoucnost Afghánistánu? Bidena čeká těžká volba, naznačují analytici

NÁZOR - Dokážou Spojené státy pod prezidentem Joe Bidenem zodpovědně ukončit válku v Afghánistánu? Tuto otázku pokládají v komentáři pro server Washington Post analytici Mahida Afzalová a Michael O'Hanlon, kteří působí v think tanku Brookings Institution.

Reklama

Zoufalý krok

Bílý dům má údajně novou vizi, jak se o konec války pokusit, jelikož loňské mírové rozhovory v Kataru mezi afghánskou vládou a Tálibánem uvázly na mrtvém bodě, konstatují autoři komentáře. Nastiňují, že Washington navrhuje mezinárodní summit za účasti představitelů vlády i povstalců, jehož prvotním cílem má být vznik prozatímní společné vlády, což by mělo získat čas pro další, komplexnější mírové rozhovory.

Dohoda by rovněž umožnila Spojeným státům a NATO v omezené míře zůstat v Afghánistánu o něco déle než do letošního května, jak stanovuje dohoda mezi Washingtonem a Tálibánem z loňského února, poukazují analytici. Obávají se však, že tento zoufalý diplomatický krok zřejmě rychlou dohodu nepřinese.

Ať dokáže Biden vytvořit na afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního jakýkoliv tlak, třeba za pomoci hrozby rychlého odsunu zahraničních vojáků ze země, Tálibán pravděpodobně nepřistoupí na požadavek devadesátidenního omezení násilí, domnívají se Afzalová a O'Hanlon. Doplňují, že vedení Tálibánu zřejmě nebude souhlasit se smysluplným rozdělením moci, obzvláště za situace, kdy věří, že Američané jsou již na odchodu.

"Tudíž Biden bude pravděpodobně muset rozhodnout: Zůstáváme, nebo odcházíme?" píšou analytici. Sami se domnívají, že správné by bylo zůstat, protože pokračování této nejdelší války v amerických dějinách je sice komplikované, ale dopad odchodu z Afghánistánu by byl velmi zlý a zahrnoval by etnické čistky, masové zabíjení a fragmentaci země.

Při zvažování amerických možností by Biden nepochybně neměl zapomínat, že roční cena za stávající vojenskou přítomnost v rozsahu 2 500 amerických vojáků a celkem 9 000 vojáků NATO činí 10 miliard dolarů z peněz daňových poplatníků a 10-20 mrtvých Američanů, bude-li na ně Tálibán dál útočit, uvádějí O'Hanlon a Afzalová. Tato čísla by podle nich měl šéf Bílého domu poměřovat s odhady pravděpodobného vývoje po odchodu NATO.

Pokud odejdou američtí vojáci, odejdou i vojáci koaliční, zdůrazňují autoři komentáře. Poukazují, že jednotky NATO se spoléhají na Spojené státy v klíčových bojových, zpravodajských i velitelských aspektech.

Navíc i po stažení vojáků bude zřejmě pokračovat vojenská pomoc USA a NATO afghánským vládním silám, byť ve formě peněz a vybavení, jelikož nebude ochota zcela opustit spojence, po jehož boku NATO bojovalo 20 let, upozorňují analytici. Proto je podle nich zjevné, že afghánská vláda i Tálibán budou mít prostředky k dalším bojům, válka bude pokračovat a přelije se i do měst, která po dvě desetiletí zůstávala pod vládní kontrolou.

Mír není v dohledu

Afzalová a O'Hanlon neočekávají, že by došlo k rychlé mírové dohodě, jelikož vedení Tálibánu si bude jistější než kdy dříve, že čas hraje pro něj. "Ghaního vláda bude nadále věřit, že má z titulu ústavy páky a legitimitu, stejně jako mezinárodní diplomatické uznání a finanční podporu," píše autoři komentáře. Za klíčový pak považují ideologický rozpor, kdy Tálibán usiluje o islámský emirát, zatímco vláda o demokratickou správu.

Současná situace na bojišti již nyní nahrává Tálibánu, což se ještě umocní po odchodu Američanů a NATO, a to s děsivými humanitárními důsledky, podotýkají analytici. Obávají se, že poté, co některá města částečně, případně zcela ovládne Tálibán, hnutí se vypořádá s těmi, která považuje za kolaboranty s vládou, což poskytne značný impulz pro odpůrce Tálibánu, aby bránili obsazení dalších měst.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Většina Paštunů - největší afghánské etnické skupiny - nejsou tálibové a Tálibán nepodporují. Ale prakticky všichni tálibové jsou Paštuni," pokračují O'Hanlon a Afzalová. Konstatují, že nejjednodušší ochranou pro etnické Tádžiky, Uzbeky a Hazáry je tedy uchýlit se na sever za pohoří Hindúkuš a vyhnat odtamtud všechny Paštuny, což otevírá cestu k etnickým čistkám a obrovskému lidskému utrpení v celé zemi.

Výsledkem bude ohromná uprchlická vlna do sousedního Pákistánu, což přináší riziko destabilizace této důležité země s 220 miliony obyvatel, varují analytici. Myšlenka, že Pákistán by mohl podporovat režim Tálibánu v Afghánistánu jako v 90. letech, podle nich ignoruje skutečnost, že hnutí se vymklo z pákistánské kontroly a Pákistán má s povstalci v posledních dvou desetiletích vlastní problémy, tudíž nemá zájem na existenci výlučně Tálibánem spravovaného islámského emirátu na své západní hranici.  

Malá část Afghánistánu na severovýchodě by byla zřejmě nakloněná Západu, podobně jako irácký Kurdistán, a uvítala by nejen finanční, ale také vojenskou a zpravodajskou západní pomoc, domnívají se Afzalová a O'Hanlon. Obávají se, že mezitím by rostl problém s terorismem, protože za situace, kdy bude Tálibán ovládat většinu jihovýchodu země, bude ještě méně ochoten rozejít se s al-Káidou než dnes. "Postupem času se tak stávající tragický počet obětí afghánské války, který jde do desetitisíců ročně, zajisté znásobí," domnívají se analytici.   

Témata:  taliban USA Joe Biden EuroZprávy.cz Afghanistán

Související

Amerika

USA a Čína daly najevo ochotu spolupracovat při ochraně klimatu

Zmocněnec amerického prezidenta Joea Bidena pro otázky klimatických změn John Kerry a čínský vicepremiér Chan Čeng vyjádřili ochotu spolupracovat při ochraně klimatu. Čeng během videohovoru přivítal návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě, informují tiskové agentury.

Asie a Austrálie

Čína odsoudila prohlášení USA a Japonska vydané po schůzce Bidena a Sugy

Čína rezolutně protestuje proti společnému prohlášení, které vydaly Spojené státy a Japonsko po pátečním jednání amerického prezidenta Joea Bidena a japonského premiéra Jošihideho Sugy ve Washingtonu. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo čínské velvyslanectví v USA, které ve své reakci zdůraznilo, že Tchaj-wan, Hongkong a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang jsou vnitřní záležitosti Číny, do nichž se nesmí nikdo vměšovat.

Reklama

Ze společnosti

Očkování Pfizer: Bude potřeba třetí dávka?

Po světě sice probíhá masivní očkování proti koronaviru, stále přitom není jasné, jak dlouho vydrží ochrana. Ukazuje se, že možná bude nutné, aby lidé podstoupili po jistém čase ještě třetí dávku.

Pavel Kříž oslaví šedesátiny: Připomeňte si jeho velké úspěchy!

Herec Pavel Kříž, který 18. dubna oslaví šedesátiny, se stal populárním zejména díky postavě sympatického gymnazisty, později studenta a lékaře Štěpána Šafránka v "básnických" komediích režiséra Dušana Kleina. Z mysli českých diváků nesešel ani po emigraci do Kanady v 80. letech. Po návratu se s ním opět mohou fanoušci setkávat na divadelních prknech i ve filmu.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Opozice mluví o ruském terorismu v Česku, chce jednání v EU a NATO

Část opozice mluví o podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchů ve Vrběticích jako o ruském terorismu na území ČR. Vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby o případu jednal v EU a NATO. Šéf ODS Petr Fiala chce věc projednat ve Sněmovně, případně i na mimořádné schůzi. Vyplývá to z vyjádření na twitteru a sdělení, které strany poskytly ČTK.

před 8 hodinami

Ruský zdroj: Praha asi chce uzavřít svou ambasádu v Moskvě

Praha se zřejmě rozhodla zavřít své velvyslanectví v Moskvě, řekl v souvislosti s oznámením o vyhoštění 18 ruských diplomatů z ČR agentuře Interfax nejmenovaný ruský diplomatický zdroj. Za absurdní označil tvrzení o podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace (horní komory parlamentu) Vladimir Džabarov.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Německá CDU/CSU se stále nedohodla, kdo jí povede do voleb

Německá vládní koalice CDU/CSU stále nevyřešila otázka, kdo bude jejím celostátním lídrem v zářijových volbách do Bundestagu. Jasno nepřinesla ani poslední jednání v noci z pátku na dnešek, napsal deník Die Welt. O místo, které je v případě volebního vítězství vstupenkou do spolkového kancléřství, usilují předseda CDU Armin Laschet a předseda CSU Marek Söder.

před 10 hodinami

Arenberger si vybral další spolupracovníky na ministerstvu

Mezi náměstky na ministerstvu zdravotnictví přichází přednostka pneumologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. Klinickou skupinu ke koronaviru nově vede náměstek Martin Havrda, Národní dispečink lůžkové péče přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Motole Tomáš Vymazal.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Předákovi ruské opozice Navalnému hrozí selhání ledvin, tvrdí lékaři

Předák ruské opozice Alexej Navalnyj, který od konce března drží hladovku ve vězení, čelí zvýšenému riziku selhání ledvin. Tvrdí to představitelé ruských lékařských odborů, kteří prozkoumali Navalného laboratorní výsledky, i jeho osobní lékařka. Lékaři však neměli možnost prozkoumat přímo Navalného zdravotní stav. Vyzývají k jeho hospitalizaci mimo vězení.

před 12 hodinami

Prioritou vlády je podle Maláčové návrat všech dětí do školek

Prioritou vlády by měl být návrat všech dětí do mateřských škol k 1. květnu, řekla dnes ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Rozhodnou ale epidemiologové a ministerstvo zdravotnictví, uvedla po jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana na zámku v Lánech. Přítomnost dětí ve školách a školkách je nyní omezená kvůli epidemii koronaviru.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Maláčová chce důchodovou reformu do voleb. Podporu pro ni nemá

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce ještě do sněmovních voleb prosadit dřívější odchod do penze pro lidi pracující ve fyzicky náročných profesích. Chtěla by také bonus pro ženy k důchodu podle počtu vychovaných dětí, k čemuž dnes byli členové expertního týmu prezidenta Miloše Zemana skeptičtí, uvedla ministryně po jednání.

před 13 hodinami

Další uvolnění ve sportu má nastat 26. dubna, minimálně budou menší rozestupy

Další zmírnění podmínek pro amatérský sport by mělo nastat 26. dubna. Minimálně se předepsané rozestupy mezi dvojicemi sníží z deseti na šest metrů. Žádný další konkrétní závěr dnešní schůzka vrcholných představitelů sportu s ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem a dalšími zástupci jeho úřadu nepřinesla.

před 13 hodinami

Nová éra v archeologii. Co znamená a přináší LIDAR?

Obecně je tato zkratka mezi lidmi poměrně neznámá, ovšem mezi odborníky z řad archeologů se jedná o důležitý fenomén posledního desetiletí. Představuje totiž důležitou pomůcku jak odhalovat jinak nepatrné či jen těžko identifikovatelné stopy lidské činnosti a zástavby. Velký prostor či hustý porost přitom nejsou překážkou.

před 13 hodinami

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama