Agrofert loni snížil úvěry, ke konci roku dlužil téměř 40 miliard

Agrofert loni snížil své dluhy zhruba o čtyři miliardy korun, ke konci roku tak měl úvěry za 39,72 miliardy korun. Uvádí to výroční zpráva společnosti, kterou umístila do Sbírky listin. Společnost v loňském roce přijala téměř dvě miliardy korun na dotacích, meziročně jde o zvýšení asi 180 milionů korun.

Reklama

Do února 2017 vlastnil koncern tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.

Krátkodobé bankovní úvěry Agrofertu činily 26,58 miliardy Kč, dlouhodobé pak 13,14 miliardy. Přes sedm miliard korun půjčila koncernu Komerční banka, téměř čtyři miliardy korun Citibank Europe a její pobočky, podobnou sumu pak také Commezbank AG a její pobočky, skoro tři miliardy Tatra banka, 2,7 miliardy Kč UniCredit Bank.

"Došlo ke snížení bankovních úvěrů především u společností v segmentu chemie. Jak už jsme informovali v tiskové zprávě koncem května, došlo ke zlepšení hospodaření zejména právě u společností v segmentu chemie," sdělil ČTK mluvčí koncernu Karel Hanzelka.

Společnost přijala 1,97 miliardy Kč na dotacích, z toho 1,62 miliardy činily provozní dotace, zbytek investiční. Předloni šlo o 1,52 miliardy korun na provozních a 277 milionů korun na investičních. Společnost ve své zprávě uvádí i dotace vykázané, tedy ty, na něž jí vznikl v daném roce nárok, ale ještě se jí nemusely objevit na účtech. Podle firmy jsou směrodatnější. "Zde naopak meziročně došlo k poklesu dotací jak provozních, tak investičních, a to v součtu o téměř sto milionů korun. U dotací přijatých jde jen o finanční zúčtování," uvedl Hanzelka. U vykázaných dotací šlo loni o 1,82 miliardy, z toho 1,55 miliardy činily dotace provozní.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je ale správnější porovnávat dotace přijaté, protože to reálněji ukazuje rozhodovací procesy, do dotací vykázaných mohou zasáhnout i administrativní okolnosti.

"Převážná část provozních dotací je navázána na zemědělskou prvovýrobu. Vybrané společnosti skupiny také provozují bioplynové stanice a jiné zdroje energie z obnovitelných zdrojů," uvedla ve zprávě firma. Společnosti ze skupiny loni získaly na dorovnání garantovaných výkupních cen 163,7 milionu Kč.

Firma Duslo ke konci loňského roku evidovala slevu na dani z příjmu, Lovochemie pak příslib investiční pobídky ve formě slevy na dani maximálně za 591 milionů Kč, dá se uplatnit nejpozději do roku 2026.

Například Pekárna Zelená louka pak podle zprávy evidovala souhlas od ministerstva průmyslu a obchodu s poskytnutím dvou investičních pobídek ve formě slevy na dani do 187,9 milionu Kč a 81,6 milionu Kč. Olma vykázala loni příslib dotace 89,5 milionu korun, přes 25 milionů obdržela loni, zbytek pak letos na podporu nových produktů od Státního zemědělského intervenčního fondu. "Pokud jde o zmiňovanou dotaci pro společnost Olma, jde o národní dotační program na podporu vývoje nových produktů, nikoli o evropské prostředky. Dotace byla schválena v roce 2018," dodal mluvčí.

Firma pak také eviduje příslib 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova na pořízení technologie na novou porcovnu kuřat, Kostelecké uzeniny evidovaly příslib investičních dotací za 194,4 milionu Kč.

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni meziročně vzrostl na téměř trojnásobek, na 4,48 miliardy korun proti předloňským 1,67 miliardy Kč. Po předloňském poklesu se dostal na hodnoty roku 2017. Konsolidované tržby loni rostly o 4,54 miliardy na 162 miliard korun, sdělil již dříve mluvčí Hospodaření holdingu se zlepšilo díky segmentu chemie. Česká vláda kvůli dotacím Agrofertu žalovala Evropskou komisi. Jde o platby za téměř 247.000 eur (6,3 milionu korun) z Programu rozvoje venkova pozastavené kvůli možnému Babišovu střetu zájmů.

V zemědělském sektoru ohlásil již dříve Státní zemědělský intervenční fond, že Agrofertu nebude vyplácet investiční dotace od února 2017, kdy začal v ČR platit zákon o střetu zájmů. Loni v listopadu pak fond oznámil, že uvolní dotace za období od února 2017, kdy Babiš převedl firmu do svěřenských fondů, do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení. Schválila to i Evropská komise.

Témata:  Ekonomika Andrej Babiš EuroZprávy.cz Agrofert

Související

Marian Jurečka, poslanec a předseda KDU-ČSL. DOMÁCÍ

Vláda bez důvěry nemůže dělat závažná rozhodnutí. Proto usilujeme o ztrátu jejích pravomocí, říká Jurečka

ROZHOVOR – Lidovecký předseda Marian Jurečka je přesvědčený, že pokusit se vyvolat ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vlády, není pět měsíců před parlamentními volbami zbytečným krokem. „Kabinet, jemuž je vyslovena nedůvěra, nemůže disponovat takovými pravomocemi jako běžná vláda. Proto usilujeme o její oslabení. Představitelé Strakovy akademie navíc v současnosti nedodržují vlastní zákony, patrné je to na pandemickém zákoně. Je zapotřebí udělat podobným nešvarům přítrž,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.

Andrej Babiš a Petr Arenberger DOMÁCÍ

Babiš vyzval Arenbergera, aby vysvětlil informace o majetku

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) se musí postavit čelem k informacím o svých majetkových oznámeních a vše do detailu vysvětlit. Novinářům to dnes při návštěvě IKEM řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle serverů iDNES, Seznam Zprávy a Deník N oznámil ministr mnohonásobně větší majetek a vyšší příjmy, než udával v předchozích letech. 

Ze společnosti

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Načasování návratu středoškoláků k prezenční výuce od 24. května není podle zástupců škol ideální, protože ve stejný den začnou maturity. Řada škol tak zřejmě místo běžné výuky zajistí pro žáky náhradní program. Obnovení prezenční výuky ale jinak zjednoduší organizaci rozvrhu, a to hlavně tam, kde se vyučující střídají v různých třídách.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 10 hodinami

Emmanuel Macron

Macronova strana stáhla podporu kandidátce, měla na plakátech šátek

Strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stáhla podporu kandidátce, která se na plakát pro místní volby nechala vyfotit s šátkem na hlavě. Pokračuje tak celostátní debata o nošení muslimských šátků, která by podle agentury AP mohla sehrát významnou roli při prezidentských volbách v příštím roce.

před 10 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Eskalující boje mezi Izraelem a Gazou už mají 60 obětí na životech

Třetí den dnes pokračovaly intenzívní boje a vzájemné ostřelování mezi státem Izrael na straně jedné a palestinskými extremistickými skupinami Hamás a Islámský džihád na straně druhé. Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, ohlásil dosud 53 palestinských obětí, v Izraeli je jich sedm. Na obou stranách zemřely také ženy a děti, zraněno je několik set lidí. 

před 10 hodinami

Krajský soud v Ostravě

Státní zástupkyně havarovala v opilosti. Od soudu odešla s podmínkou

Okresní soud v Ostravě uložil ostravské krajské státní zástupkyni Petře Tittkové trest 12 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců za loňskou nehodu v opilosti, při níž zranila sebe a řidičku protijedoucího vozu. Rozsudek soudu za ublížení na zdraví z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky je nepravomocný, informovala dnes Česká televize na svém webu

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Benátky

V italských Benátkách už by neměly kotvit velké lodě

Dolní komora italského parlamentu dnes schválila vládní dekret, který zakazuje kotvení velkých lodích v Benátkách. Obří výletní lodě už by tak neměly proplouvat historickým centrem města a kotvit budou zatím v blízkém přístavu Marghera. Informovala o tom agentura ANSA.

před 12 hodinami

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda je připravena na pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael má možnost zahájit pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy, v tuto chvíli to ale nemá v úmyslu a provádí masivní nálety proti cílům Hamásu. Na briefingu s evropskými novináři to dnes řekl mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus. Případnou pozemní operaci v případě eskalace bojů a dalších izraelských ztrát na životech přitom zcela nevyloučil. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Protiepidemická opatření státu hodnotí jako přiměřená dvě pětiny lidí

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

před 13 hodinami

Boris Johnson, britský premiér.

Země vyzývají k snížení napěti v konfliktu mezi Izraelem a Palestinci

K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. 

před 13 hodinami

George Floyd zabitý policistou v USA

Floydovo úmrtí dle soudce provázely přitěžující okolnosti, Chauvinovi hrozí vyšší trest

Soudce z amerického státu Minnesota Peter Cahill rozhodl, že loňské úmrtí černocha George Floyda provázely přitěžující okolnosti. Bělošskému expolicistovi Dereku Chauvinovi, který byl uznán vinným z Floydovi vraždy a zabití, proto zřejmě hrozí vyšší než obvyklý trest, napsala dnes agentura AP. Dodala, že s přitěžujícími okolnostmi by mohl Chauvin dostat zřejmě maximálně 30 let vězení. Rozsudek Cahill vynese 25. června.

před 14 hodinami

Radovan Karadžič "srebrenický řezník", bývalý bosenskosrbský vůdce

Karadžić si zbytek doživotního trestu za genocidu odpyká v Británii

Bývalý bosenskosrbský předák Radovan Karadžić, odsouzený za válečné zločiny a genocidu, si odpyká zbytek svého doživotního trestu v Británii. Londýn dnes podle agentury Reuters oznámil, že souhlasí s Karadžičovým přesunem z nizozemského Haagu do věznice na britském území.

před 14 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí.

Maláčová je pro ukončení Antiviru. Při rozvolňování už ho nechce prodlužovat

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je pro ukončení programu Antivirus, z něhož stát vyplácí příspěvky na mzdy. Při dalším rozvolňování a příznivém epidemickém vývoji v Česku by už kabinetu nechtěla navrhovat další prodlužování. Ministryně to řekla ČTK. O prodloužení rozhodovala vláda naposledy před necelým měsícem. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Jens Spahn, německý ministr zdravotnictví.

Německo testovaným usnadní cestování z rizikových oblastí

Německo od negativně testovaných na koronavirus nebude vyžadovat karanténu, pokud přijedou z epidemicky rizikových oblastí, jakou je nyní z pohledu Berlína i Česká republika. Dnes to oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který zdůraznil, že výjimka se bude týkat pouze rizikových oblastí, nikoli vysoce rizikových oblastí a oblastí s výskytem mutací koronaviru. 

před 15 hodinami

Boris Johnson

Johnson ohlásil na příští rok vyšetřování vládní reakce na pandemii

Britský premiér Boris Johnson dnes oznámil, že příští rok začne veřejné vyšetřování ohledně reakce vlády na covidovou pandemii. Podle agentury Reuters by mělo odpovědět na otázku, proč Británie zaznamenala nejvyšší počet úmrtí spojených s covidem-19 v Evropě a proč Johnsonovu kabinetu zpočátku trvalo tak dlouho, než zavedl lockdown.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama