Toulky po málo známých koutech naší vlasti: Mladá Vožice se chlubí dvěma záhadami opředenými hrady

Málo známé městečko Mladá Vožice se pyšní hned několika pamětihodnostmi. Mezi nejstarší patří zvonice z 15. století, která se dodnes pyšní pseudogotickou fasádou. Dále je to barokní kostel sv. Martina nebo barokní zámek. Na kopci uprostřed města se pak tyčí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Málo kdo si dnes uvědomí, že v těchto místech kdysi stával královský hrad. Druhý hrad vyrostl opodál a dodnes na město shlíží shůry. Některé pasáže z jejich historie jsou dodnes záhadou.

Přidejte svůj názor

historie

Mladá Vožice je menší město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží přibližně 17 km severovýchodně od města Tábor. Samotné město se rozkládá na svazích zdejších kopců a v údolí kolem Novoveského potoka a řeky Blanice. Mezi hlavní dominanty jistě patří vrch, který je dnes korunován kaplí Nanebevzetí Panny Marie. Přitom právě zde, na vrcholu vysokého a v krajině osamělého kopce, stával kdysi královský hrad, pod nímž se následně rozvíjela osada, dnešní město Mladá Vožice.

Největší zajímavostí zdejšího hradu je fakt, že se z jeho počátků nedochovaly žádné písemné zmínky. Není tedy možné přesně říci, kdo a kdy hrad přesně postavil. Jednalo se ovšem o značně strategické místo na dominantním kopci nad řekou Blanicí, podél níž se táhla důležitá obchodní stezka. Vzhledem k tomu, že byl později hrad zařazen králem Karlem IV. mezi důležité královské hrady, je pravděpodobné, že jeho stavitelem byl skutečně král. Jako nejpravděpodobnější se jeví Václav II., syn Přemysla Otakara II. a to někdy na konci 13. století, kdy královská moc přišla o hlavní oporu v kraji, kterou do té doby byl hrad v Chýnově dál na jihu. Přesná a jistá odpověď ale neexistuje.

První písemná zpráva pochází až z roku 1318. Jedná se též o první zmínku o osadě Mladá Vožice. Konkrétně se zmiňuje Vilém a po něm Velislav z Vožice, nejspíše první ze zástavních držitelů hradu. Karel IV. zařadil v roce 1353 hrad Vožice mezi hrady, které neměly být napříště zastavovány. Ovšem již za časů jeho syna Václava IV. se hard opět dostává do zástavy šlechtických pánů.

Během časů husitské revoluce drželi hrad přívrženci krále Zikmunda. To se stalo hradu i městečku osudné. Po bitvě u Sudoměře 25. března 1420 obsadil Mikeš Divůček z Jemniště městečko v podhradí a po pětidenním obléhání dobyl hrad slavný vojevůdce Jan Žižka. Hrad byl opraven a stal se opět trnem v oku nedalekým husitským obyvatelům města Tábor, proto byl hrad znovu v roce 1425 dobyt. Zatímco městečko bylo obnoveno a přežilo do dalších časů, vypálený a rozbořený hrad zanikl navždy.

Na místě zříceného hradu dal v roce 1646 tehdejší majitel vožického panství Kryštof Karel Přehořovských z Kvasejovic vystavět mariánskou kapli. Ke stavbě přitom bylo použito kamene ze zřícenin hradu, který tak zcela zmizel a dodnes je tak otázkou, jak jeho původ, tak jeho podoba.

Mnohem lépe se dochoval hrad Šelmberk, který byl vystavěn někdy na počátku 14. století jedním z členů šlechtického rodu Buziců. Staveništěm se mu stal skalnatý ostroh na dominantním vrchu severně od města Mladá Vožice. Šelmberk, poprvé zmiňovaný v roce 1318, tak byl po nějakou dobu šlechtickým sousedem a konkurentem královskému hradu ve Vožici.

Páni ze Šelmberka zde sídlili pouze do konce 14. století, kdy hrad přešel do majetku Aleše z Rýzmburka. Zatímco o osudech hradu ve Vožici během husitských bouří máme písemné zprávy, o tom, co se dělo s hradem Šelmberk není známo. Až od poloviny 15. století se pouze vynořují zprávy o prodejích hradu a tak tomu je až do 16. století. Tehdy byl hrad nejspíše za časů Michala Španovského částečně renesančně přestavěn. Právě Michal Španovský byl majitelem jak vožického panství, tak šelmberského. Obě panství tak poprvé spojil a jako své hlavní sídlo si zvolil právě hrad Šelmberk. V sousedství starého hradního paláce vzniklo nové zámecké křídlo. Hrad získal též novou hradbu s výstavní renesanční bránou.

Hrad by udržován a obýván i na počátku 17. století, ovšem za třicetileté války byl nejspíše zpustošen a následně opuštěn. Část zdiva se následně sesula a v 18. století byl hrad rozebírán pro stavbu domů v okolních vsích. Ve 20. letech 19. století dal tehdejší majitel panství Leopold Kuenburg, který už sídlil na novém zámku v Mladé Vožici, opravit hradní věž, která byla nejlépe zachovalou částí hradu. V přízemí nechal prolomit vstup a na vrcholu zřídil nové cimbuří. Z věže se tak stala rozhledna a z okolí starého hradu pak anglický park.

Zatímco po královském majestátu na dominantním kopci nezůstal kámen na kameni, městečko Mladá Vožice, které se mezi tím rozrostlo u jeho úpatí, dnes skýtá mnoho dalších turistických zajímavostí. Naopak 2 kilometry vzdálený hrad Šelmberk dodnes nabízí krásné výhledy z hradní věže a možnost prozkoumat hradní zříceniny, včetně sklepení. V dané termíny se zde konají i dobové akce a představení.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Tragická turistická sezona: V cizině zemřelo 85 Čechů, nejvíc v Chorvatsku

12.11.2018 13:59 V letošní turistické sezoně mírně ubylo Čechů, kteří zahynuli v zahraničí. Za hranicemi zemřelo 85…

Město Nazaret Illit změní název, zmatených turistů z ciziny už má dost

08.11.2018 07:44 Občany izraelského Nazaret Illitu unavuje neustálá záměna jejich města s biblickým Nazaretem, a…

Kroměříž se pyšní místem, které obdivuje celý svět

04.11.2018 20:38 Aktualizováno Původně zde stával biskupský dvorec, který se po čase změnil v pevný hrad. Ten se později proměnil…

Nejnachmelenější místo na světě? V tomto hotelu by se Čechům určitě líbilo

04.11.2018 09:33 Milovníci piva, kteří sní o tom, že se ráno probudí v pokoji provoněném chmelem a sladem, mají nyní…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama