Tajuplný hrad Zvíkov ukrývá tajemství, které v Česku nemá obdoby

Zcela právem je hrad Zvíkov označován za jeden ze skvostů gotické hradní architektury u nás. Byť se z jeho středověké pýchy dochovala jen část, dodnes skrývá mnohé zajímavosti a krásy, které vypovídají o životě, myšlení a bydlení ve středověkém světě. I přes regotizaci v 19. století, která přinesla kdysi strohému královskému sídlu novou, romantickou tvář, si hrad uchoval příjemnou středověkou atmosféru, která dýchne na každého, kdo sem zavítá.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Zvíkov

Jediný vstup na hrad dnes vede směrem od jihu po úzké šíji skalnaté ostrožny, která se kdysi vypínala vysoko nad údolím řek Otavy a Vltavy, které se za opyší ostrohu stékají. Dnes je hluboké údolí zatopeno vodami orlické přehrady a nevyniká tolik strategická a obranná poloha hradu, jako v dobách, kdy zde byl někdy na počátku 13. století založen. Přesto se zbytky jeho monumentality zrcadlí ve vodách přehrady a dovolují člověku opět pocítit kouzlo daného místa, které si i přes romantické úpravy 19. století uchovalo svoje genius loci. Není to jen dlouhá historie a význam daného místa, ale také nejrůznější zajímavosti a záhady.

Na rozdíl od drtivé většiny českých hradů je totiž pravdou, že se dodnes přesně neví, kdy a kým byl hrad založen. Je pravděpodobné, že s jeho výstavbou započal již Přemysl Otakar I., který roku 1226 vyměnil tzv. oujezd Oslovský, patřící do majetku kláštera v Doksanech, za šest jiných vesnic. Získal tak do vlastnictví i skalnatý ostroh, na kterém byl hrad vybudován. Jedná se tak o jeden z nejstarších kamenných hradů u nás.

Plány na výstavbu, či již částečně rozestavěné dílo, převzal po svém otci jeho syn, král Václav I., který v budování pokračoval již prokazatelně ve 30. letech 13. století. V roce 1234 musel být hrad z větší části dostavěn, jelikož se poprvé zmiňuje zdejší purkrabí Konrád z Janovic. V dalších letech je na hradě doložen častý pobyt krále Václava, který si Zvíkov oblíbil. Hrad mu též jako jeden z mála zůstal věrný, když se proti němu vzbouřila odbojná šlechta v čele s jeho synem Přemyslem Otakarem II. Stárnoucí král Václav však neposlušnému synovi ukázal, že vládnout stále umí a jeho odboj zlomil. Právě na Zvíkově následně představitele odbojné šlechty i kralevice zajal a uvěznil.

Když byl později Přemysl Otakar II. propuštěn, s otcem se usmířil a nad Zvíkovem nezanevřel, ba naopak velkoryse pokračoval v jeho budování. Právě z jeho časů se na hradě dodnes dochovalo nejvíce stop, například Písecká brána či dominantní věž Hláska s pověstným břitem, která stojíc v čele, chránila celý areál hradu. Stala se nejspíše inspirací pro obrannou věž na hradě Strakonice. Vše ukazuje již na progresivní způsob obrany, ale též komfort, který se na hradě projevuje z časů Přemysla v podobě čtyř výstavních paláců.

Během staletí hrad prodělal několik změn. Nejdříve rostl a krásněl, později po obléhání v roce 1622 se stal ruinou a chátral, aby se opět stal romantickou kulisou Schwarzenbergů v 19. století. Právě oni hradní zříceniny ze značné části obnovili, například i vnitřní nástěnnou výzdobu z 15. a 16. století, kterou však značně přikrášlil secesní lesk. Spíše než rekonstrukce se tak jednalo o novotvary a novostavby. Některé architektonické prvky byly zachráněny, jiné ztratily původní vazbu, další byly navždy ztraceny. Například hradní palác byl v 19. století téměř celý v ruinách, stály jen dolní arkády a části prvního patra. Během přestavby se arkády s kružbami přemístily z přízemí do prvního patra, kde dodnes z nepůvodního místa zdobí hradní nádvoří.

Během přestaveb a parkových úprav celého areálu také zanikly možné poslední stopy po původním hradě z časů Přemysla Otakara I. a Václava I. Hrad byl v těch dobách nejspíše průchozí, tzn. že měl dvě hlavní vstupní brány, jednu směrem od jihu, druhou od severu, kde na široké opyši vzniklo předhradí s malou osadou i kostelíkem. Dnes o této středověké osadě málo kdo ví, jelikož skončila pod hladinou.

Slavná Hlízová věž, známá též jako Markomanka, byla dlouhou dobu považována za původní a nejstarší část hradu. Tvoří ji bosované kvádry, tzv. hlízy s tajemnými znaky, které dávní badatelé považovali za runové písmo a výstavbu věže spojovali už s dávnými Germány ve 2. století. Ony znaky jsou však značky kameníků, kteří podle odvedené práce dostávali plat, což je typický postup v dobách vrcholného středověku a dál. Novější architektonické analýzy zjistily, že tento styl staveb je u nás typický v dobách Přemysla Otakara II., který se inspiroval u císařského dvora. Věž tedy nebyla součástí původního hradu a vzniká až po roce 1250. I tak se jedná o jednu z nejstarších dochovaných staveb tohoto královského hradu.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Další skiareály v ČR zahájily sezonu, do hor vyrazily tisíce lidí

16.12.2018 17:20 O víkendu zahájila sezonu další lyžařská střediska v Česku. Do větších skiareálů dorazily až tisíce…

Kam na lyže (nejen v Česku): jistotou zůstávají Krkonoše

14.12.2018 14:55 Blíží se víkend a na mapě lyžařských středisek přibývají zelené tečky, které značí areály v provozu…

Češi vyrazili do hor. Sjezdovky ovládly stovky lyžařů

09.12.2018 18:34 Aktualizováno Stovky lidí si o víkendu nenechaly ujít jednu z prvních možností lyžování v nové sezoně v…

Záhada Kouzelného hradu: Před očima návštěvníků mizel nábytek

02.12.2018 07:25 Záhady, kouzla a mystika lákala lidi už od nepaměti. Nejinak tomu bylo v 18. století, v dobách, kdy…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama