Hrad Hasištejn: Sídlo krále, šlechty, ale i významného humanisty

Dodnes velkolepé zříceniny hradu Hasištejn se nachází na české straně Krušných hor nad obcí Místo. Mezi jeho majitele patřili například páni ze Šumburka či páni z Lobkovic. Nejnovější studie přinesly přesnější výsledky o době jeho založení, které lehce mění představu o jeho stáří. Na zajímavosti jeho historie však nic neubírají, ba naopak.

Staveništěm pro nový hrad se stalo strategické místo, které dokázalo kontrolovat důležitou obchodní stezku. Ta vedla z Čech k zemské hranici a dále do Saska. Zvolen byl skalnatý ostroh, který na západní straně velmi prudce klesá do údolí Prunéřovského potoka, na východě pozvolna sestupuje do širšího úvalu. Půdorys hradu díky němu dostal tvar zhruba protáhlého oválu.

Zvolené místo nemělo jen vhodné strážní a obranné vlastnosti, ale též umožňovalo silný demonstrativní účinek, což byla další důležitá úloha hradu. Každý, kdo procházel po obchodní stezce, viděl, jak mocný a významný majitel hradu byl. Velkou vizuální roli měla především hradní věž.

Dnešní dochovaná hmota hradu ukazuje podobu hradu po jeho významném rozšíření a přestavbách v 15. a 16. století za vlády rodu Lobkoviců. Tehdy hrad mimo jiné doplnilo dělostřelecké opevnění. Především se však změnil vstup do hradu, který původně vedl ze severovýchodu. Nový vstup, vedoucí od severozápadu, vedl k vybudování rozsáhlého sklepení na západním úbočí. Celá plocha byla zarovnána, což zastřelo původní vzhled prudkého svahu, který odsud chránil samotný hrad. Ten ve své původní podobě představoval z typologického hlediska bergfritovou dispozici. Bergfritová, tedy obranná věž, obehnaná plášťovou hradbou, zaujala nejvyšší místo jádra v čele hradu. Ve skále u paty věže byla vytesána cisterna na vodu. Na protilehlém a nejlépe chráněném místě stál věžový palác, ke kterému naproti vstupní bráně přiléhala kaple zaklenutá křížovou klenbou.

Přítomnost kaple v rámci první stavební fáze vedla mnohé badatele k hypotéze, že se jednalo o dílo panovníka. Bez jakýchkoliv důkazů pak někteří kladli vznik hradu již do doby krále Václava II. Je ovšem nutné podotknout, že během 1. poloviny 14. století se hradní kaple na šlechtických hradech objevují mnohem častěji a nejsou již výsadou hradů královských, popřípadě významných šlechtických rodů, jak tomu bylo v průběhu 13. století.

Hrad Hasištejn, německy Hassenstein, se poprvé zmiňuje až v roce 1348 v zákoníku Majestas Carolina, vydaný Karlem IV. Zde je Hasištejn označován jako královský hrad, který vladař nesměl vůbec prodat a zastavit nanejvýš na devět let. V té době patřil hrad jako lenní majetek pánům ze Šumburka. Právě pány ze Šumburka, kteří vlastnili hrad po celé 14. století až do roku 1412, je možné považovat za stavitele hradu. Samotným iniciátorem stavby byl však někdo jiný.

Jak dokládá dendrochronologického datování, hrad byl založen ve 20. letech 14. století, tedy v době vlády Jana Lucemburského. Dle nejnovějších studií tak výstavbu inicioval právě král Jan, který povolil výstavbu pánům ze Šumburka a následně jim ho udělil v léno.

Kolem ruku 1412 se hrad dostává po rukou Jindřicha z Plavna. Ten se podobně jako Bernard ze Šumburka dostával do sporů s králem Václavem IV. Následně se stává součástí lapkovské skupiny loupeživých rytířů v čele s Borešem z Rýzmburka. S nimi se například účastnil loupeží a přepadávání královských hradů a statků.

Král Václav IV. reagoval vojenským tažením, jehož cílem bylo mimo jiné dobytí hradu Hasištejnu. Ten královskému vojsku odolával dva měsíce, což svědčí o jeho vojenských kvalitách. Následně však byly povolány posily, které vedl Mikuláš z Lobkovic, zvaný též Chudý. Pod jeho vedením se hrad podařilo v dubnu roku 1418 dobýt. Za odměnu mu král dává Hasištejn do zástavy s podmínkou, že hrad vrátí koruně po splacení zástavní sumy. K výplatě ale nedošlo a Mikuláš získal hasištejnský statek v roce 1421 jako korunní léno dědičně. V době husitských válek stál zdejší majitel při králi Zikmundovi, což mu dopomohlo k vysokým dvorským funkcím a k rozsáhlému jmění. Hrad pak zůstal v majetku rodu Lobkoviců po celé 15. a 16. století, kdy byl rozšířen a přestavěn. Významný podíl na tom měl slavný majitel hradu Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, známý humanista a literát. V reakci na obléhání hradu a progres v oblasti dobyvačných technik, vzniklo též před čelem hradu předsunuté opevnění, kterému dominovala věž s břitem.

Zánik hradu přichází během 17. století, kdy se vytrácí z majetku rodu Lobkoviců. Postupně střídá majitele, například rod Štampachů či Martiniců. Jeho zkázu dovršila Třicetiletá válka, po níž hrad jen pustl a chátral.

Jako zřícenina zůstával již zcela stranou zájmu a to až do 90. let 19. století. Tehdy dal Emanuel Karsch Hasištejn z části restaurovat. Též při něm postavil hostinec. Díky tomu se postupně stal oblíbeným turistickým cílem celé oblasti.   

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie cestování architektura

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 9 hodinami

I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě

Vědci z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry (NIWA) varují, že novozélandské ledovce tají stále rychleji. Odkazují se na nedávný letecký průzkum nazvaný "sněžná čára", který se konal v novozélandských horách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy