I přes svou středověkou strohost zaujme gotický vodní hrad Švihov svou členitostí a rozmanitostí. Jeho rozlohu ještě znásobuje pozůstatek okružního vodního příkopu, ve kterém se zrcadlí. Díky četným opravám v posledních desetiletí patří Švihov mezi nejzachovalejší vodní hrady v Evropě.
Hrad Švihov se nachází severně od města Klatovy v západních Čechách. Dnešní hrad je mnohem mladší, než je historie zdejšího osídlení. To se datuje již do přelomu 12. a 13. století. První zmínky o švihovské vsi pocházejí z roku 1245. Centrum osídlení se v této době mělo rozkládat v okolí dnešního kostela sv. Jiljí.
Hrad se výslovně uvádí až o více než jedno století později v roce 1375. Nejspíše na přelomu 13. a 14. století přenesli tehdejší majitelé panství Rýzmberkové své sídlo z návrší do údolí. Původně se jednalo pouze o menší vrchnostenské sídlo v podobě tvrze. Vedle toho se i centrum osídlení přeneslo do míst, kde se nachází dnešní obec Švihov.
Že se jednalo o dobře opevněné sídlo, se ukázalo až v období husitských válek. Vyznavači podobojí, tedy husité, ovládali v té době nedaleké město Klatovy a tvrz Švihov pro ně byla trnem v oku. Konkrétně v roce 1425 ji tak vojska táboritů a sirotků oblehli. Údajně se zde mělo vyskytovat na 8000 pěších a přes 1000 jízdních vojáků, vedených hejtmanem Janem Hvězdou z Vícemilic, řečeným Bzdinka. Po 15 dnech se posádka o 130 mužích vzdala a tvrz i s městečkem zůstaly pod ochranou města Klatov. O výhodném položení švihovské vodní tvrze svědčí skutečnost, že se ji podařilo dobýt, až když byly prokopány příkopy a voda vypuštěna.
Po bolestivé zkušenosti během husitských válek však pro místní vrchnostenské sídlo přichází zlatý věk. V 80. letech 15. století nechal majitel panství Půta Švihovský z Rýzmberka tvrz nákladně přestavět ve slohu pozdní gotiky. Půta Švihovský z Rýzmberka byl jedním z nejvýznamnějších představitelů svého rodu. Vystudoval práva na univerzitě v Lipsku, působil u komorního soudu a zastával pozici nejvyššího sudího v království českém. Jednalo se o velmi vzdělaného a vlivného muže, který se navíc obratně pohyboval na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského. Díky tomu si mohl nákladnou a velkolepou přestavbu dovolit a z nenápadné tvrze se tak stal pevný, ale též reprezentativní vodní hrad. Za jeho časů tak Švihov získává dnešní podobu.
V dostavbě opevnění pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rejta, který se podílel například na stavbě katedrály sv. Víta či opevnění na Pražském hradě. Zdá se, že již synové Půty se při nákladné výstavbě hradu a jeho opevnění, které reagovalo na nejmodernější dobývací techniky, postupně zadlužili. Hrad nakonec prodali roku 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně. V držení Říčanských zůstal hrad jen do roku 1598, kdy jej vzhledem k špatnému hospodaření a opět narůstajícím dluhům prodali Humprechtovi Černínovi z Chudenic.
Během třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédskými vojsky, což ukazuje, že se osvědčil i v moderní taktice boje, která spoléhala především na dělostřelbu.
I přes své značné kvality, nebo možná právě kvůli nim, upadl nakonec hrad v nemilost. Z příkazu císaře Ferdinanda III. byl jako sídlo možného protihabsburského odporu určen k demolici. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu byl ušetřen od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad s malými přestávkami až do roku 1945, kdy byl zestátněn.
Památka se do majetku státu dostala v dezolátním stavu. Pro svou výjimečnost však byla již od roku 1950 zahájena řada rekonstrukčních prací, které byly své době ojedinělé. Hrad byl například opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další vlna oprav přišla na Švihov po povodních v roce 2002.
Unikátní vodní hrad, jediný dochovaný takového rozsahu u nás v Čechách a jedinečný i v celé Evropě, je dodnes přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura , zajímavosti
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 57 minutami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 1 hodinou
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 2 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 2 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
Ukrajinské zbrojovky tento měsíc poprvé vyrobí deset ukrajinských samohybných houfnic Bohdana a v následujících měsících toto množství ještě vzroste, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zdroj: Radek Novotný