Český ráj – krajina plná přírodních krás a hradních zřícenin

Když se řekne Český ráj, každý si jistě vybaví nádhernou krajinu se skalními věžemi a ladnými křivkami řeky Jizery. Celá oblast je bohatá nejen na přírodní, ale i kulturní památky v podobě hradů a hradních zřícenin. Je to dáno především díky příhodným terénním a přírodním podmínkám, které dokázali středověcí stavitelé obdivuhodně skloubit s architekturou.

Mezi nejznámější hradní zříceniny Českého ráje jistě patří Trosky, které tvoří nezaměnitelnou dominantu celého kraje. Byť hrad dnes příznačně tvoří jen trosky jeho někdejší středověké krásy, stojí jistě za návštěvu už jen kvůli výhledům, ale též zajímavé historii. Byť byly obě čedičové skály výraznou siluetou poutající pozornost již pravěké obyvatele okolí, přilákala lokalita středověké stavitele až na konci 14. století. Mezi lety 1380 až 1390 zde nechal majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka vystavět ve své době módní hrad, který disponoval vyváženou dispozicí. V tomto případě jej tvořily dvě věže na vrcholcích skal a mezilehlý palác. Hrad nebyl jen pohodlnou rezidencí, ale též pevností, jak dokládá období husitských bojů, během nichž nebyl hrad dobyt. Na své výrazné, v krajině dominantní a těžko přístupné situování však doplatil později. Již během 15. století často střídal majitele, kteří později raději sídlili v pohodlnějším zámku. Během třicetileté války hrad zpustl a začal se nenávratně proměňovat ve zříceninu, kterou lze bez nadsázky označit za jednu z nejkrásnějších u nás.

Vedle Trosek se ovšem v Českém ráji nachází ještě řada dalších méně známých hradních zřícenin. Například nedaleko slavného hradu Valdštejn, který též patří mezi nejstarší hrady v kraji, se nachází skromné pozůstatky skalního hradu Kavčiny. O hradu se toho příliš neví. Neexistují k němu téměř žádné písemné doklady. Zmíněn je pouze jednou a to roku 1440, kdy byl dobyt společně s Valdštejnem jako sídlo lapků. Jak přesně vypadal, musí lidé odhalit sami.

Málo který návštěvník zavítá až sem, jelikož cesta je zde neznačená a hlavní směr vede přirozeně z Valdštejna směrem na další významnou památku, kterou je zámek Hrubá Skála, původně také středověký hrad.

Mnohem známější je jistě zřícenina hradu Valečov. Původně se jednalo o dřevěný hrad vystavený na příhodné skále snad již někdy po roce 1300. Po husitských válkách byl hrad dobyt a vypálen. Tento jeho na první pohled nešťastný osud mu naopak umožnil proměnu v kamenný hrad, kterým se stal během 2. poloviny 15. století. I on později doplatil na svou polohu a nepřístupnost. Namísto panstva jej později začal obývat prostý lid, který jej však již nedokázal udržet v jeho původně podobě a hrad se tak proměnil ve zříceninu.

O něco severněji leží též známé zříceniny hradu zvané Drábské světničky. Hrad byl vystavěn snad již ve 2. třetině 13. století. Jednalo se též převážně o dřevěný hrad s věží, který byl vybudován na sedmi pískovcových blocích. Jeho funkce byla především strážní. Svému účelu sloužil snad až do husitských válek, kdy byl nejspíše udržován, ale následně navždy opuštěn.

Nedaleký hrad Klamorna vznikl nejspíše stejně jako Drábské světničky v rámci kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Oba dva hrady, stejně jako Staré Hrady u Příhraz plnily alespoň zpočátku funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část pojizerské stezky. Historie obou hradů končí někdy během 15. století.

Badatelskou otázkou zůstávají zbytky hradu dnes nazývaného Hynšta. Skalní hrad zde existoval ve 13. až 14. století, ovšem jeho původní název neznáme, písemné prameny o něm zcela mlčí. Přesně se tak neví, kdo byl jeho zakladatelem, ani k čemu přesně hrad sloužil. Byl-li jen strážním bodem či rezidencí, musí návštěvník posoudit sám na základě dochovaných reliktů v podobě dvou světniček. Z větší části byl stejně jako většina ostatních dřevěný.

Podobných zřícenin je zde ale mnohem více. Na závěr lze zmínit například Kozlov (Chlum), Zbirohy, Pařez či mnohem známější Vranov a nedaleký Frýdštejn.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie. Komentář

Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele

Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem. Konflikt, který by uvedl celý blízkovýchodní region do šoku, má kořeny v 90. letech minulého století. Poměrně překvapivé je, že když se v 80. letech Írán s Irákem pustili do vzájemné války, Izrael stál na straně Teheránu a poslal mu vojenskou pomoc za desítky milionů dolarů. Situace se ale změnila především se spuštěním íránského jaderného programu. Zatímco Izraelci opakovaně likvidují přední íránské vědce a ozbrojené milice v arabských zemích, Íránci hrozí židovskému státu absolutním zničením a označují jej za „rakovinu regionu“.

Více souvisejících

historie hrady a zámky cestování Příroda architektura Hrad Trosky

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Aktualizováno před 42 minutami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 50 minutami

před 59 minutami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

Policie v pátek uspořádá další Speed Marathon. Víme, kde bude měřit rychlost

Už tento pátek, tedy 19. dubna 2024, bude probíhat měření rychlostních limitů. Policejní akce známé pod názvem Speed Marathon se již tradičně zúčastní stovky policistů a měření bude probíhat po celé republice.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy