Hrad Český Šternberk a jeho unikátní předsunutá bašta láká k návštěvě

Starobylý hrad Šternberk, nazývaný v minulosti též Šternberk nad Sázavou, dnes Český Šternberk, patří mezi nejstarší a nejzachovalejší hrady v Posázaví. Díky své bohaté historii, vkusné interiérové expozici a celkové malebnosti je též jedním z nejnavštěvovanějším objektů v kraji. Za pozornost však stojí nejen hrad, ale i jeho předsunuté opevnění.

Český Šternberk se vypíná na protáhlé klesající ostrožně nad řekou Sázavou nedaleko soutoku této vodáky oblíbené řeky s říčkou Blanicí. Dostupnost hradu a stejnojmenné obce je dobrá, jelikož se nachází v blízkosti D1, asi 30 minut jízdy autem z Prahy.  Hrad je již od svého zpřístupnění v polovině minulého století vyhledávanou destinací. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka ČR a od roku 2008 také jako národní kulturní památka ČR.

Hrad láká davy návštěvníků nejen svým malebným zasazením do krajiny, ale též svou historií. K jeho založení došlo již před rokem 1241, kdy se poprvé zmiňuje. Jeho zakladatelem byl Zdeslav, významný člen královského dvora v dobách Václava I. a Přemysla Otakara II. Historický příběh hradu udiví nejen svou délkou, ale i faktem, že až na tři okamžiky byl hrad nepřetržitě v rukou rodu Šternberků. Dnešní majitel, Zdeněk ze Šternberka, je 20. generací potomků zakladatele.  

Poprvé se hrad dostal do cizích rukou po občanských bojích ve 2. polovině 15. století. Tehdy se majitel hradu Zdeněk Konopišťský ze Šternberka stal vůdcem tzv. Jednoty Zelenohorské bojující proti králi Jiřímu z Poděbrad. Nastalo tak několik let zničujících bojů, které se pochopitelně nevyhnuly ani hradům Zdeňka Konopišťského, vedle Šternberka například i hradů Leštna, Konopiště či Kostelce nad Sázavou.

Český Šternberk byl obléhán po několik měsíců a těžce ostřelován z několika stanovišť, kde královská vojska soustředila obléhací stroje v podobě trebuchetů, ale i palných zbraní. Tato místa na vrcholcích kopců kolem hradu dodnes nesou příznačné názvy jako Smrt či Prak.

Hrad byl nakonec dobyt a jistě ze značné části poničen. Na rozdíl například od Kostelce nad Sázavou, od té doby zvaného Zbořený Kostelec, byl však Šternberk opraven a obnoven. Na krátkou dobu se dostal do majetku straníků Jiřího z Poděbrad, ale již brzy na to se vrátil do rukou svých původních majitelů. Ti po bolestných zkušenost věnovali značnou pozornost obranyschopnosti hradu. Hrad získal další linii opevnění v podobě parkánové hradby, předhradí zajistily dvě malé podkovovité bašty a místo, odkud bylo možné hradu nejlépe ubližovat, tedy vrch přímo nad hradem, zaujala předsunutá dělostřelecká bašta. Ta je dodnes dochovaná a patří mezi nejlépe zachované u nás.

Jak ukázaly nejnovější výzkumy, nacházelo se na hřbetu nad hradem původně stanoviště obránců hradu, které bylo v čele zajištěno mohutným příkopem. V místech budoucí dělostřelecké bašty byla jiná, obranná stavba, která nejspíše v době obléhání roku 1467 zanikla požárem. Stalo se tak jistě ve spojitosti s útokem vojsk krále Jiřího, kteří obsadili tento strategický bod, díky němuž měli hrad jako na dlani. Jeho dobytí tak bylo jen otázkou času.

Aby se tato situace již neopakovala, vznikla v místech bývalého nepřátelského ležení nová, progresivní stavba v podobě předsunuté bašty. Tvořila ji víceboká bateriová věž s výrazným břitem otočeným k jihu a vnější obvodové opevnění. Břit měl za úkol odrážet možné střely, které pod sklonem břitu neškodně sklouzly po zdech. Do věže vedlo šnekové schodiště v její zadní části. V suterénu se nacházel skladovací prostor, pravděpodobně prachárna a v prvním patře vybíhá ze středové okrouhlé místnosti pětice chodbiček ukončených střílnami pro těžká děla. Jednu střílnu nahrazoval portál, kterým se do věže vytahovala děla. Druhé patro bylo roubené nebo hrázděné a určené pro lehčí palné zbraně.

Dnes se předsunutá bašta nazývá jako Hladomorna, což je až romantický název a s původním účelem objektu nemá nic společného. Baštu lze samostatně navštívit při procházce okolím hradu. Její návštěvu lze doporučit, jelikož podobně dochované stavby se u nás nenachází. Například podobně dochovaná a kvalitní předsunutá bašta se nachází ve Vimperku. Ta je ovšem veřejnosti nepřístupná.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie hrady a zámky hladomorna architektura Hrad Český Šternberk cestování

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Robert Fico

Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve středu schválila kritizované změny fungování veřejnoprávních médií. Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se má změnit na Slovenskou televizi a Rozhlas (STVR), jejíhož ředitele bude volit devítičlenná rada se čtyřmi nominanty ministerstva kultury. Slovenská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, uvedla agentura TASR.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu

Rusko otevřeně avizuje, že zesílí útoky na Ukrajinu. Ministr obrany Sergej Šojgu v úterý řekl, že budou cílit na sklady se zbraněmi poskytovanými Západem. Kyjev by měl brzy obdržet další klíčovou vojenskou pomoc ze Spojených států amerických. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy