Červená Lhota: Slavný český zámek se stal dějištěm krvavé tragédie

Půvabný zámek plující na hladině rybníka nezapře svůj původ v zemanské tvrzi. Její počátky spadají zřejmě již do 14. století, kdy byla zdejší krajina postupně hustě osidlována. Z původní gotické tvrze se následně stal renesanční zámek. Bylo to místo rodinného štěstí, ale i tragédií, které se zapsaly nejen do řádků historie zdejšího panství.

Jméno samotné vsi, původně Jenczenslag, nasvědčuje jejímu vzniku při osídlování jižních Čech ve 13. století. Samotná tvrz vznikla nejspíše až během poloviny 14. století. První písemná zmínka o ní hovoří v roce 1465, kdy tvrz získal po svém otci Petr ze Zásmuk.

Tvrz tehdy stála na okraji skalního ostrohu nad potokem. Původní gotické konstrukce jsou dodnes dobře zachované ve sklepních prostorách dvou čtvercových budov přiléhajících z obou stran k dnešnímu vstupnímu průjezdu. Tehdy se ovšem jednalo o nejchráněnější místo, jelikož komunikační schéma bylo jiné. Vstup byl původně po skalní šíjí na opačné straně.

Až později došlo k odtěžení skalní šíje a přehrazení potoka. Tím se ze skaliska, na kterém stála tvrz, stal ostrov uprostřed rybníka. K této razantní přeměně došlo snad již v době rytířů Kábů z Rybaň, tedy po roce 1530, kteří původní tvrz přeměnili v renesanční zámek. Rybník byl tedy od počátku součástí promyšlené renesanční krajinné koncepce. Již v třetí čtvrtině 16. století měl zámek v podstatě dnešní dispozici čtyř křídel obklopujících nevelké pravidelné nádvoří.

Stavbou renesanční zámku byl pověřen významný italský architekt Hons Vlach, který dovedně využil stísněného prostoru. Stalo se tak na přání tehdejšího majitele, kterým byl Jan Kába z Rybaň. Byl to schopný hospodář a věrný habsburský služebník, který zastával prestižní úřad výběrčího posudného v Bechyňském kraji. Stavbu takového zámku si tak mohl dovolit. Ovšem ani jemu se nevyhnuly rodinné tragédie. Jeho nedlouhý život byl tragicky poznamenán morovou epidemií, která mu v roce 1557 vzala pět dětí. Snad právě tato smutná událost byla hlavním motivem ke stavbě prosté zámecké kaple na návrší nad rybníkem, dnešního kostelíka Nejsvětější Trojice. Po Janově smrti zdědili Lhotu jeho tři synové Bohuchval, Zikmund a Jiří, kteří však nejprve museli vyplatit nejstaršího Jaroslava.

Zikmund po čtyřech letech zemřel a rodiny dvou zbylých bratrů Bohuchvala a Jiřího žily na Lhotě ve sváru. Zámek jim přestal být klidným domovem a změnil se v jeviště šarvátek, hádek a osobních výpadů. Snad některá z rozmíšek uchovaná v paměti náhodných diváků dala po čase povstat lidové pověsti o bezbožné zámecké paní odnesené ďáblem, jejíž tragický konec připomínala krvavá skvrna pod oknem na tehdejší sněhobílé fasádě. Tato skvrna měla být příčinou pozdějšího červeného nátěru zámeckých omítek.

Faktem je, že zámek se po dlouhá staletí psal pouze jako Lhota a jeho omítka byla sice skutečně původně bíla, ovšem až do 17. století. Až tehdy získává svou červenou barvu a též se poprvé objevuje místní název Červená Lhota.

Ať už je krvavá legenda pravdivá, či ne, jistá zrnka pravdy se v ní skrývají. První pravdivý moment jsou hádky a sváry probíhající za zámeckými zdmi. Dědici zámku, Bohuchval a Jiří, se spolu přeli o majetek. Dle svědectví kronikářů si jejich manželky vjely do vlasů tak, že nezřídka tekla krev. Tento spor měl i náboženský aspekt, neboť Bohuchval byl katolík a Jiří utrakvista. Zde tady máme další pravdivý motiv, tedy konfesijní spor, atd. Ovšem i další dějiny zámku jsou neméně zajímavé.

Za nových majitelů, rodu Slavatů, prošel zámek radikální barokní přestavbou. Tehdejší úprava interiérových vztahů se de facto dochovala dodnes. Poslední majitelkou z rodu Slavatů byla Marie Terezie Slavatová, provdaná hraběnka Funfkirchenová. Od té doby se na zámku střídali další majitelé až do roku 1835, kdy zámek koupil rod Schönburg-Hartenstein, kteří patřili mezi německá říšská knížata.

Kníže Jindřich Eduard dal po roce 1840 provést některé změny zámku ve stylu novogotiky, které se později dotkly i interiéru. Kostelík naproti zámku se stal rodinnou hrobkou. Poslední stavební úpravy proběhly v letech 1903 – 1912 a daly zámku dnešní neorenesanční podobu. V roce 1945 byl zámek státem konfiskován a následujícího roku byla v zámku umístěna dětská zotavovna. V květnu 1947 byla Červená Lhota přidělena Národní kulturní komisi, která v roce 1949 zámek zpřístupnila veřejnosti.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky cestování historie zajímavosti zámek Červená Lhota

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy