Zámek Jaroměřice nad Rokytnou – moravské Versailles a Mekka umění

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou bývá někdy přezdíván jako moravské Versailles. Že je označení bez nadsázky výstižné, potvrdí jistě každý již jen při letmém venkovním pohledu na kolosální barokní dílo, které se doširoka rozevírá nad říčkou Rokytnou. Za vše vděčí vzdělanému mecenáši umění a hudby Janovi Adamovi z Questenberka, který z Jaroměřic učinil jedno z nejvýznamnějších uměleckých center své doby v Evropě.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
doporučujeme

Původně byla zdejší oblast, stejně jako samotné Jaroměřice, v zeměpanském majetku. Až v roce 1329 ji získává jako zástavu Raimund z Lichtenburka. Lichtenburkové pak vlastnili Jaroměřice po celé 14. a 15. století. Nejspíše už za jejich panování vznikla na místě dnešního zámku gotická tvrz.

Na přelomu 15. a 16. století přešla tvrz spolu s městečkem do majetku Václava z Ludanic. Od té doby se majitelé často střídali až do roku 1543, kdy panství získal rod Meziříčských z Lomnice. Za jejich časů došlo k přestavbě tvrze na renesanční zámek, který disponoval třemi křídly. Jeho podobu zachytil neznámý malíř v druhé polovině 17. století. Trojkřídlou budovu zámku obklopovala na jihu a východě zahrada, která sahala k břehu říčky Rokytné a byla vymezena hradební zdí s půlválcovými baštami a střílnami. Její pravidelnou geometrickou kompozici tvořily čtvercové nebo obdélné záhony a síť rovných cest.

Po Bílé hoře získali panství Questenberkové. Právě za jejich vlády se zámek dočkal velkolepé přestavby a zlaté éry. Stalo se tak konkrétně za Jana Adama z Questenberka. Ten proměnil původní renesanční zámek v jeden z nejmonumentálnějších barokních zámků první poloviny 18. století u nás i Evropě.

Jan Adam se narodil v roce 1678. Již jeho otec Jan Antonín z Questenberka položil po devastujícím období třicetileté války v Jaroměřicích základy kulturního a hospodářského rozvoje. Malý Jan Adam přišel o oba své rodiče ve věku osmi let. Jeho poručíkem a správcem panství se stal jeho bratranec Leopold hraběte z Lamberka, který působil jako diplomat v císařských službách.

Základy vzdělání získal Jan Adam ve Vídni v blízkostí císařského dvora, vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V rámci kavalírských navštívil mimo jiné Haag, Paříž, Versailles i Londýn. Zdá se, že právě západní Evropě, respektive Francie, ho velice zaujala a ovlivnila. Jeho zájem upoutalo divadlo a hudba, zřejmě k tomu přispělo i jeho hudební nadání. Hrál na loutnu a mandolínu, zpíval, a k tomu složil i několik drobných skladeb. Jeho vrstevníkem byl např. i Johann Sebastian Bach s nímž byl zřejmě v kontaktu.

Ve věku 21 let byl prohlášen zletilým a ujal se správy svého panství v Jaroměřicích. Za jeho časů nastal rozkvět. Především došlo k velkolepé přestavbě zámku. Projekt vypracoval, jak bylo v nedávné době prokázáno, známý rakouský architekt Jakub Prandtauer. Stavební úpravy začaly v roce 1700 a skončily o 37 let později. Délka stavebních prací dokazuje jejich náročnost.

Při přestavbě byl částečně respektován půdorys původního renesančního zámku, z něhož se dochovaly obvodové zdi. Jádro nové stavby zaujalo dvoupatrové hlavní křídlo, kde se nachází hlavní sál. Následně byla vystavěna příčná křídla a celý projekt dovršila přestavba děkanského kostela sv. Markéty, který se stal součástí zámeckého areálu. Opomenout nelze ani velkolepé zahradní úpravy.

Velice hodnotnou je i vnitřní architektura a výzdoba zámku. Jan Adam povolal do Jaroměřic ve své době slavné a úspěšné umělce. Patří mezi ně štukatéři Girolamo Alfieri a Josef Canoni z Prahy, malíři Franceska Marii Francii z Bologně K. F. Töppera západní Moravy. Zahrady byly dílem francouzského architekta Jean Treheta.

Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galérie a čínský kabinet. Malbou kulis pro divadlo byli pověřeni Giuseppe Bibiena-Galli, výtvarník vídeňské dvorské opery, a Domenico Francia.

Vedle přestavby zámku došlo k obrovskému kulturnímu a uměleckému rozvoji zdejšího panství. Jan Adam proslul nejen jako mecenáš hudby a umění, ale i patron umělců. Objevil a podporoval především známého Františka Antonína Míču, který byl jeho kapelníkem.

Osobní život Jana Adama nebyl tolik šťastný. Přežil všechny své děti i svou první ženu. Od jeho druhé ženy ho dělil značný věkový rozdíl. Šedesátiletý Jan Adam již nebyl schopný zplodit svého nástupce. Rod tak zůstal bez dědice a pokračovatele, stejně tak Jaroměřice přišly o své významné pány. Od té doby se na zámku majitelé často střídali až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Dnes je přístupný veřejnosti.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Průzkum: Lidé plánují poznávat Česko, hlavně jih Čech a Moravy

09.07.2020 09:29 Devět z deseti lidí, kteří letos plánují dovolenou, ji hodlají minimálně část strávit v České…

MMR podpoří cestovní ruch částkou 111 milionů. Kapka v moři, komentuje…

03.07.2020 17:14 V rámci Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech rozdělí ministerstvo pro místní…

O dotovaný pobyt v lázních je zájem. Češi si už stáhli přes 15 500 voucherů

01.07.2020 14:14 Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje od úterý přes 15.500 stažených poukazů na dotovaný pobyt v…

Klášter, nebo zámek Sázava? Jde o dílo osamělého poustevníka

28.06.2020 15:30 Dnešní rozsáhlý komplex v městě Sázava ve Středočeském kraji působí na návštěvníky různorodě. Z…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama