Zámek Jaroměřice nad Rokytnou bývá někdy přezdíván jako moravské Versailles. Že je označení bez nadsázky výstižné, potvrdí jistě každý již jen při letmém venkovním pohledu na kolosální barokní dílo, které se doširoka rozevírá nad říčkou Rokytnou. Za vše vděčí vzdělanému mecenáši umění a hudby Janovi Adamovi z Questenberka, který z Jaroměřic učinil jedno z nejvýznamnějších uměleckých center své doby v Evropě.
Původně byla zdejší oblast, stejně jako samotné Jaroměřice, v zeměpanském majetku. Až v roce 1329 ji získává jako zástavu Raimund z Lichtenburka. Lichtenburkové pak vlastnili Jaroměřice po celé 14. a 15. století. Nejspíše už za jejich panování vznikla na místě dnešního zámku gotická tvrz.
Na přelomu 15. a 16. století přešla tvrz spolu s městečkem do majetku Václava z Ludanic. Od té doby se majitelé často střídali až do roku 1543, kdy panství získal rod Meziříčských z Lomnice. Za jejich časů došlo k přestavbě tvrze na renesanční zámek, který disponoval třemi křídly. Jeho podobu zachytil neznámý malíř v druhé polovině 17. století. Trojkřídlou budovu zámku obklopovala na jihu a východě zahrada, která sahala k břehu říčky Rokytné a byla vymezena hradební zdí s půlválcovými baštami a střílnami. Její pravidelnou geometrickou kompozici tvořily čtvercové nebo obdélné záhony a síť rovných cest.
Po Bílé hoře získali panství Questenberkové. Právě za jejich vlády se zámek dočkal velkolepé přestavby a zlaté éry. Stalo se tak konkrétně za Jana Adama z Questenberka. Ten proměnil původní renesanční zámek v jeden z nejmonumentálnějších barokních zámků první poloviny 18. století u nás i Evropě.
Jan Adam se narodil v roce 1678. Již jeho otec Jan Antonín z Questenberka položil po devastujícím období třicetileté války v Jaroměřicích základy kulturního a hospodářského rozvoje. Malý Jan Adam přišel o oba své rodiče ve věku osmi let. Jeho poručíkem a správcem panství se stal jeho bratranec Leopold hraběte z Lamberka, který působil jako diplomat v císařských službách.
Základy vzdělání získal Jan Adam ve Vídni v blízkostí císařského dvora, vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V rámci kavalírských navštívil mimo jiné Haag, Paříž, Versailles i Londýn. Zdá se, že právě západní Evropě, respektive Francie, ho velice zaujala a ovlivnila. Jeho zájem upoutalo divadlo a hudba, zřejmě k tomu přispělo i jeho hudební nadání. Hrál na loutnu a mandolínu, zpíval, a k tomu složil i několik drobných skladeb. Jeho vrstevníkem byl např. i Johann Sebastian Bach s nímž byl zřejmě v kontaktu.
Ve věku 21 let byl prohlášen zletilým a ujal se správy svého panství v Jaroměřicích. Za jeho časů nastal rozkvět. Především došlo k velkolepé přestavbě zámku. Projekt vypracoval, jak bylo v nedávné době prokázáno, známý rakouský architekt Jakub Prandtauer. Stavební úpravy začaly v roce 1700 a skončily o 37 let později. Délka stavebních prací dokazuje jejich náročnost.
Při přestavbě byl částečně respektován půdorys původního renesančního zámku, z něhož se dochovaly obvodové zdi. Jádro nové stavby zaujalo dvoupatrové hlavní křídlo, kde se nachází hlavní sál. Následně byla vystavěna příčná křídla a celý projekt dovršila přestavba děkanského kostela sv. Markéty, který se stal součástí zámeckého areálu. Opomenout nelze ani velkolepé zahradní úpravy.
Velice hodnotnou je i vnitřní architektura a výzdoba zámku. Jan Adam povolal do Jaroměřic ve své době slavné a úspěšné umělce. Patří mezi ně štukatéři Girolamo Alfieri a Josef Canoni z Prahy, malíři Franceska Marii Francii z Bologně K. F. Töppera západní Moravy. Zahrady byly dílem francouzského architekta Jean Treheta.
Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galérie a čínský kabinet. Malbou kulis pro divadlo byli pověřeni Giuseppe Bibiena-Galli, výtvarník vídeňské dvorské opery, a Domenico Francia.
Vedle přestavby zámku došlo k obrovskému kulturnímu a uměleckému rozvoji zdejšího panství. Jan Adam proslul nejen jako mecenáš hudby a umění, ale i patron umělců. Objevil a podporoval především známého Františka Antonína Míču, který byl jeho kapelníkem.
Osobní život Jana Adama nebyl tolik šťastný. Přežil všechny své děti i svou první ženu. Od jeho druhé ženy ho dělil značný věkový rozdíl. Šedesátiletý Jan Adam již nebyl schopný zplodit svého nástupce. Rod tak zůstal bez dědice a pokračovatele, stejně tak Jaroměřice přišly o své významné pány. Od té doby se na zámku majitelé často střídali až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Dnes je přístupný veřejnosti.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , zámek Versailles , Zámek Jaroměřice nad Rokytnou , architektura
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 49 minutami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 53 minutami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 2 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“
Zdroj: Radek Novotný