Hranice, na níž praská oheň, zadušené výkřiky: v městečku Ribe na západě Dánska je zvláštní muzeum věnované honům na čarodějnice, které poodhaluje tyto často opomíjené události v Evropě. Píše o tom agentura AFP.
Muzeum je umístěno v domě někdejšího inkvizitora, v malé uličce středověkého městečka, které bylo dlouho považováno za metropoli čarodějnictví. Vypráví o pronásledování, na něž historické práce většinou zapomínají, ale které je součástí kolektivní představivosti.
Je zde zachycena hluboce věřící luteránská společnost, která byla silně pověrčivá a v níž se mísily magie, nedůvěra a strach z toho, aby na sebe nepřivolala boží hněv.
V desítce výstavních sálů jsou košťata, amulety, panenky i lebky zemřelých, ale také mučící nástroje a animované rekonstrukce procesů s čarodějnicemi, atmosféru dokresluje pochmurná hudba. Hony na čarodějnice a procesy s nimi se v Evropě odehrávaly především v 17. století.
V této době bylo v Evropě z čarodějnictví nařčeno 100.000 osob a 50.000 lidí bylo upáleno. V Dánsku skončilo v ohni 1000 lidí, převážně žen. To je poměrně hodně, uvážíme-li, že v té době mělo Dánsko asi jeden milion obyvatel, uvádí Louise Haubergová-Lindgaardová, která se specializuje na dějiny čarodějnictví.
Podle této historičky byla přísnost skandinávského království v tomto směru spojena s horlivostí krále Kristiána IV. (1577-1648).
Právě on nechal vydat první zákon proti čarodějnictví z roku 1617, podle něhož byli posíláni na hranici ti, kdo údajně praktikovali černou magii. V osmi letech následujících po přijetí zákona trvaly perzekuce a každý pátý den byl někdo upálen.
Monarchovi stejně jako mnoha jeho současníkům, zejména jeho bratranci Jakubu Stuartovi, dalšímu mistru v pronásledování čarodějnic, šlo o to zajistit si moc, ale také prokázat, že jsou dobrými křesťany a pečují o své poddané.
V 16. století francouzský filozof Jean Bodin řekl, že kdyby některý král nepronásledoval čarodějnice, byl by zodpovědný za všechny hrůzy, které by postihly jeho lid. Panovníci považovali za svou povinnost zbavit království čarodějů a čarodějnic, připomíná Haubergová-Lindgaardová.
Pro udání mohla sloužit jakákoli záminka, třeba nějaká hrozba nebo podezřelé chování, a obvinění se ocitli před civilním soudem.
Muzeum se otevřelo koncem června a už přilákalo téměř 10.000 návštěvníků. Přispělo k tomu špatné letní počasí, ale také popularita všeho, co se čarodějnictví týká.
"Lidé se rádi dívají na všechno, co má souvislost s čarodějnictví, ať už jde o romány, filmy a televizní seriály. Chceme našim návštěvníkům ukázat, co se tehdy skutečně dělo," uvádí historička.
Návštěvníci tak například zjistí, že v Dánsku a ve zbytku Evropy šlo většinou o ženy, ale na rozdíl od toho, co si mnozí myslí, připadal v průměru na čtyři čarodějnice také jeden čaroděj. "Odsouzencem byla nejčastěji stará svobodná žena, která žila na okraji společnosti a byla velmi chudá," vysvětluje Haubergová-Lindgaardová.
Podle mladé Dánky Mathildy je to příležitost, jak objevit opomíjenou historii a její evropské větve. "Je velmi vzrušující slyšet o tom všem a zjistit, že to, co se dělo v Dánsku, se stávalo i v mnoha jiných zemích," říká návštěvnice muzea.
Budova, kde je muzeum, byla postavena koncem 16. století úředníkem, který měl rozhodující roli v sedmi procesech s čarodějnicemi, z nichž tři skončily na hranici.
Městečko Ribe založené v době Vikingů je opředeno mnoha pověstmi. "V minulosti se soudilo, že právě zde se učilo čarodějnictví. Je to dánské město s největším počtem čarodějnických procesů," dodává Haubergová-Lindgaardová.
V roce 1652 tu byla upálena poslední dánská čarodějnice Anna Brudsová.
Související
Svatojánská magie. Svátek Jana Křtitele vnímali naši předci jako kouzelnou dobu
Čarodějnické procesy v dnešním Česku. Před 345 lety začaly na Šumpersku
Čarodějnictví , muzea , dánsko , historie
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 1 hodinou
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 1 hodinou
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 3 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 4 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 4 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 6 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 6 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 7 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 8 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 8 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.
Zdroj: Libor Novák