Německým horám hrozí navzdory covidu nával turistů

Ačkoli se pandemii nemoci covid-19 stále nedaří dostat pod kontrolu, turisté i provozovatelé alpských lyžařských středisek věří v zimní sezonu. Zda vůbec bude možná, závisí na výsledku karantén, na které Německo či třeba Rakousko přistoupily.

Řada lidí navíc plánuje, že místo mačkání se ve frontách na vleky a sjíždění přeplněných sjezdovek vyrazí na skialpinistickou túru do volného terénu, což ale podle magazínu Alpin způsobí v horách nemalé problémy. Obzvláště pak v německých Alpách, které nikdy nepatřily k těm lyžařsky nejvýznamnějším.

Myšlenka výstupu na vrcholky zasněžených Alp s pomocí tuleních pásů na lyžích a následného sjezdu prašanem do údolí opuštěnými svahy se může zdát jako ten pravý recept na dodržení hygienických opatření proti koronaviru. Skutečnost je ale opačná, protože již před pandemií byly německé Alpy plné skialpinistů. O nadcházející zimě může vyrazit do hor ještě více turistů, kteří nebudou moci do zahraničí.

"Způsobí to obrovské problémy. S infrastrukturou, na horských chatách, při túrách i v údolích," říká Andreas Erkens z magazínu Alpin. Předpokládá, že výlety na lyžích zažijí během letošní sezóny boom.

Jak by to nejen v německých v horách mohlo vypadat, ukazuje video z italské Marmolady, nejvyššího vrcholu Dolomit. Zde v polovině října díky hustému sněžení panovaly dobré podmínky pro první lyžařské výšlapy, což využily davy lidí ke zdolání hory. K výstupu opuštěnou přírodou ale měl zážitek z Itálie daleko, lidé stoupali ve frontě a následný sjezd připomínal jízdu spíše v oraništi než na zasněženém svahu. Video, které nával lyžařů zdokumentovalo, připomíná výjevy z nejvyšší hory světa Mount Everestu, kde horolezci museli v dlouhé frontě čekat na zdolání vrcholu.

To, že by se podobné scény mohly opakovat i v Německu, jehož část Alp není příliš rozsáhlá, se obávají místní horské spolky. Podle nich by mohlo udržet situaci v mezích prodloužení zákazu turistického ubytování v hotelech a penzionech a také výzvy politiků, aby se lidé vyvarovali cestování včetně jednodenních výletů. Takové opatření v Německu platí, neboť v zemi je do konce listopadu vyhlášena měsíční karanténa.

Zimním problémem Německa s 83 miliony obyvatel je vedle nedostatku lyžařských příležitostí velký zájem o takové sportování. Němci proto jezdí lyžovat do Rakouska, Švýcarska, Itálie či Francie. Zda to bude letos vůbec možné, je velkou neznámou, protože zahraniční lyžařská střediska nyní z velké části patří mezi epidemicky rizikové oblasti.

Provozovatelé německých areálů proto již předem avizují, že připravují hygienická pravidla včetně nošení roušek na lanovkách, výhradně elektronickým prodejem skipasů, všudypřítomných dávkovačů dezinfekce či usměrňování turistů.

Za problém během pandemie jsou považováni jednodenní turisté, kteří sice v normálních časech patří k hlavním tahounům chodu německých lyžařských areálů, ale jejichž příjezdy je možné jen složitě regulovat. Jedním z nástrojů jsou zákazy parkování a vyhlašování chráněných zón, do kterých je vstup zapovězen. Horní Bavorsko částečně spoléhá na svůj turistický portál plánování výletů, kde se turisté i přes mobil mohou včas dozvědět, zda v dané oblasti není nával.

Jako úplně nejlepší řešení vidí turistická střediska v tom, aby napadlo dostatek sněhu i v nižších polohách, protože by lidé měli více cílů, kam v Německu vyrazit. Zvýšený zájem se totiž neočekává jen u skialpinistů, ale také u turistů, chtějí zatouží po výletech na sněžnicích, běžkách či si chtějí dopřát obyčejnou pěší túru na sněhu.

Související

Více souvisejících

Německo hory Turisté Alpy

Aktuálně se děje

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

včera

USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci

Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura  AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy