Kunětická hora: Hrad sehrál významnou roli za husitských válek, měl unikátní opevnění

Malebný hrad se pyšně vypíná nedaleko města Pardubice na dominantním vrchu, díky němuž se stal neodmyslitelnou siluetou zdejší krajiny. Nebylo tomu tak vždy a málem ani dnes. Původní hrad ze 14. století se nedochoval a i ten dnešní měl v průběhu 19. a na počátku 20. století namále.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Kunětická hora

Hora, na které byl hrad vystaven, vznikla v období třetihor a je charakteristickou dominantou východočeského Polabí. Její výškový rozdíl oproti okolní rovinaté krajině činí přibližně 82 metrů a vypíná se tak do celkové nadmořské výšky 307 m. Ač se jednalo o strategickou polohu, zdá se, že vrcholek hory nebyl během středověku po dlouhou dobu osídlen, byť zde archeologické výzkumy odhalily osídlení z období pravěku.

Hrad, jak jej můžeme spatřit dnes, je záležitostí pozdního středověku. Přesto zde podle archeologických výzkumů stával hrad snad již kolem poloviny 14. století. V této době se jednalo o poměrně rozsáhlý hradní komplex. Skládal ze z paláce a hranolové, původně obytné věže ve východní části areálu. Na západním cípu hřebene se nacházela okrouhlá, patrně obranná věž. Zajímavostí je, že k tomuto hradu, přesně neznámého stáří a původu, neexistují žádné písemné zprávy. Předpokládá se, že mohl být i dílem krále.

Patrně již polorozbořený a neobývaný hrad se dostal do hledáčku lidu i bohaté české šlechty až v bouřlivých letech 15. století. Roku 1420 se na hoře schází shromáždění lidu podobojí, stoupenců husitství z řad východočeské šlechty a kněží, stojící v opozici vůči oficiální církvi. Cílem tažení ozbrojených houfů z Kunětické Hory se stal blízký Hradec Králové. Hrad se tehdy pro svou polohu stal strategickým bodem husitských vojsk. Majitelem byl husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který v krátkém časovém období uskutečnil přestavbu dávající Kunětické Hoře podobu typického husitského hradu. Do roku 1423 tak Kunětická hora získala svou základní podobu, jak ji známe dnes. Důležitou součástí bylo rozsáhlé a dobře opevněné předhradí.

Dalším majitelem hradu se stal jeden ze synů tzv. husitského krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich starší z Minsternberka. Jeho hospodaření na zdejším panství nebylo dobré a tak po dvaceti letech prodal hrad i s příslušenstvím v podobě vesnic, polí, lesů apod. sousedovi z nedalekého pardubického panství, kterým byl Vilém z Pernštejna.

Právě za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491–1548 k největší přestavbě hradu. Hradní obydlí se postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. Nádvoří bylo obestavěno palácovými křídly, v jejichž interiéru vznikly krásné sklípkové klenby, zdobící zdejší stropy. Dominantou hradu se stala válcová věž. Hrad tak de facto získal svou podobu, jakou má z velké části dodnes a patří tak mezi největší hradní zříceniny u nás.

O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a Jana na rytíře roku 1497. V těch dobách však okolí hradu vypadalo zcela jinak. Bylo to dáno jednak stavební činností Pernštejnů, tak i jejich podnikatelským duchem. Celý kraj byl téměř pokryt soustavou rybníků. Celkově zde bylo asi přes 200 rybníků.

Zlatý věk pro hrad skončil společně s Pernštejny. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené panství královské komoře. Hrad později během třicetileté války sehrál ještě svou poslední roli. V roce 1645 byl poloprázdný hrad dobyt švédským vojskem a to byl pro hrad konec.

Během 19. století a v podstatě až do počátku 20. století, byl hrad ohrožován těžbou kvalitního kamene v těsném okolí. I kvůli tomu se dodnes málem nedochoval v celé své kráse. Když dnes návštěvníci stoupají vzhůru, ještě před vstupem do hradního areálu mohou vidět nejunikátnější součást této pozdně středověké pevnosti. Jedná se o komplex předsunutého dělostřeleckého opevnění. Dodnes se zde z původních třech nachází dva mohutné zemní valy tvořící původně kruhové rondely. Sloužily k nasazení dělostřelby na citlivých a nejvíce ohrožených místech opevnění. Cesta k hradu původně vedla přes šest hradních bran, několik příkopů a padacích mostů. Jednalo se o skutečnou pevnost.

Dnes hrad naopak návštěvníky mile vítá a nabízí nejenom exkurzi do dějin fortifikační architektury a historie hradu, ale také krásné vyhlídky do okolí. Hrad si návštěvníci mohou projít sami nebo s výkladem průvodce. Během trasy na návštěvníky čekají jak částečně dochované interiéry a vyhlídková věž, tak archeologická expozice ve sklepeních.

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nejpohádkovější hrad v Česku? Ve skutečnosti zámek, sloužil i jako vězení…

22.09.2018 22:08 Aktualizováno Kdo by si nevybavil slavnou pohádku Zdeňka Trošky O Jasněnce a létajícím ševci, která již před 30…

Zajímavá místa Česka: Bájná hora Blaník a nejmenší CHKO v České republice

16.09.2018 06:50 Chráněná krajina oblast Blaník je nejmenší CHKO v České republice, přitom se může pochlubit…

Kde najdeme ty nejkrásnější výhledy z hradních a zámeckých věží?

19.08.2018 07:00 Kdysi vysoké hradní věže sloužily jako strážní místo, odkud bylo možné dohlédnout daleko do okolí a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější

reklama
reklama