Ač nepříliš známý, o to však zajímavější zámek Tovačov leží ve stejnojmenné obci, v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Dodnes ho tvoří rozsáhlý komplex budov a dvě nádvoří, včetně původního opevnění. Po započatých opravách nabízí nejen krásně zařízené interiéry, ale i vyhlídky z nejvyšší zámecké věže u nás.
Nevysoké návrší v jinak rovinaté krajině zaujala původně malá vodní tvrz či hrad. Opevněné sídlo nejspíše už od svých počátků spoléhalo na okolní mokřady, případně systém vodních děl – rybníků, které byly vystaveny na přítocích nedaleké řeky Moravy. Ostatně rybníky, vodní nádrže a příkopy se uplatnily i v mladších dobách existence zdejšího sídla.
Kdy a kdo zdejší opevněné sídlo založil, není jisté. V roce 1321 je Tovačov poprvé zmiňován a to jako zástava krále Jana Lucemburského ve prospěch Jindřicha z Lipé. Od něho jej brzy na to koupil Bernard z Lipnice a z Cimburka. Jeho potomci se zde usadili a začali se během 14. a 15. století psát jako Tovačovští z Cimburka.
Za jejich časů došlo k prvním významným úpravám, především pak na konci 15. století. Tehdy byl hrad přestavěn v pozdně gotickém duchu s prvky rané renesance. Iniciátorem těchto úprav byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, který patřil k významným osobnostem v dějinách Moravy. V letech 1464–1469 vykonával funkci zemského sudího na Moravě, od roku 1469 až do své smrti v roce 1494 byl moravským zemským hejtmanem a v letech 1471–1479 zároveň i nejvyšším kancléřem Království českého. Není tedy divu, že si mohl dovolit úpravu svého sídla dle posledních módních trendů. Nehleděl však jen na pohodlí, ale také na obranu svého sídla, které v dané době získalo efektivní dělostřelecké opevnění s nárožními baštami.
Nedlouho po smrti Bernarda z Cimburka přišel nejen konec rodu Cimburků, ale i pomalý úpadek významu tovačovského zámku coby hlavního rezidenčního sídla. Poslední slávu zažil po té, co ho v roce 1503 koupil Vilém z Pernštejna. Tovačov byl během 4. generací pernštejnských majitelů dále renesančně přestavován a rozšiřován. Jejich éru připomíná například erb Jana z Pernštejna a jeho manželky na vstupní věži před prvním nádvořím. Vrchnost už zde ovšem trvale nesídlila. Vysoké dluhy a tlak věřitelů navíc přiměly Jana z Pernštejna Tovačov nakonec prodat.
Po krátkém střídaní majitelů se vlastníkem zámku a panství stal rod Salmů. Právě za nich se zámek počínaje 17. stoletím stal opět hlavním a výstavným rezidenčním sídlem. Jejich časy připomíná především bohatě zdobená barokní zámecká kaple. Salmové také obnovili masivní opevnění zámku, obklopené nadále soustavou rybníků a vodních příkopů.
Jejich éra skočila v roce 1715, kdy panství získali noví majitelé Petřvaldští z Petřvaldu. Ti však sídlili jinde, konkrétně na zámku v Buchlovicích. Ve 2. polovině 18. století měl zámek opět jiného majitele, hraběte Františka Josefa Küenburga. Ten sice zámek rozšířil o přístavbu severního křídla, další stavební akce už ale zůstaly pouze na papíře. Kvůli trvajícím dluhům zámek začal chátrat. Jeho potomci nakonec v 19. století přesídlili na zámek ve Střílkách.
Poslední významnou kapitolou v dějinách zámku bylo až období přelomu 19. a 20. století, kdy jej koupil židovský průmyslník David Guttman. Ten v dané době přistoupil k rozsáhlé přestavbě zámku. Původní renesanční zámeckou věž, vystavěnou za Ctibora Tovačovského z Cimburka, zvýšil na současnou výšku tak, aby byla vyšší než věž nedalekého kroměřížského zámku. Věž tak dosáhla svých závratných 96 m.
Zámek dostal z větší části dnešní novorenesanční podobu. Jejím autorem byl prostějovský architekt Max Fleischer. Asi nejslavnějším a nejkrásnějším dílem této doby je nové zámecké křídlo se vstupním schodištěm napodobujícím schodiště vídeňské opery. V okolí zámku byl také založen anglický park.
Posledním soukromým majitelem tovačovského zámku byl Wilhelm Hermann Guttman, který kvůli židovskému původu v roce 1939 emigroval do Švýcarska. Po skončení druhé světové války jednal s československými úřady o navrácení majetku, ale bezúspěšně.
Po vyhlášení protektorátu v zámku sídlila Říšská pracovní služba a zámek se stal centrem germanizace celé Hané. Sloužil Němcům také jako rekreační středisko. V roce 1945 převzalo správu velkostatku československé ministerstvo zemědělství. Pro státní úřady byly prioritou okolní lesní porosty, zatímco o zámecký areál žádná instituce nejevila zájem. Až v 50. letech minulého století zde byla umístěna muzejní expozice a obřadní síň. Na lepší časy se zámku začalo blýskat až v nedávné době, kdy v rámci jednotlivých etap objekt prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Jeho instalované prostory je tak možné opět navštívit.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , morava , cestování , památky
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný