Dnešní budova zámku, využívaná jako Galerie Františka Drtikola a městské informační centrum, je schovaná stranou příbramského náměstí. Ač mnohokrát přestavěna, nezastře svůj středověký původ. Z původního hradu se toho ovšem dochovalo jen velice málo. Jedinou upomínkou na slavné časy je název zámku Ernestinum.
Město Příbram, respektive původní osada, zde vznikla snad již někdy na přelomu 12. a 13. století. Jednalo se ostatně o strategické místo, položené na vyvýšenině nad vodními toky a poblíž tzv. Zlaté stezky vedoucí z Bavorska do Prahy. První písemná zmínka pochází z roku 1216, kdy statek Příbram koupil pražský biskup Ondřej od premonstrátského kláštera v Teplé.
Příbram od té doby patřila pražským biskupům a arcibiskupům, což přinášelo období rozkvětu i problémů. V roce 1289 král Václav II. podporovaný biskupem Tobiášem z Bechyně popravil vůdce odbojných Vítkovců Záviše z Falkenštejna, jehož stoupenci v odvetě napadali biskupský majetek a dvakrát vyplenili i Příbram. Ta ale byla do dvou let znovu osídlena. Nové městečko navíc získalo vnější opevnění v podobě palisády a příkopu.
V této době vznikl též kostel sv. Jakuba a na nejvyšším místě nad náměstím byla vybudována pravděpodobně dřevěná tvrz. Ta byla mnohokrát přestavována. Jistě nejdůležitější bylo pro její stavebně-historický vývoj 14. století, kdy se proměnila v kamenný hrad.
Rozvoj místního sídla i městečka Příbram není překvapivý. Na trzích zde probíhal čilý obchodní ruch, na Březových Horách se těžilo stříbro a v Litavce se rýžovalo zlato.
Příbram byla v polovině 14. století v majetku prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Po něm byl hrad také pojmenován (Arnošt = Ernest). Hrad byl tehdy menší než dnes a byl opevněn. Především Arnoštův nástupce, arcibiskup Jan z Jenštejna, nechal hrad koncem 14. století obehnat zdí a hlubokým příkopem. Z budovy hradu se dodnes kromě obvodových zdí dochoval především gotický arkýř, který je pozůstatek presbytáře hradní kaple.
Na hrádku sídlil správce arcibiskupského panství a sám Arnošt z Pardubic zde také často pobýval, což potvrzují mimo jiné i listiny, které zde vydal v roce 1358 a 1360. Za svého příbramského pobytu údajně z hruškového dřeva vyřezal sošku Madony, kterou pak umístil na oltář v arkýři.
Po skončení husitských válek bylo příbramské panství často zastavováno různým pánům. Poslední zástavní majitelka, paní Kateřina Šternberková z Lokšan, se chovala ke svým poddaným tak špatně, že místní lid vzal hrad roku 1576 útokem. Hrad byl vypleněn a poškozen.
Roku 1579 byla Příbram povýšena na královské město a hrad ztratil svůj význam poté, co se městská správa přesunula do budovy radnice. Hrad, který byl v královském majetku, nadále chátral.
K rozvoji místního sídla došlo až v 17. století, kdy se Příbram vrátila zpět do rukou církve. Po roce 1670 nechal arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka nevelký hrad rozšířit a přestavět na barokní zámeček. Tehdy dostal nové jméno - Marienburg (Mariánský hrad).
V 18. a 19. století byl zámeček opět přestavován a rozšiřován. Došlo též k zániku jeho původní fortifikace a okolí se začalo proměňovat v zahrady a sady. Od roku 1849 se stal zámek v souvislosti s prudkým rozvojem těžby stříbra sídlem montánního učiliště, kterému byl v roce 1865 císařem Františkem Josefem I. udělen titul báňské akademie, od roku 1894 vysokou školou.
Další změna nastala v roce 1946, kdy vysoká škola přesídlila do Ostravy. Zámek poté sloužil jako sídlo drobných provozoven. V 70. letech 20. stol. zde bylo muzeum, později kulturní středisko. V 70. až 80. letech 20. stol. prošel objekt, místními nazývaný Zámeček, rekonstrukcí.
Nevýrazný, ale jistě zajímavý objekt si zaslouží návštěvu minimálně v jeho okolí. Ostatně zámek zažil v minulosti mnoho slavných návštěv. Například v letech 1673 a 1680 ho navštívil rakouský císař Leopold I. Habsburský, v roce 1810 zde přenocoval císař František I. Habsburský a na akademickou půdu Vysoké školy báňské tady vstoupil v roce 1920 československý prezident Prof. Tomáš Garrrigue Masaryk.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Arcibiskupství pražské , příbram , architektura
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 40 minutami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 41 minutami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 1 hodinou
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 2 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
včera
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
včera
Scholzovi dochází trpělivost. Netanjahua varoval před eskalací situace v regionu
včera
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
včera
Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy
včera
Feri míří na tři roky do vězení, rozhodl odvolací soud
včera
Pavel navrhl dva kandidáty na ústavní soudce, je mezi nimi Jiří Přibáň
včera
Válka v Pásmu Gazy má už 34 tisíc mrtvých. Úřady nacházejí stovky těl u nemocnic
Pracovníci úřadu civilní obrany v Pásmu Gazy od pátku vyzvedli těla 210 Palestinců z improvizovaného pohřebiště v areálu nemocnice Násir ve městě Chán Júnis na jihu oblasti, informuje agentura AP. Od začátku izraelské operace loni v říjnu v Pásmu Gazy zemřelo nejméně 34 151 Palestinců a dalších 77 084 bylo zraněno, sdělily dnes tamní úřady.
Zdroj: Libor Novák