V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.
Komentář
RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné
Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.
Rozhovor
90 let od smrti Antonína Švehly. Zůstal zapomenutým budovatelem československé demokracie, říká Anev
Před devadesáti lety, 12. prosince 1933, zemřel Antonín Švehla, dlouholetý premiér Československa a vůdce agrární strany. Přestože se na něj dnes do značné míry zapomnělo, jeho přínos byl velký, zdůrazňuje odborník na éru první republiky Petr Anev. Historik působící na Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil nejen působení Švehly v čele vlády, ale také veřejnosti poměrně neznámou Švehlovu zákulisní aktivitu v roce 1933, kdy se snažil vytlačit z politiky budoucího prezidenta Edvarda Beneše, který podle jeho názoru nenabízel dostatečnou ochranu Československa proti nastupujícímu nacismu. Anev se zamyslel i nad otázkou, jaká byla šance Švehly stát se Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadu.
Rozhovor
75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková
Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.
Před 105 lety vzniklo Československo. Už 16. října 1918 bylo na záchranu habsburského mocnářství pozdě
Když císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest pro federalizaci rakousko-uherské monarchie, bylo již pozdě na záchranu Habsburské říše. O necelé dva týdny později, 28. října 1918, byl vyhlášen samostatný Československý stát, který, s krátkou přestávkou v důsledku druhé světové války, trval až do roku 1992. Tehdy došlo k rozpadu na Českou a Slovenskou republiku.
Komentář
55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Nová ruská učebnice glorifikuje SSSR. Obhajuje krvavý zásah v Maďarsku, Čechoslováci prý byli „neposlušní“
Maďarský server g7.hu získal od ruského nezávislého serveru Meduza novou ruskou učebnici dějepisu pro sedmnáctileté studenty. Vysledoval, co vše se v ní píše o Maďarsku. Citoval i text zmiňující invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Komentář
55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování
Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii.
FBI prověřovala Trumpovou a její vazby na Československo
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prováděl začátkem 90. let kontrarozvědné vyšetřování Ivany Trumpové. Prověřoval informace o možných vazbách první manželky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím rodném Československu. Informovala o tom agentura Bloomberg, která získala výňatek vyšetřovacího spisu.
ČNB připomene rozdělení Československa zvláštní bankovkou nebo výstavou
Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. Program oslav dnes na tiskové konferenci představili zástupci ČNB. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová přitom zdůraznila, že česko-slovenské vztahy jsou na velmi dobré úrovni a výměna zkušeností mezi experty je přínosná pro obě strany.
Fiala i Heger ocenili poklidné rozdělení země před 30 lety i dobré vztahy
Český premiér Petr Fiala a jeho slovenský kolega Eduard Heger v dnešní televizní diskusi veřejnoprávního Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) ocenili poklidné rozdělení Československa před 30 lety i nynější úroveň vztahů mezi Českem a Slovenskem. Podle Fialy pro Českou republiku nyní není tématem zavedení jednotné evropské měny, kterou Slovensko přijalo na začátku roku 2009.
Rozdělení Československa vnímá polovina veřejnosti jako správný krok
Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.
Československo rozdělily nacionální vášně, Slováci si neváží státnosti, píše slovenský tisk
Československo rozdělily neprimitivnější nacionální vášně a vypočítavost, po rozdělení společného státu jsou si Češi a Slováci bližší, napsal dnes slovenský list Sme k rozpadu Československa na konci roku 1992. Podle deníku Pravda si Slováci své státnosti neváží. Listy se neshodly v názoru na okolnosti rozdělení Československa.
Glosa
Před 30 lety zaniklo Československo. Pokojný rozpad společného státu byl jeho zářnou hodinou
O půlnoci 31. prosince 1992 přestalo existovat Československo. V kontextu aktuálního dění jen pár stovek kilometrů od našich východních hranic letošní kulaté výročí nevybízí k hledání odpovědi na tradičně kladenou otázku, zda byl rozpad československé federace prospěšný, případně nevyhnutelný krok. Místo toho je na místě vyzdvihnout poklidný průběh celého procesu. V tomto směru by se zánik společného státu měl zařadit k nejvíce inspirativním momentům českých a samozřejmě i slovenských dějin.
S rozdělením Československa souhlasí i po třiceti letech jen polovina Čechů
Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS. Jeho autoři uvedli, že na Slovensku od posledního průzkumu před pěti lety vzrostl podíl kladných hodnocení rozpadu federace.
Rozdělení Československa dodnes tříští Slováky. Téměř polovina lidí ho nepovažuje za přínos
Rozdělení Československa považuje za přínos 45,8 procenta Slováků, vyplývá podle agentury TASR z nového průzkumu. Podobný podíl lidí na Slovensku - 44,6 procenta - ho naopak za přínos nepovažuje.
KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině
Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček
Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.
KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku
Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
Pravidelný výhled začínajícího filmového týdne představí deset premiérových titulů v kinech a zároveň upozorní na některé z nových přírůstků do katalogů rozmanitých VOD platforem. Kina rozezvučí skuteční i fiktivní vrazi, intimní i bouřlivá romance či portrét šamana i revoluční učitelky.
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
Ruská armáda rozmísťuje podél hranic s Finskem raketová odpalovací zařízení schopná nést taktické jaderné zbraně. Podle Institutu pro studium války (ISW) je to další důkaz, že se Putin připravuje na přímý konflikt s NATO. Politici předpovídají, kdy by k případnému střetu mohlo dojít.
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
Během své návštěvy Varšavy ujistil šéf NATO Jens Stoltenberg, že Severoatlantická aliance nemá v plánu rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích.
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
V úterý švédská prokuratura zahájila obvinění proti klimatické aktivistce Gretě Thunbergové za občanskou neposlušnost. Incident se týká protestu před švédským parlamentem, během kterého Thunbergová odmítla odejít po výzvě policie.
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
V středu 19. dubna se Pavel Zítko, obviněný z trestného činu šíření poplašné zprávy, nedostavil k okresnímu soudu v Chomutově. Proto se dnes objevil v pátrání Policie České republiky.
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
V dubnu došlo k celkovému zdražení většiny potravin, které pravidelně monitoruje Český statistický úřad (ČSÚ).
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
Vojáci NATO v Polsku vysílají signál, že Aliance bude bránit všechny své členy. Prohlásil to v úterý na návštěvě Polska generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Uvedla to agentura PAP.
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
Během pátečního celostátního bezpečnostního opatření dopravní policie zaznamenala celkem 2166 dopravních přestupků. Nejčastějším prohřeškem bylo překročení nejvyšší povolené rychlosti, což tvořilo téměř tři čtvrtiny všech dokumentovaných přestupků.
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
Pobyt Evana Gershkoviche, který je prvním západním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od dob studené války, ve vazbě bude pokračovat. Moskevský soud v úterý odmítl jejich odvolání.
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
Rusko otevřeně avizuje, že zesílí útoky na Ukrajinu. Ministr obrany Sergej Šojgu v úterý řekl, že budou cílit na sklady se zbraněmi poskytovanými Západem. Kyjev by měl brzy obdržet další klíčovou vojenskou pomoc ze Spojených států amerických.
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
Policie v úterý po poledni zasahovala v jedné ze škol na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zadržela mladého muže, který měl vyhrožovat dvěma osobám. Další podrobnosti k případu se policie teprve chystá zveřejnit.
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
V Česku bylo během minulého týdne evidováno 1476 nových případů černého kašle, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V letošním roce již bylo odhaleno 9 370 případů pertuse.
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
Finští pohraničníci vybaveni i běžkami monitorují východní hranici země, která představuje nejnovější a nejdelší hranici NATO s hlavním protivníkem Aliance, s Ruskem.
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
Mrazivé počasí během nadcházející noci na většině území odezní, ale pro jeden kraj zůstává v platnosti výstraha před mrazem ve vegetačním období. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Německá policie zatkla v Drážďanech muže podezřelého ze špionáže pro Čínu. Jde o asistenta Maximiliana Kraha, lídra kandidátky krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) ve volbách do Evropského parlamentu.
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
Zpravodajský web České noviny, který provozuje tisková agentura ČTK, se v úterý stal terčem hackerského útoku. Na stránkách se objevily smyšlené texty o údajném atentátu na nově zvoleného slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Případem se zabývají příslušné úřady.
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
Strany kandidující v červnových volbách do Evropského parlamentu už vědí, jakými čísly budou označeny hlasovací lístky. Čísla v úterý odhalilo ministerstvo vnitra. O přinejmenším jeden z 21 mandátů usilují rovné tři desítky uskupení.
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
V Letech na Písecku se v úterý otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Nachází se na místě koncentračního tábora pro Romy, který za protektorátu během druhé světové války nechali vybudovat nacisté.
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Britský ministr zahraničí David Cameron upozornil, že Rusko využívá Střední Asii k obcházení sankcí. Uvedl to irský server Irish News.
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák