HDP ČR

Česká ekonomika meziročně poklesla o 0,6 procenta, vyplývá z odhadu ČSÚ

Sněmovna schválila dvě procenta HDP na obranu a mzdu ve výši 130 procent průměru pro učitele

Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, dnes schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců a poslanců opozičního hnutí ANO. 

Recese české ekonomiky: Máme se bát růstu nezaměstnanosti či stále vyšších cen?

Technická recese, recese, zpomalení ekonomiky, oslabení poptávky, propouštění, nižší HDP… a tak by se dalo pokračovat. Pojmy z posledních dní konce roku 2022 naznačují, že se česká ekonomika vlivem soukolí nejen domácích, ale i globálních událostí necítí dobře. Všichni vidí, že hodnota inflace dosahuje rekordních hodnot, ceny energií, potravin, ale i všeho ostatního rostou doslova před očima a navíc, na co upozorňují někteří tuzemští ekonomové, vysoké je i tzv. inflační očekávání. To totiž může - bez ohledu na skutečnou hodnotu inflace - výrazně ovlivnit nejen spotřebitelské chování, ale i rozhodování byznysmenů a firem, které pak ekonomiku mohou ještě více oslabit. Co to ale vlastně znamená být v recesi?

Česko by mohlo do roku 2030 zvýšit díky digitální ekonomice své roční HDP o 360 miliard

Česko by mohlo do roku 2030 zvýšit díky digitální ekonomice své roční HDP o 15 miliard eur, tedy zhruba 360 miliard Kč. Tahounem růstu bude nadále elektronický obchod a rozvíjející se sektor informačních technologií. V celé střední Evropě by mohlo HDP díky digitálním technologiím vzrůst o 200 miliard eur. Vyplývá to ze studie poradenské firmy McKinsey.

První data o HDP jsou pro analytiky spíše zklamáním

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zahájila růstový trend, ale výsledky jsou spíše zklamáním. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Rekordní meziroční růst byl dán především nízkou srovnávací základnou z loňského roku, přičemž ekonomové očekávali růst větší.

HDP se loni propadl nejvýrazněji od vzniku samostatné ČR

Česká ekonomika se v loňském roce propadla o 5,6 procenta,potvrdildnes Český statistický úřad (ČSÚ). Hrubý domácí produkt tak klesl nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Předtím šest let rostl.

Veřejné finance loni skončily ve schodku 6,2 procenta HDP

Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP.

Česko se loni propadlo nejvýrazněji od vzniku samostatné republiky

Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. V dnes zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ).

Důchodová reforma: Návrh by vedl k propadu systému penzí o procento HDP ročně

Navržená důchodová reforma, kterou představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), by mohla znamenat propad důchodového systému o víc než procento hrubého domácího produktu (HDP) ročně. V nynější hodnotě to odpovídá deficitu přes 60 miliard Kč.

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí klesla o pět procent

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí loni klesla meziročně o pět procent. Naopak mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 6,9 procenta. Výsledky proti předchozímu odhadu z počátku prosince zůstaly beze změny. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Prognóza pro ČR: Ve 2. čtvrtletí ekonomika poroste nejrychleji v historii, tvrdí Michl

Ve druhém čtvrtletí roku 2021 přijde zřejmě nejrychlejší meziroční růst české ekonomiky v historii. Na dnešní on-line konferenci na téma "Kam úspěšně investovat v roce 2021" to řekl člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl. Pak očekává zmírnění růstu.

Průzkum: Česká ekonomika se příští rok vrátí k růstu, inflace klesne

Česká ekonomika by se měla po letošním poklesu o 7,1 procenta vrátit příští rok k růstu, a to o 3,3 procenta. Inflace by měla klesnou z letošních více než tří procent ke dvěma procentům. Naopak nezaměstnanost by měla růst. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.

Na financování státního dluhu v roce 2021 bude potřeba méně peněz. MF zveřejnilo novou strategii

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun.

Odborníci tepou Schillerovou: Změny daní nebudou mít přínos, který ministerstvo očekává

Daňové změny schválené dnes Sněmovnou v senátní úpravě nepodpoří růst spotřeby, a tím i růst ekonomiky v takové míře, jak očekává ministerstvo financí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů a daňových odborníků. Podle výpočtů hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské mohou změny příští rok podpořit růst ekonomiky o 0,7 procentního bodu. Zároveň ale změny znamenají výpadek příjmů veřejných financí kolem 100 miliard korun, tedy 1,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

OECD: Česká ekonomika dosáhne předkrizové úrovně na konci roku 2022

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že oživení české ekonomiky bude pomalé a ekonomika dosáhne předkrizové úrovně ke konci roku 2022. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría v rámci představení pravidelného hodnocení české ekonomiky.

Studie: Schválené změny daní zvýší růst ekonomiky o necelý procentní bod

Aktuálně Sněmovnou schválené změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent a zvýšení slevy na poplatníka na 34.125 korun by dodatečně zvýšilo spotřebu o 62 miliard korun. To by vedlo k růstu objemu dováženého zboží a služeb o 13,7 miliardy korun a zvýšení tempa růstu ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Dopad změn daní do veřejných financí je přitom zhruba 130 miliard korun.

Česká ekonomika meziročně klesla o pět procent. Statistici zpřesnili údaje

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zmírnila podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční pokles na pět procent. Ve druhém čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru podle revidovaných údajů o 10,7 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,9 procenta.

Česko mělo loni opět nejnižší nezaměstnanost v EU. Jak se změnila životní úroveň?

Česká republika měla loni čtvrtý rok v řadě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, a to dvě procenta. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Německo s 3,2 procenta, nejvyšší mělo nadále Řecko s 17,3 procenta.

ČNB v alternativním odhadu počítá s poklesem HDP i příští rok

Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřením, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta.

Babišův návrh na změnu daní sníží daňové příjmy o 88 miliard, nahrává bohatým

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procenta navrhované premiérem Andrejem Babišem (ANO) by znamenalo výpadek daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.