práce

V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Nezaměstnanost v EU zůstala lehce pod 6 procenty. V Česku patří k nejnižším

Nezaměstnanost v EU v červnu setrvala na květnové míře 5,9 procenta, uvedl Eurostat. Nejnižší je nezaměstnanost na Maltě, kde činí 2,6 procenta. Česko a Polsko následovaly s hodnotou o desetinu procenta vyšší.

Komentář

Umělá inteligence změní pracovní trh. Máme se toho obávat?

Bylo by příliš laciné říkat, že když v roce 1984 vstoupil do všeobecného povědomí nejen milovníků sci-fi žánru, dnes již ikonický snímek Terminátor, myslela si většina z nás, že nějaká „umělá inteligence“ nemůže přece za „našeho“ života přemoci lidi. No, a jistě mi dáte za pravdu, že je to silné zjednodušení, ale AI, tedy Artificial Intelligence, o sobě stále intenzivněji dává vědět. O to víc, že i ikony byznysu spojeného s počítači, virtuálním prostorem či technologiemi světu říkají, že by měl v zapojování AI do svého života výrazně zvolnit. Navíc na počátku května vydaná zpráva Mezinárodního ekonomického fóra varuje před tím, že do pěti let se kvůli AI změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Máme mít strach?

V Česku opět klesla nezaměstnanost, činí 3,6 procenta

V Česku v dubnu poklesla nezaměstnanost o desetinu procenta na 3,6 %. Úřad práce evidoval na konci měsíce přes 261 tisíc uchazečů o práci, což je méně než v březnu, ale více než ve stejném období v loňském roce. Úřad o nejnovějších datech informoval v tiskové zprávě. 

První firmy chtějí nahradit pracovníky umělou inteligencí. Záměr oznámila IBM

V poslední době se stále častěji mluví o tom, že některé práce by mohla zvládnout AI. Nezůstává přitom jen u slov. Americký počítačový gigant IBM do budoucna nechce některé pozice obsazovat lidmi. Nahradí je totiž umělá inteligence. 

Budoucnost práce ve světě: Skončí více míst, než vznikne. Kdo je v ohrožení?

Jaká je budoucnost našich zaměstnání? Zhruba čtvrtina pracovních míst na světě se v dalších pěti letech změní. Takové jsou závěry zprávy nazvané Future of Jobs, za kterou stojí Světové ekonomické fórum.

Nezaměstnanost v Česku v březnu lehce poklesla

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 3,7 procenta, v únoru byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Na konci března bylo bez práce zhruba 273.500 lidí, o 9000 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst stoupl asi o 1400, zaměstnavatelé jich v březnu nabízeli kolem 284.500. 

Novou datovku stále nemá téměř 734 tisíc podnikatelů

Do datové schránky se zatím nepřihlásilo téměř 734.000 podnikatelů nebo nepodnikajících právnických osob, kterým stát letos schránku nově ze zákona zřídil. Celkově bylo nově aktivováno 1,8 milionu schránek a 1,077 milionu lidí se do nich přihlásilo. Vyplývá to z aktuálních údajů Digitální informační agentury (DIA), která správu datových schránek od dubna převzala.

Ministerstvo plánuje změny v kategorizaci prací podle zdravotního rizika

Ministerstvo zdravotnictví plánuje změnit kategorizaci prací podle zdravotních rizik. Kromě profese chce víc zohlednit reálné zdravotní riziko. Při příchodu na dnešní jednání vlády to novinářům řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Rizikovost profesí má vliv například na povinnost či četnost pravidelné lékařské prohlídky pracovníků. U nejméně rizikových je ministerstvo od ledna zrušilo, zůstávají jen vstupní. I ty by měly u některých povolání skončit, změnu zákona Válek předpokládá ještě letos. Stanovení kategorií je podstatné také pro zamýšlené dřívější penze pro náročné profese.

V únoru zpomalil meziroční růst cen výrobců, rostly vývozní i dovozní ceny

Ceny výrobců v Česku v únoru pokračovaly v meziročním růstu. Tempo růstu ale bylo mírnější než v lednu. Nejvýrazněji, o 22,2 procenta, stouply ceny zemědělských výrobců. O 16 procent vyšší byly ceny průmyslových výrobců, ceny stavebních prací v únoru stouply meziročně o více než desetinu a tržní služby pro podniky zdražily o 5,6 procenta. 

Průmyslová výroba v EU se na začátku roku vrátila k růstu

Průmyslová výroba v Evropské unii se v lednu vrátila k růstu. Podle sezonně přepočtených údajů se zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 0,3 procenta po poklesu o 0,6 procenta v prosinci. K růstu přispělo zvýšení produkce polotovarů. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice ale výroba klesla o 2,6 procenta po růstu o 0,8 procenta v prosinci.

Překonání mzdového rozdílu mezi pohlavími by podle analýzy zvýšilo HDP o sedm procent

Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, respektive o sedm bilionů dolarů (asi 155 bilionů Kč). Uvádí to zpráva společnosti Moody's Analytics. Při aktuálním tempu ale vyrovnání rozdílů potrvá podle ní 132 let.

Reálné mzdy se od vzniku České republiky zvýšily o více než 100 procent

Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Loňský rok podle odhadů Hospodářské komory přinesl nejhlubší pokles reálné mzdy, konečné údaje ale zatím nebyly zveřejněny, a proto nejsou součástí analýzy.

Česká čísla nezaměstnanosti jsou v rámci EU nadále nejnižší

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu podle sezonně přepočtených údajů zůstala na 6,1 procenta, kde se nachází od listopadu. Proti loňskému lednu se snížila o 0,2 procentního bodu. Nejnižší zůstává v České republice, kde se ale o 0,2 bodu zvýšila a dostala se na 2,5 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

V Česku loni ubylo 1300 živnostníků, v předchozích letech jich přibývalo

V loňském roce ubylo v ČR 1300 živnostníků, v předchozích letech se přitom jejich počet zvyšoval. V Česku začalo v roce 2022 podnikat na živnostenský list 77.000 lidí, o 10.600 více než o rok dříve. Zároveň podnikání ukončilo asi 78.300 podnikatelů, o 36.000 více než v roce 2021. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

MPSV: Většina firem hodnotí svou situaci jako dobrou, propouštět chce desetina

Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Případné propouštění plánuje 11 procent zaměstnavatelů. Nejvíc ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací. Naopak 79 procent firem se chystá nabírat. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. 

Sexuální orientace nemůže být důvodem k ukončení smlouvy o práci, uvedl soud EU

Sexuální orientace nemůže být důvodem pro ukončení smlouvy o práci se samostatně výdělečně činným člověkem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, který se zastal homosexuála žalujícího polskou veřejnoprávní televizi. Polsko podle soudu musí respektovat unijní směrnici, která zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace bez ohledu na druh pracovního poměru.

Nezaměstnanost v EU činí šest procent, nejnižší je dál v Česku

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta. Ve své tiskové zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.

Na platy státních zaměstnanců má jít o téměř 18 miliard korun více

Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42.932 Kč hrubého.