Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan má novou podmínku. Žádost Švédska o vstup do NATO schválí výměnou za F-16

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci žádosti Švédska o vstup do NATO schválením prodeje amerických stíhaček F-16 Turecku. Donedávna přitom podmiňoval schválení švédské žádosti tím zásahem vůči skupinám, které Ankara považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, především proti sympatizantů Strany kurdských pracujících (PKK).
Recep Tayyip Erdogan

Erdogan chce, aby "řezník z Gazy" Netanjahu stanul před soudem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu musí stanout před soudem jako válečný zločinec, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během úvodní řeči na pondělním jednání Organizace islámské spolupráce v Istanbulu v souvislosti s děním v Pásmu Gazy. 

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie

Když získáte ocenění v prestižní soutěži Fotograf roku, kterou každoročně pořádá Asociace profesionálních fotografů ČR, je to velký úspěch. Dvacetiletý Matyáš Páleníček, čerstvý absolvent Střední školy reklamní a umělecké tvorby Michael, nedávno tuto cenu získal, a to v kategorii do 30 let.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Žhavá láva, ilustrační fotografie.

Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami

V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy