Václav Havel

Dagmar Havlová a Václav Havel

Před 30 lety byl Václav Havel zvolen prezidentem České republiky

Dramatik a disident Václav Havel byl po pádu komunistického režimu čtyřikrát zvolen prezidentem republiky. Poprvé již koncem roku 1989, kdy se stal hlavou tehdejší Československé socialistické republiky (ČSSR), podruhé v červenci 1990 prezidentem již přejmenované České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Po rozpadu federace byl před 30 lety, 26. ledna 1993, zvolen prvním prezidentem samostatné České republiky. Funkci pak obhájil o pět let později.
Dagmar Havlová a Václav Havel

Před 25 lety byl Václav Havel podruhé zvolen prezidentem ČR

Václav Havel byl 20. ledna 1998 podruhé zvolen prezidentem ČR. Své druhé funkční období v úřadu českého prezidenta poté zahájil inaugurací 2. února 1998. Prezidentský slib ale skládal už počtvrté, neboť byl v letech 1989 až 1992 dvakrát zvolen československým prezidentem. Úřad prezidenta vykonával do 2. února 2003, kdy jej v nejvyšší politické funkci vystřídal Václav Klaus.
Petr Fiala

Premiér Fiala v Lucemburku slavnostně otevřel ulici Václava Havla

Český premiér Petr Fiala a jeho lucemburský protějšek Xavier Bettel dnes v Lucemburku slavnostně otevřeli ulici Václava Havla, která nese jméno po dramatikovi a někdejším československém a českém prezidentovi. Na začátku ulice ve čtvrti Kirchberg bylo rovněž odhaleno interaktivní dílo českého umělce Jiřího Davida připomínajícího slavný Havlův citát: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.
PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
Václava Havla si velmi vážila, snímek je z roku 2000, o dva roky dříve od prezidenta převzala Medaili Za zásluhy I. stupně. Rozhovor

Charta 77 pronikla před 45 lety za železnou oponu. „Bez Havlových kontaktů by o nás na Západě nevěděli,“ tvrdí Němcová

O jejich aktivitě se dozvěděli za železnou oponou a podařilo se jim tak rudé propagandě zasadit nečekaný úder, po němž totalitní moc nemohla odpůrce režimu ignorovat. Zveřejněné prohlášení Charty 77 na stránkách renomovaného západního tisku přesně před 45 lety znamenalo první výrazné vítězství tehdejšího disentu usilující o dodržování lidských práv v někdejším normalizačním, komunistickém Československu. Dana Němcová označuje 7. leden 1977 za velký den signatářů. Publikace textu totiž v demokratickém světě zabránila ještě větší perzekuci. „Klíčové bylo, že Václav Havel měl zahraniční kontakty, a to i na západní média, která jeho osobnost uznávala. Bez jeho známostí by se Charta 77 nedostala ven do britských Timesů, amerického deníku The New York Times německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung a pařížského Le Mondu,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, rozená Valtrová.
Signatáře Charty 77 divoká honička se Státní bezpečností, která 6. ledna 1977 zabranila Václavu Havlovi, Pavlu Landovskému a Ludvíku Vaculíkovi, aby rozeslali opisy prohlášení, vůbec nezlomila. Rozhovor

Divokou honičkou se StB před 45 lety pokusila zničit Chartu 77. Největší reklamu nám udělalo Rudé právo, říká Němcová

Provedli zásah, který měl zničit rodící se vzdor opozičního hnutí. Dana Němcová vzpomíná, jak akce ze strany StB, která po divoké automobilové honičce 6. ledna 1977 znemožnila přesně před 45 lety rozeslat Václavu Havlovi, Pavlu Landovskému a Ludvíku Vaculíkovi opisy signatářům Charty 77, ještě více zviditelnila občanskou iniciativu usilující o dodržování lidských práv. „Zátah na trio pošťáků nás nezlomil. Naopak se náš efekt vstupu na opoziční jeviště tím ještě zvýšil. Estébáci nám udělali velkou reklamu. O ještě větší propagaci se postaralo komunistické Rudé právo, po jeho článku Ztroskotanci a Samozvanci a také po Antichartě nás kontaktovali další lidé, kteří prohlášení podepsali. Zájem o nás stoupl,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, významná tvář disentu a vzdoru.
Havel, Václav

Češi si dnes připomněli desáté výročí úmrtí Václava Havla

Lidé si dnes na mnoha veřejných akcích po celé zemi připomněli desáté výročí úmrtí dramatika, vůdčí postavy sametové revoluce a prvního českého prezidenta Václava Havla. V centru Prahy v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, uctila dopoledne jeho památku řada politiků a dalších osobností. Po setkání v kavárně následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.
Biskup Václav Malý si dodnes váží Václava Havla, s nímž se spřátelil v Chartě 77 i v práci ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Rozhovor

Deset let od úmrtí Václava Havla. Oslovoval mě pravdivostí, uměl se obětovat. Na osud si nestýskal, říká biskup Malý

Tuší, že jej přemůže dojetí, až mu při sobotní bohoslužbě v hlavě ožijí všechny vzpomínky na Václava Havla (†75), od jehož úmrtí právě dnes uplynulo deset let. Pomocný biskup pražský Václav Malý, kterého v disentu pojilo s prvním českým prezidentem velké přátelství, přiznává, že po spisovateli a dramatikovi zůstává v jeho duši prázdno, i když na své životní pouti potkal několik dalších statečných lidí. „Havel mě oslovoval pravdivostí, nepletichařil. Řekl na sebe věci, které by jiný skrýval. Dokonale naplňoval svůj citát a o lásce a pravdě, zvláště když se uměl obětovat pro druhé. Nikdy neopustil své myšlenky a přesvědčení,“ říká v exkluzivním obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Václav Malý.
Havel, Václav Komentář

Havel byl symbolem, z jeho odkazu může země profitovat i dnes. Měl však i své slabosti

Jeho pouť byla plná absurdit, o čemž svědčí až pohádkově znějící příběh, v němž se jako disident přerodil v prezidenta. Dramatikův život a dílo je i v současnosti předmětem zájmu nejen u odborníků z řad politologů, historiků či filosofů, ale také naprostých laiků. Proto rovněž inspiroval řadu autorů jako byl Michael Žantovský, Jiří Suk, anebo Daniel Kaiser, kteří o něm sepsali několik knih. Už za svého života se stal legendou a ikonou, která byla pro některé předmětem až nekritického obdivu a uctívání. Václav Havel, od jehož skonu dnes uplynulo deset let byl symbolem a z jeho odkazu může země profitovat i dnes. První český prezident měl ale i své slabosti, a proto jakékoli pokusy o jeho zbožšťování jsou nezdravé. Přesto se nesmazatelně zapsal do dějin.
Lidé si připomínají Václava Havla

Řada politiků a dalších osobností si v Praze připomněla Václava Havla

Řada politiků a dalších osobností dnes dopoledne v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno. Setkání se zúčastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a řada dalších osobností.
Václav Havel si všechny získal tím, že se zastával nespravedlivě nařčených a stíhaných, a to na úkor vlastního komfortu a bezpečí. A právě tato nezištnost v jeho činech byla popisována většinou osobností jako vlastnost, která je na Havlovi fascinovala, Rozhovor

Havel se dobrovolně zřekl vlastního komfortu ve prospěch nespravedlivě stíhaných, tvrdí producentka filmu

Netají se obdivem k bývalému prezidentu Václavu Havlovi, jehož považuje za morální a ideový vzor, který deset let po své smrti tady stále chybí. Mariana Čapková, producentka a spolutvůrkyně česko-amerického dokumentu Umění disentu, který Česká televize vysílala včera na ČT Art, byla okouzlena, jak velkému respektu se spisovatel a dramatik těšil u signatářů Charty 77. „Všechny si získal tím, že se zastával nespravedlivě nařčených a stíhaných, a to na úkor vlastního komfortu a bezpečí. Bojoval za správnou věc, i když v podstatě nemusel a dobrovolně si tím zkomplikoval život. Když jsme pak dávali dohromady druhou část filmu, kdy už byl v úřadu, musela jsem si řadu zažitých postojů trochu poopravit a zvolit jiný úhel pohledu,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.
Dramatik a spisovatel Václav Havel se vždy rád viděl s dalajlamou. Jejich přátelství nesměli filmaři ve snímku Umění dokumentu pominout. Oba se potkali i osm dní před smrtí někdejšího prezidenta. Rozhovor

Umění disentu nabízí pohled na vlastní historii očima americké kultury. Film není jen o Havlovi, říká Čapková

Byli ohromeni, když zjistili, kolik statečných a atraktivních lidí obklopovalo za minulého režimu Václava Havla, o němž původně chtěli natočit film, kterým by bývalému prezidentovi vzdali hold ohledně desetiletého výročí jeho smrti. Poutavé vyprávění od okolí je pohltilo natolik, že jim bylo líto, aby snímek měl jen jednoho hrdinu bojujícího proti komunistické totalitě. Proto se producentka a spolutvůrkyně Mariana Čapková s režisérem a americkým profesorem na Univerzitě v Nebrasce Jamesem Deanem Le Sueurem rozhodli natočit dokument s názvem Umění disentu (The Art of Dissent), který dnes od 22 hodin odvysílá Česká televize na programu ČT Art. „Americký pohled na disent je v mnohém více obdivný, než jakého jsme schopni my. Možnost podívat se na vlastní historii očima jiné kultury přináší překvapivé momenty,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.
Václav Malý.

Hájit lidská práva je součástí životní cesty. Nejsem hrdina, říká držitel francouzského Řádu čestné legie biskup Malý

Biskup Václav Malý, který minulý pátek obdržel nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie, za osobní nasazení v prosazování lidských práv, se nepovažuje za žádného hrdinu, když podporuje a navštěvuje rodiny politických vězňů v zemích, kde vládne diktátorský režim. „Opravdu se necítím jako hrdina či statečný člověk, když projevuji solidaritu rodinám, jejichž členové jsou perzekvovaní. Moje aktivita mě nic nestojí, nic neriskuji. Obdiv si spíše zaslouží političtí vězni, kteří se u nás v padesátých letech dokázali vyrovnat s brutálními podmínkami v komunistických žalářích. Hájit lidská práva je nedílnou součástí životní cesty. Čerstvého ocenění si nesmírně vážím,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz Václav Malý, výrazná tvář československého disentu i Sametové revoluce v roce 1989.
Na Václavském náměstí se uskutečnil Koncert pro budoucnost. (17.11.2021)

K účastníkům Koncertu pro budoucnost promluvil hologram Václava Havla

Na pódiu Koncertu pro budoucnost, který se koná na Václavském náměstí, se objevil trojrozměrný hologram Václava Havla, který přednesl projev před diváky. Bývalý československý a první český prezident, od jehož úmrtí letos uplyne deset let, v této podobě hovořil mimo jiné o situaci současného světa, který je "propojen i ohrožen více než kdy jindy".

Aktuálně se děje

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

včera

USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci

Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura  AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy