Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100.000 respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách.
O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.
Podle autorů studie ukázala, že tendence věřit konspiračním teoriím souvisí s krajně pravicovými i s krajně levicovými politickými názory. Zvláště výrazná byla u respondentů podporujících krajní pravici, zejména tradiční nacionalistické a autoritářské strany. Lidé vyznávající názory na obou koncích politického spektra vyjadřovali i výraznější přesvědčení, že je svět řízen tajnými silami.
Výsledky studie podle AV také ukázaly rozdíly mezi západní a střední Evropou a státy na jihu. V zemích jako Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko mají tendenci věřit konspiracím spíše příznivci politické pravice, v Rumunsku, Španělsku či Maďarsku se toto chování pojí častěji s těmi, kteří podporují levicové strany.
"České respondentky a respondenti s konspirační mentalitou se nacházeli spíše na pravicové straně politického spektra," uvedla Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Podotkla, že proti výše zmíněným státům západní a střední Evropy však nebyla nebyla souvislost mezi konspirační mentalitou a politickou orientací tak výrazná.
Vědci se zaměřili také na vliv tzv. deprivace politické kontroly, která označuje stav příznivců stran a hnutí, které neuspěly ve volbách. "Výzkum potvrdil, že konspirační teorie jsou obecně snáze přijímány osobami, jejichž preferované politické subjekty nejsou součástí státní exekutivy a sami sebe vnímají jako zbavené politické kontroly," popsala. Dodala, že deprivace politické kontroly se významněji projevila opět u osob s krajně pravicovými názory.
Ze studie vyplývá, že voliči poražených politických subjektů mohou pravděpodobněji vnímat konspirační teorie jako atraktivní. Lze však uvažovat i tak, že lidé přitahovaní konspiračními teoriemi mají tendenci volit strany, které jsou na okrajích politického spektra, a tudíž ve volbách spíše neuspějí.
Studie se uskutečnila ve dvou etapách. První sběr dat, pomocí dotazníkového šetření, čítal přes 33.000 respondentů z 23 zemí, včetně mimoevropských - například Brazílie nebo Izraele. Další sběr doplnil údaje z odpovědí více než 70.000 respondentů z 13 zemí Evropy. Součástí dotazníků byl i seznam politických stran, z nichž lidé vybírali tu, kterou podpořili v posledních volbách.
Související

Den D se blíží, ale volba Trump - Harrisová už běží. Expertka Patricková pro EZ řekla, co vyvolává zmatek u voličů

Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu
Boj proti dezinformacím a fake news
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek