Konspiracím věří více lidé s extrémními názory. Pomáhá, když jejich strana prohraje volby

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100.000 respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách.

O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.

Podle autorů studie ukázala, že tendence věřit konspiračním teoriím souvisí s krajně pravicovými i s krajně levicovými politickými názory. Zvláště výrazná byla u respondentů podporujících krajní pravici, zejména tradiční nacionalistické a autoritářské strany. Lidé vyznávající názory na obou koncích politického spektra vyjadřovali i výraznější přesvědčení, že je svět řízen tajnými silami.

Výsledky studie podle AV také ukázaly rozdíly mezi západní a střední Evropou a státy na jihu. V zemích jako Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko mají tendenci věřit konspiracím spíše příznivci politické pravice, v Rumunsku, Španělsku či Maďarsku se toto chování pojí častěji s těmi, kteří podporují levicové strany.

"České respondentky a respondenti s konspirační mentalitou se nacházeli spíše na pravicové straně politického spektra," uvedla Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Podotkla, že proti výše zmíněným státům západní a střední Evropy však nebyla nebyla souvislost mezi konspirační mentalitou a politickou orientací tak výrazná.

Vědci se zaměřili také na vliv tzv. deprivace politické kontroly, která označuje stav příznivců stran a hnutí, které neuspěly ve volbách. "Výzkum potvrdil, že konspirační teorie jsou obecně snáze přijímány osobami, jejichž preferované politické subjekty nejsou součástí státní exekutivy a sami sebe vnímají jako zbavené politické kontroly," popsala. Dodala, že deprivace politické kontroly se významněji projevila opět u osob s krajně pravicovými názory.

Ze studie vyplývá, že voliči poražených politických subjektů mohou pravděpodobněji vnímat konspirační teorie jako atraktivní. Lze však uvažovat i tak, že lidé přitahovaní konspiračními teoriemi mají tendenci volit strany, které jsou na okrajích politického spektra, a tudíž ve volbách spíše neuspějí.

Studie se uskutečnila ve dvou etapách. První sběr dat, pomocí dotazníkového šetření, čítal přes 33.000 respondentů z 23 zemí, včetně mimoevropských - například Brazílie nebo Izraele. Další sběr doplnil údaje z odpovědí více než 70.000 respondentů z 13 zemí Evropy. Součástí dotazníků byl i seznam politických stran, z nichž lidé vybírali tu, kterou podpořili v posledních volbách.

Související

Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 32 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

Zdroj: David Holub

Další zprávy