Česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) kvůli posílení obrany až 1200 vojáků. Předpokládá to plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválila Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit až 1362 vojáků. Senát s plánem souhlasil už v srpnu. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.
Plán výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, uvedla před poslanci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě. Náklady na mise mají činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.
Dosud působí Česko na východě aliance v Litvě a v Lotyšsku, od dubna velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku. Do něj může vyslat až 650 vojáků, pro působení v Pobaltí končící mandát počítá až s 290 vojáky. Dalších 95 vojáků může v Pobaltí působit v souvislosti s ochranou jejich vzdušného prostoru. Celkové počty nasazených vojáků bývají nižší, mandát je vyšší, aby byla možná například rotace.
Plán misí Sněmovna schválila hlasy 141 ze 157 přítomných poslanců. Proti hlasovalo všech 15 zákonodárců SPD. Poslanec hnutí Radovan Vích řekl, že SPD není proti vysílání vojáků do zahraničí i vzhledem k získávání zkušeností, mělo by se ale omezit na mírové a stabilizační operace. "Vojáky potřebujeme v první řadě doma," řekl. Vích také zdůraznil, že hnutí nesouhlasí s pobytem jakýchkoli cizích vojsk v Česku. Naopak předseda branného výboru za opoziční ANO Lubomír Metnar vládní plán za toto hnutí podpořil, navazuje podle něho do určité míry na předchozí období. Účast armády v zahraničních misích je jedno z hodnotících kritérií NATO a Česko je v tom spolehlivým partnerem, uvedl.
Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny v Česku, zdůraznila Černochová.
Další zahraniční mise armády budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu (osm vojáků), operace EU Irini ve Středomoří (pět vojáků), mise MFO na Sinaji (20 vojáků), mise OSN MINUSMA v Mali (15 vojáků) a UNDOF na Golanských výšinách (pět vojáků). Mírné navýšení až na osm osob se týká pouze Bosny a Hercegoviny a tamní operace EU Althea.
Plán zahraničních misí nepředpokládá další působení české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a v Iráku. Pokud by Irák o české vojáky požádal, mise se bude schvalovat zvlášť. O dalším působení v unijní misi v Mali se podle Černochové diskutuje v EU.
Dosavadní mandát počítal na rok 2021 s nasazením až 851 vojáků a na letošek až 946 vojáků. Předpokládané náklady byly asi 1,7 a 1,8 miliardy korun, skutečné výdaje činily každý rok kolem miliardy korun.. Pro letošní rok byly naplánovány výdaje 2,64 miliardy korun. Nejvíce vojáků v posledních letech armáda posílala do Afghánistánu, Mali a do Pobaltí. Mise v Afghánistánu skončila loňským stažením spojeneckých sil. Počet vojáků v zahraničí se razantně zvýšil letos na jaře po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Česko rozhodlo zapojit do alianční mnohonárodní jednotky.
Související
Pavel upozornil na reálné hrozby. Musíme pracovat na naši obraně, vyzval
Česká armáda už má 10 z 12 zakoupených amerických vrtulníků
Armáda České Republiky , Poslanecká sněmovna , NATO
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 25 minutami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 57 minutami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 1 hodinou
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 2 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 2 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 2 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 3 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 3 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 4 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 4 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 5 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 6 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
V Polsku došlo ve středu k zadržení občana podezřelého z toho, že ruské tajné službě poskytoval citlivé informace, které by potenciálně mohly vést k atentátu na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O případu informovala polská televize TVN24.
Zdroj: Lucie Podzimková