Obrana loni nevyčerpala 1,8 miliardy korun, nejméně za pět let

Ministerstvo obrany loni hospodařilo se 76,1 miliardy korun, nevyčerpalo z toho 1,8 miliardy korun. Nezužitkované peníze využije letos. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Jde podle něj o nejlepší výsledek hospodaření za posledních pět let. Vliv na čerpání rozpočtu měla koronavirová krize, uvedl resort.

Předloni ministerstvo nevyčerpalo z nižšího rozpočtu 2,8 miliardy, v předchozích letech ještě více. Za nevyčerpané peníze ministerstvo v minulosti opakovaně kritizovala opozice.

Rozpočet ministerstva obrany na loňský rok byl schválen ve výši 75,5 miliardy korun, po vypuknutí pandemie koronaviru obrana souhlasila kvůli ekonomickým dopadům krize na státní rozpočet s jeho snížením o 2,9 miliardy korun. Po započtení všech finančních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů a nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 tak mělo ministerstvo loni k dispozici celkem 76,1 miliardy.

Z toho podle Pejška vyčerpalo 74,3 miliardy korun, tedy 97,5 procenta. "I přes pandemii koronaviru a neustále rostoucí rozpočet jde v oblasti čerpání o nejlepší výsledek za posledních pět let," uvedl mluvčí.

Předloni obrana neutratila 2,8 miliardy korun ze 71,1 miliardy, v roce 2018 to bylo 3,5 miliardy ze 63,3 miliardy korun. V letech 2016 a 2017 nevyčerpaná částka překročila čtyři miliardy korun při rozpočtu 49,7 miliardy, resp. 57,3 miliardy Kč. Většina peněz byla následně přesunuta do následujícího roku, resort byl ale ze neschopnost peníze využít opakovaně kritizován.

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) loni způsobila pandemie omezení ve všech oblastech včetně ministerstva obrany. "Složitá situace komplikovala i realizaci veřejných zakázek nebo plnění uzavřených smluv ze strany některých dodavatelů," uvedl. "Přesto se nám podařilo dosáhnout v oblasti čerpání přiděleného rozpočtu nejlepšího výsledku za posledních pět let, a to jak nominální hodnotou, tak procentním poměrem k celkové výši rozpočtu," dodal.

Opoziční předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) ČTK řekla, že ministerstvo má sice pravdu, že proti hospodářským výsledkům z minulých let bylo loňské hospodaření úřadu úspěchem. "Výbor pro obranu ale určitě bude zajímat, co z akvizičních projektů v rozpočtu zbylo a proč se ministerstvo nedostalo ještě na lepší čísla," uvedla. Za ideální by považovala, kdyby nevyčerpaná část rozpočtu byla menší než miliarda korun.

Pejšek uvedl, že v oblasti investic nebylo dočerpáno 782 milionů korun, netýkalo se to podle něj významných investičních akcí. V oblasti nemovitostí nebyly dokončeny akce za 289 milionů korun, například ekologičtější vytápění kasáren Prostějov za 123 milionů. Splnit se dále nepodařilo 11 akcí, jejichž hodnota byla do 40 milionů korun, například nákup mobilní strážnice pro Hradní stráž, a 44 zakázek s hodnotou pod deset milionů korun.

Na investice podle mluvčího šlo celkem 17,5 miliardy korun, obrana například zaplatila 1,3 miliardy korun na nákup víceúčelových vrtulníků, 1,2 miliardy na pořízení kolových obrněných vozidel Titus, miliardu na velitelsko-štábní a spojovací pandury nebo 582 milionů na nové letouny CASA.

Nevyčerpaná zůstala i část mandatorních a provozních výdajů, důvodem podle Pejška byla vládní opatření přijatých proti šíření covid-19. Vysláno bylo například méně vojáků na zahraniční mise, ministerstvo jim tak nezaplatilo 144 milionů korun na příplatcích za službu v zahraničí, vojáci také nedostali odměny plánované na činnosti, které byly kvůli pandemii utlumeny.

Pejšek uvedl, že nespotřebované výdaje ve výši 1,8 miliardy korun budou převedeny do letošního rozpočtu ministerstva obrany. "Primárním cílem je použít nespotřebované akviziční prostředky na dofinancování původních věcných záměrů, k dokončení investičních projektů a akvizičních akcí v oblasti běžných výdajů k zajištění provozuschopnosti vojenské techniky," poznamenal.

Související

Ministerstvo obrany

NKÚ: Česko není připraveno na krize a mimořádné události, obrana neumí účinně využívat peníze

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za loňský rok varuje, že Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události. Podle NKÚ odpovědné instituce podcenily mnohé události, včetně pandemie covidu-19, a nedostatečně se z nich poučily. Často jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků, což může vést k vážným škodám, plýtvání penězi a ohrožení zdraví obyvatel.

Více souvisejících

ministerstvo obrany Armáda České Republiky rozpočet Lubomír Metnar Jana Černochová

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 30 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy