Územní plán Brna počítá s řadou nových tramvajových tratí

Návrh územního plánu Brna, který město představilo před týdnem, obsahuje řadu plánovaných tramvajových tratí, o nichž se v posledních letech příliš nemluvilo.

Jde například o trať ze Starého Lískovce do Bosonoh či z Komárova do Modřic přes plánovanou novou zástavbu Dolních Heršpic. Železniční stavby vycházejí z dlouhodobých plánů a také ze schváleného přesunu hlavního nádraží na místo dnešního dolního, vyplývá z návrhu, který je zveřejněný na webu.

Plány na nové stavby tramvajových tratí vycházejí z dlouhodobých rozvojových záměrů. Jde o ty, které se již několik let připravují, tedy trať z Ečerovy na Kamechy, trať ze Stránské skály do Líšně a trať ze Štefánikovy čtvrti na Halasovo náměstí. V návrhu jsou také tratě, které mají obsloužit nové odsunuté nádraží a zajistit propojení tratí v jižní části města.

Mezi méně známé projekty patří prodloužení tratě z Řečkovic po ulici Terezy Novákové a kolem areálu Technického muzea v Brně, dále z Technologického parku do Medlánek a z Komárova po Hněvkovského ulici, podél dálnice D1 a dále Havránkovou ulicí a novou zástavbou Dolních Heršpic až do Modřic. Zmíněné projekty by měly být předpokladem další bytové výstavby podél tratí.

V návrhu je také pokračování tratě ze Starého Lískovce podél Jihlavské ulice do Bosonoh, kde je již řadu let v plánu stavba tramvajové vozovny.

K novým tratím v existující zástavbě patří trať po ulicích Šumavská a Dělostřelecká k plaveckému stadionu za Lužánkami, spojka Staré osady po Gajdošově na Táborskou a spojka současných tratí Sochorovou ulicí. V návrhu je i trať na Lesnou po Seifertově ulici a také starý záměr tunelu pod Špilberkem z Komenského náměstí na Mendlovo náměstí.

Železniční plány počítají s novým hlavním nádraží a zrušením železnice mezi Horními Heršpicemi, hlavním nádražím a židenickým nádražím. Počítá se s vysokorychlostní tratí podél dálnice D1 na nové hlavní nádraží a s propojkou vysokorychlostních tratí od Prahy a Břeclavi. Má zaniknout komárovská spojka a z nového nádraží má vést trať přes Porážku na současnou trať podél Svitavy a dále se má napojit na současnou trať na Brněnské Ivanovice.

V plánu jsou také nové zastávky. Mají být u křížení dálnic D1 a D52 na jihlavské trati, ve Starém Lískovci, na břeclavské trati za dálnicí D1, v Brněnských Ivanovicích, v Holáskách, u křižovatky Olomoucké a Řípské ulice, v Maloměřicích, Obřanech a u letiště.

Územní plán obsahuje i trasu podzemní dráhy, u které není dosud zřejmé, zda po ní pojede tramvaj či vlak. Na jihu by se odpojila od břeclavské tratě, dále vede do dnešního hlavního nádraží, pod centrem, pod ulicí Veveří a na Šumavskou. Zde se trať rozvětvuje, jedna vede pod Zborovskou s vyústěním na Rosického náměstí, druhá vede souběžně s ulicemi Pod Kaštany a Hradeckou a napojuje se na tišnovskou trať. Další podzemní trať se má oddělit mezi dnešním a budoucím hlavním nádražím, kopíruje ulice Kalová a Masná a napojuje se za Svitavou na chrlickou trať.

Související

DPMB

Počet klimatizovaných vozů se v brněnské MHD za poslední tři roky zdvojnásobil

Vozů, ve kterých je jízda komfortní i ve vysokých teplotách, v brněnské městské hromadné dopravě neustále přibývá. Od roku 2019 se počet klimatizovaných vozů téměř zdvojnásobil. Zatímco před třemi lety jich Dopravní podnik města Brna provozoval 147, letos je jich 280. Nejvyšší procento vychlazených vozů je stabilně mezi autobusy – klimatizaci mají více než dvě třetiny z nich.
Dopravní unikát města Brna: Noční rozjezdy

Brněnský unikát: Noční rozjezdy inspirovaly Evropu, denně přepraví i desetitisíce cestujících

Dopravní unikát města Brna, takzvané rozjezdy, funguje už více než 21 let. Autobusy denně po dvě dekády v nočních hodinách rozvážejí cestující z centra města až do jeho okrajových částí. V pracovní dny zajistí spojení zhruba 10 tisícům cestujících, o víkendových nocích jich svezou až 25 tisíc. Autobusům občas jízdu zdrží policisté, ti ale většinou řeší pouze drobné incidenty nejčastěji s podnapilými osobami.

Více souvisejících

MHD Brno Tramvaje Brno

Aktuálně se děje

před 50 minutami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

Putin zvítězil, volilo ho přes 87 procent lidí, ukazuje první průzkum

Ruský prezident Vladimir Putin podle průzkumů zveřejněných po uzavření volebních místností suverénně obhájil mandát. Volit ho mělo více než 87 procent lidí, kteří odevzdali hlas. Účast u voleb hlavy státu v neděli překročila 65 procent. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy