Důchody v Česku? Stát za ně dá víc než Německo

Česko nemá ve srovnání s vyspělými evropskými státy výrazně nižší výdaje na penze. Jejich podíl na hrubém domácím produktu (HDP) je při zohlednění stárnutí obyvatel, danění důchodů v některých zemích či poměru důchodu ke mzdě průměrný a je dokonce vyšší než v Německu či Dánsku. V nové studii to spočítala Národní rozpočtová rada. Nevidí tak velký prostor pro další navyšování veřejných výdajů na důchody.

Studie při srovnání nesrovnávala jen podíl hrubých výdajů na HDP, ale brala v potaz danění penzí v dané zemi, poměr seniorů a lidí od 15 do 64 let, skutečný věk nástupu na odpočinek, náhradový poměr důchodu a podíl náhrad pracovníkům na HDP, tedy výdělků.

"Mezinárodní komparace hrubých výdajů na penze je zavádějící, a není tak možné z ní usuzovat na podfinancovanost penzijního systému v České republice," uvedli autoři.

Vycházeli mimo jiné z údajů Eurostatu. Hrubé výdaje na důchody v roce 2017 činily v Česku 6,8 procenta HDP a v EU to bylo v průměru 9,2 procenta. Německo do penzí dalo 8,5 procenta HDP, Švédsko 7,3 procenta. Po odpočítání daní, stárnutí a dalších faktorů podle rady ale německé výdaje klesly pod šest procent HDP, švédské pod čtyři procenta.

"Některé země, které vykazovaly oproti České republice vyšší hrubé výdaje na penze, dokonce po očištění vykazují nižší podíl výdajů než Česká republika - například Švédsko, Dánsko, Německo či Velká Británie," uvedla rada. Prostor pro výrazné navyšování podílu výdajů na penze na HDP tak v Česku nevidí.

Vliv na důchodové výdaje mělo hlavně zdanění penzí a složení obyvatel. Z důchodů se daně a pojistné neplatí v pěti zemích EU, mezi nimiž je Česko. V ostatních státech se důchod daní, v deseti zemích se pak hradí i zákonné pojistné. Česko je také zatím mladší než původní členské země. Podle demografů bude ale česká společnost stárnout rychleji.

Jako příklad zemí s výrazně vyšším podílem důchodových výdajů na HDP podle studie často slouží Francie, Portugalsko, Rakousko a Itálie. Důvodem odstupu je ale právě jejich zdanění penzí, starší populace a vyšší podíl náhrad pracovníkům. Při očištění klesne rozdíl mezi jejich průměrným podílem výdajů na HDP a podílem ČR na polovinu. Sníží se z 5,2 na 2,6 procentního bodu, uvedli autoři.

Vedle danění, složení obyvatel a podílu náhrad pracovníkům na HDP posuzovala rada i skutečný věk nástupu do penze a hrubý náhradový poměr, tedy podíl hrubé penze k hrubé mzdě před odchodem na odpočinek. Jejich vliv na výši výdajů nebyl tak významný.

Experti poukazují na to, že český důchodový systém není beze změn udržitelný. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) představila minulý pátek po jednání důchodové komise své návrhy důchodové reformy. U dvou ze tří modelů se výdaje zvedají. Šéfka resortu práce argumentovala už dřív mimo jiné tím, že Česko posílá do penzí mnohem nižší podíl HDP než jiné státy EU, má tedy prostor pro navyšování.

Někteří opoziční politici či Hospodářská komora návrhy Maláčové kritizovali. Podle nich nejde o skutečnou reformu, ale jen o změnu parametrů. Stále totiž není jasné, kde se na úpravy a budoucí penze vezmou peníze.

O důchodech by měly jednat v úterý koaliční strany. Vládní ANO a ČSSD shodné představy o reformě nemají. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že na plán ministryně práce by bylo potřeba dalších 300 miliard korun z daní. Jejich zvyšování odmítla. Podle Maláčové se bez reformy daní reforma penzí neobejde.

Související

Alena Schillerová

Alena Schillerová už slibuje revizi chystané penzijní reformy

Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslala vzkaz lidem, kterým se nepozdává chystaná penzijní reforma. Šéfka nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu naznačila, že její hnutí ji hodlá revidovat v případě, že se vrátí do Strakovy akademie.

Více souvisejících

důchody Česká republika důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 22 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy