Zatím jsou v síti hlavně stanice severozápadně od Prahy, do sběru dat se zapojil také Chmelařský institut v Žatci. Pokud se zemědělci budou chtít zapojit, budou si muset koupit meteorologickou stanici.

Páteřní stanice, kterých je nyní v síti osm, stojí od 50.000 korun. Za doplňkovou, která má méně čidel a je jich zatím v síti šest, zemědělec zaplatí minimálně 15.000 korun, uvedl Václav Brant z univerzity.

Podle něj je důležité, že páteřní stanice změří nejen srážky, ale slouží i k výpočtu výparu vody. Odečtením vypařené vody od srážek se pak dají získat informace o stavu vody v krajině. "Potřebujeme výstupy, které jsou unifikované," doplnil Brant.

Síť má svůj webový výstup, ale zapojení zemědělci si budou moci navzájem sdílet i přesná data, nejen grafové výstupy či mapy. Meteorologická data ze sítě jsou využitelná kromě plánování, kdy se má zasít nebo hnojit či používat přípravky na ochranu rostlin, také k modelování rozvoje výskytu chorob, škůdců nebo vodního stresu u rostlin. 

V ČR se mohou zemědělci také zapojit do pomoci s portálem Intersucho, což je společný projekt Ústavu výzkumu globální změny, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu.