Vědci zjistili, co také prospívá klimatu. Nejspíš vás to překvapí

Přestože panuje všeobecná shoda, že velké rozsáhlé požáry a v jejich důsledku vzniklé skleníkové plyny jsou ekologickou katastrofou, v případě těch malých tomu tak nemusí nutně být. Nová studie totiž potvrdila, že díky nim vzniká v rašelinách krusta, která dokáže zamezit emisím.

Ilustrační foto
doporučujeme

V rašelinných půdách se nachází velké množství uhlíku, které jej v sobě drží tolik, že dokáží konkurovat i ostatním rostlinám na Zemi, a to navzdory faktu, že tvoří pouhá 3 % litosféry.

Dojde-li k velkému požáru rašeliniště, uvolní se uskladněný uhlík do atmosféry, kde dojde ke změně jeho složení. Tento jev byl například zaznamenám v indonéských pralesích, kde hořely nejen stromy, ale i rašelina.

"Uvolněné množství oxidu uhličitého odpovídalo desítkám procent CO2, který vypustíme spalováním uhlí, ropy a zemního plynu za celý rok,“ nastínil expert na životní prostředí Vojtěch Kotecký v interview pro Český rozhlas Plus. 

Mírné požáry

Díky nové studii publikované v odborném magazínu Global Change Biology zabývající se mírnými požáry, s nimiž se krajina potýká po tisíciletí, se potvrdilo, že takové menší incidenty životnímu prostředí spíše pomáhají.

"To je situace, kdy požár jen prolétne krajinou, spálí suchou vegetaci, která je na rašeliništi od loňského roku a nezanechá za sebou velké následky,“ nastínil biolog. 

Rašelina se za pomocí mírného ohně pročistí a stane více odolnou. Vědci zároveň také potvrdili, že toto pravidlo platí ve všech ekosystémech napříč celým světem, tedy i v období velkého sucha.

„Když se sečte bilance za několik let nazpět, zjišťujeme, že požár vedl ke snížení množství uhlíku, které se z rašeliniště uvolňuje,“ konstatoval Kotecký.

Malé ohně ničí škodlivé houby a mikroorganismy

Hlavní příčinou očistného účinku malých požárů je jejich schopnost měnit chemické složení rašeliny, u níž se pak sníží riziko rozkladu. Díky ohni dojde k procesu, kdy uhlík zůstane uložen v půdě.

Podle spoluautora zmiňované studie profesora Neala Flangana se jedná o ekvivalent výroby pochoutky crème brûlée, kdy cukrář nechá zkaramelizovat třtinový cukr, jímž pak ozdobí dezert. I v takovém případě můžeme hovořit o vzniku tenké krusty. 

Malé požáry dále také rašelinám pomáhají tím, že ničí houby a mikroorganismy, které půdu v rašeliništích ničí.

Rašeliniště chrání před suchem

Rašelinné půdy mimo jiné také pomáhají v boji se suchem, jelikož zadržují vodu v kraji, zachytávají deště, a pomalu je vypouští. Z tohoto důvodu se také některé státy, včetně Česka, rozhodly začít s obnovou rašelinišť. U nás se s tím začalo například na Krušnohorsku. 

"Pomáhají chránit před suchem i před povodněmi. Když začne hodně pršet, velká část vody se zadrží v rašeliništi a neodteče na vesnice a města v údolí,“ řekl Kotecký s poznámkou, že v Británii podporují obnovu rašelinišť i vodárenské společnosti, jelikož mohou zadržet dešťovou vodu až na dva roky. 

"Čistě komerčně je pro ně výhodné, že nahoře v povodí mají uchované rašeliniště, které jim bude vydávat kvalitní čistou vodu soustavně a že nebudou muset řešit nedostatek vody v suchém období,“ podotkl.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Žádný důkaz o mimozemšťanech. Astrofyzik cupuje závěry jiného profesora

20.02.2021 00:01 NÁZOR - V roce 2017 byl zaznamenán mimořádně neobvyklý objekt, který se pohyboval Sluneční…

Čeští vědci zkoumají dopad pandemie na chování lidí v dopravě

19.02.2021 16:24 Čeští vědci zkoumají, jak pandemie covid-19 ovlivnila chování lidé v dopravě. Vedle analýzy…

Rok od začátku pandemie: Vědec prozradil, jaké výzvy teď leží před experty

17.02.2021 09:24 Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale…

Tým českých vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

13.02.2021 12:47 Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK)…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama