Pokud chce Česko dostát závazkům Pařížské dohody, musí přistoupit na plán rychlejšího snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Zároveň by mělo lépe postupovat při adaptaci krajiny na změnu klimatu. Nedostatečná je i podpora spravedlivé transformace uhelných regionů.
Vyplývá to z monitorovací zprávy české organizace Social Watch a Klimatické koalice, kterou dnes jejich zástupci představili na tiskové konferenci v Praze.
Cílem Pařížské dohody je udržet růst globální teploty hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně však kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.
?? Analýzy vládní klimatické politiky ukazují, že česká vláda➡️?bagatelizuje klimatickou krizi?? brzdí vyšší ambice EU 4⃣0⃣➡️5⃣5⃣odmítá navyšování redukce emisí pro EU do r. 2030?vykazuje slabé výsledky i v naplňování vládní strategie ochrany klimatu https://t.co/ePcj4YXAGG pic.twitter.com/2ZXPDlTPjU
— Klimatická koalice (@KlimaKoalice) September 30, 2020
Při představení zprávy dnes Jan Freidinger z Greenpeace upozornil, že dohoda apeluje i na to, aby státy braly v potaz aktuální vědecké poznatky. Z nich podle jeho slov vyplývá, že nynější závazek členských zemí EU na snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990 do roku 2030 nestačí. Řekl, že pro soulad Česka s cíli dohody, je třeba pokles emisí nejméně o 55 procent, což je nedávný návrh Evropské komise, ideálně pak o 65 procent. Ekologové tím vyzvali Česko, aby ambicióznější plán neblokovalo. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že nové cíle jsou pro Česko nereálné.
Freidinger dnes tak zopakoval požadavek odstavit do roku 2025 "nejšpinavější" uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady a do roku 2030 zcela ustoupit od spalování uhlí pro v hnědouhelných elektrárnách. V teplárenství by se tak mělo stát do roku 2035. Podle scénářů uhelné komise rychlá cesta znamená útlum využití uhlí v letech 2030-2035, nejpomalejší mezi roky 2045 - 2050.
Freidinger také podotkl, že Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je dobrý, řada opatření se však neplní. Zpráva kritizuje například výsadbu nevhodných dřevin, především smrků, holoseče, zmiňuje, že je nutné bránit odvodňování a přemnožení zvěře. Freidinger upozornil, že současná praxe nahrává tomu, že srážky rychle odtečou, neboť lesní ani zemědělské půda ji nedokáže zadržet. Vyzval také k zásahu do více než 20.000 kilometrů upravených toků a obnovování mokřadů. Poznamenal, že ministerstvo životního prostředí má sice řadu dotačních titulů pro tuto oblast, podporují však spíše drobné projekty bez výraznějšího dopadu. Freidiner dodal, že klíčové je zadržet vodu co nejdéle v krajině a teprve pak "přemýšlet o přehradách". Plán na výstavbu nových přehrad jako řešení dopadu sucha ekologické organizace kritizují dlouhodobě.
Nedostatky jsou podle zprávy i v podpoře spravedlivé transformace uhelných regionů. Kristina Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky dnes uvedla, že z programu Re:START pro přerozdělení evropských fondů do uhelných regionů šlo od roku 2016 do tří takových regionů osm miliard korun. To je podle ní tolik, co jen za rok 2018 z Ústeckého a Karlovarského kraje "odteklo" na emisních povolenkách.
Podle výzkumnice je nutné i efektivnější využití dalších příslušných fondů a posílení transparentnosti, zvlášť když v budoucnu přibudou peníze z Modernizačního fondu a Fondu obnovy. Zindulková řekla, že Česko přispívá málo i do Zeleného klimatického fondu na opatření v rozvojových státech. Česko do něj podle ní přispívá čtyřmi tisícinami ročního HDP. "V evropském průměru země přispívají desetkrát více," uzavřela výzkumnice.
Ekologové také revidovali plnění Politiky ochrany klimatu ČR. Podle Tomáše Jungwirtha z Centra pro dopravu a energetiku Česko tři roky od přijetí uspokojivě plní jen čtyři ze 40 opatření. Kromě výše zmíněných témat tak ekologové doporučují třeba zavedení uhlíkové daně, rozvoj železniční sítě pro nákladní dopravu, kroky k úspoře energií a navýšení podílu obnovitelných zdrojů či snížení spotřeby minerálních hnojiv.
Související
Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové
Lídři EU povedou debatu o pomoci Kyjevu, podpoře zelené ekonomiky i energetice
Ekologie , pařížská klimatická dohoda , Social Watch , Česká republika , Greenpeace , ministerstvo průmyslu , elektrárna Počerady , Ministerstvo životního prostředí , Klimatické změny , Voda
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 4 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě