Válka na Ukrajině se podepisuje na cenách potravin. Černé scénáře varují před kolapsem poptávky

Ruská krvavá agrese na Ukrajině, při které neváhají čelní představitelé totalitního státu vyhrožovat celému světu použitím jaderných zbraní, rychle zvedená i ceny potravin. Jasné je tak to, že zemědělci, neskončí-li válka rychle, budou potřebovat zásadní podporu. A to nejen kvůli sobě samým, ale i kvůli tomu, aby se, jak upozorňují některé vskutku černé scénáře, nezničila kvůli vysokým cenám, poptávka v tomto segmentu. Také v reakci na to, jak zjistil server EuroZprávy.cz, má tuzemské Ministerstvo zemědělství letos zhruba 5 miliard korun na národní dotace, které bude směřovat do celého sektoru zemědělství, hlavně do nejohroženějších sektorů.

Podle Vojtěcha Bílého, mluvčího resortu, půjde 750 milionů korun z nich pro výrobce potravin. Evropská komise také mimořádně uvolňuje 12,5 miliardy korun, z toho na Českou republiku vychází 270 milionů korun. „Tyto prostředky použijeme do nejvíce postižených sektorů, zejména prasat a jablek a vnímáme také obtížnou situaci v sektoru drůbeže. Poskytneme také navíc sto milionů korun z národních prostředků do sektoru prasat,“ upřesnil pro EuroZprávy.cz Vojtěch Bílý.

Globální zemědělská produkce, a tedy i ta česká, je velmi ohrožena kvůli ruské válce na Ukrajině tím, že jedním z klíčových vývozců hnojiv pro zemědělce je Rusko. (Věřím, laskaví čtenáři, že tu není nutné psát o tom, proč jsou hnojiva pro zemědělskou produkci tak fatální…). I česká média zmiňují konstatování expertů, dle kterých se Rusko na celosvětovém obchodu s hnojivy podílí až 14 procenty. A jejich cena právě kvůli té válce závratně roste. Jeden z klíčových ukazatelů tohoto oboru, tzv. The Green Markets Weekly North America Fertilizer Price Index vykázal jen během února, kdy agresívní válečný konflikt, vyvolaný Ruskem, začal, o 40 procent. Je proto jasné, že čím dříve válka na Ukrajině skončí, tím rychleji opadnou i výše popsané potíže. „Pokud by došlo k rychlému ukončení konfliktu, pak by mohlo dojít k alespoň částečnému poklesu bezprostředního napětí na trhu zemědělských komodit, v závislosti na tom, jak významně nakonec bude postižena letošní produkce na Ukrajině a jak výrazně by poklesly vysoké ceny energií a zejména hnojiv,“ řekl EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, komoditní analytik Patria Finance, která je součástí finanční skupiny KBC/ČSOB.

Delší válka, větší problém

Je nutno mít ale na paměti, jak upozorňuje i analytik Patria Finance, že v případě pokračující rusko-ukrajinské války je potřeba počítat s vysokými cenami zemědělských komodit, které mohou i dále zdražit. „Důvodem je fakt, že Ukrajina je jedním z hlavních producentů zemědělských komodit na světě, podobně jako Rusko, kde sice zřejmě nebude ohrožena letošní úroda, ale existuje možnost uvalení kvót na její vývoz. Navíc se do cen potravin promítá také nepříznivý vývoj na energetických trzích, který podstatně zdražuje vstupy, například skrze vysoké ceny hnojiv. Riziko vyšších cen pak v případě trhu zemědělských komodit trvale představuje nepříznivé počasí, které může ohrozit úrodu i ve válkou nezasažených částech světa,“ vysvětlil Rusinko.

Potraviny jsou nezbytnou položkou, zrovna tak jako energie, upozorňuje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. „Jejich dramatický nárůst hrozí uvrhnout nízkopříjmové skupiny domácností do pasti chodby, což ve finále může mít i významné politické konsekvence napříč zeměmi,“ prohlásil Jan Vejmělek. Jak se říká, nemalujme čerta na zeď, ale podle analytiků se tak nepříznivá cenová situace na trhu potravin a celého zemědělského sektoru vůbec, může rychle stát geopolitickou rozbuškou v méně stabilních teritoriích světa. Podle Jana Vejmělka je obzvláště nepříznivý vývoj vidět u pšenice, která je klíčovou exportní komoditou Ukrajiny. „Největší cenový šok byl patrný v prvních týdnech války. Od 24. února do 7. března vystřelily ceny této komodity o více než padesát procent, aktuálně jsou od tohoto vrcholu zhruba sedmnáct procent níže,“ upřesnil Jan Vejmělek.

„Vše uvedené je v amerických dolarech. Protože dolar jako měna bezpečného přístavu podporovaná navíc rostoucími dolarovými úrokovými sazbami posiloval, z korunového pohledu jsou tedy cenové pohyby ještě výraznější. Korunová cena pšenice na světových trzích pro nás od počátku roku zvedla o téměř 43 %,“ upozorňuje Jan Vejmělek. V Česku podle analytiků navíc statistiky potravin za únor vykázaly meziročně růst o 6,9 % a přispěly tak, jak uvedl Dominik Rusinko z Patria Finance, ke svižnému zrychlení celkové inflace na 11,1 procenta. „V nejbližších měsících je potřeba počítat s dalším zdražováním základních potravin pro české spotřebitele, s tím, jak se bude na trhu postupně propisovat efekt vysokých globálních cen potravin. Obecně platí, že tlak na další zdražování bude tím významnější, čím vážnější bude situace na Ukrajině a zprostředkovaně na trhu se zemědělskými komoditami,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz Dominik Rusinko.

Zemědělci dostanou pomoc

Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství v této souvislosti upozornil, že Evropská komise rozhodla předposlední březnový týden roku 2022 sdělení o zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů v Evropské unii. „Poskytne pět set milionů eur (téměř 12,3 miliardy korun, pozn. red.) nejvíce postiženým zemědělcům, EK také umožní pro rok 2022 odchýlit se od některých povinností ekologizace pro uvedení další zemědělské půdy do produkce. EK také doporučila členským státům, aby v nových strategických plánech společné zemědělské politiky upřednostňovaly investice, které snižují závislost na plynu, pohonných hmotách, pesticidech a hnojivech, např. investice do udržitelné výroby bioplynu či do precizního zemědělství, podpora uhlíkového zemědělství apod.“ vyjmenoval konkrétní kroky na pomoc zemědělcům v rámci Evropské unie Vojtěch Bílý.

Rostoucí ceny v zemědělství se z pohledu rozvinutých zemí, podle názoru Dominika Rusinka. projeví v ještě vyšší a také déletrvajícím inflačním šoku. „Ještě větší problém však mohou vysoké ceny potravin představovat pro rozvojové země, kde mají potraviny výrazně větší podíl v rámci spotřebitelského koše, což činí tyto ekonomiky a jejich obyvatelstvo zranitelnější vůči šokům na trhu se zemědělskými komoditami. Ostatně, jednou z rozbušek Arabského jara v roce 2011 byly právě vysoké ceny základních potravin, které mají i tentokrát potenciál vyvolat sociální bouře v některých méně rozvinutých ekonomikách,“ doplnil komoditní analytik Patria Finance. Kde se to zastaví, ptáte se? Názor analytiků je jasný: „Je zřejmé, že zdražování jak zemědělských surovin, tak těch energetických a neustále rostoucí tlak na růst mezd znamená životní nutnost producentů takto dramaticky zvýšené náklady přenést na koncové ceny svých produktů. Ceny potravin globálně rostly již v loňském roce, což ale nebyl případ Česka,“ uzavírá Jan Vejmělek.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika válka na Ukrajině zemědělství potraviny jídlo zemědělci

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích

Zahraniční média začala poukazovat na iniciativu někdejšího bruselského diplomata Pétera Magyara jako "politický faktor, který hýbe masami". Magyar se tak stal novým nepřítelem premiéra VIktora Orbána, napsal server index.hu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy