Dolejš o minulosti i budoucnosti KSČM: Nemáme se za co stydět

ROZHOVOR - Komunisté si o víkendu budou volit nové vedení. Místopředseda Jiří Dolejš se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mluví nejen o budoucnosti, ale i o minulosti strany. A také o tom, jak chce strana získat mladé straníky a voliče.

Přidejte svůj názor 90 komentářů

Jiří Dolejš /KSČM/, poslanec a místopředseda strany
doporučujeme

Blíží se sjezd KSČM, na kterém si budete volit nové vedení. Očekáváte, že přijdou nějaké výrazné změny, ať už jde o post předsedy nebo místopředsedů?

Nemyslím, že by ve stranické struktuře byla poptávka po obratu v politické linii a změně základního programu. Chystat nějaké kotrmelce by bylo v rozporu s tímto stavem. To, že tu jsme a že se nás soupeři musí obávat je také diky programové pozici, kterou KSČM po celou dobu své existence má. Vychází z toho, že současný globální kapitalismus společnosti neprospívá a měl by být v strategické perspektivě nahrazen sociálně spravedlivější systémovou alternativou. Vymezit se tímto způsobem vůči současnému establishmentu považujme nejen za legitimní ale i velmi naléhavé. Různá systémová selhání jsou zřejmá.

Současně platí, že po roce 1989 jsme se poučili ze své minulosti a chyby svých předchůdců nehodláme opakovat. Distance od zneužití moci za minulého režimu má trvalou platnost. Důležitým krokem na cestě k socialismu dnešní doby pak pro nás je i naplňování principů sociálního a demokratického právního státu a základní význam přikládáme solidárnímu řešení sociálních otázek, celoevropské bezpečnosti a míru ve světě. Nechceme diktát ani oligarchů ani byrokratů, náš základní program aktualizujeme na nové podmínky. Tímto základním zaměřením a praktickou schopností otevřené politiky i vyvažováním a integrováním různých iniciativ za změnu jsme dosáhli úspěchů a není důvod to měnit.

Samozřejmě že v personálních otázkách probíhá jistá soutěž, ovšem jde o to, aby to byla soutěž positivních vizí a schopností, ne jen osobních ambicí a siláckých slov Máme zájem i o protestní voliče, ale chceme jejich hlasy proměnit na programové. Ne v bezhlavých emocích utopit vlastní náročně modernizovanou levicovou identitu. Ukřičení populisté se v ČR občas dostanou do bulvárních titulků, ale stabilní podporu viditelně nezískávají. Experimentovat s tímto typem laciné politiky opravdu nemusíme, to není změkčilost. Rozčilení samozřejmě pozitivní vizí není a hašteřivost by vedla jen do izolace a ztráty důvěryhodnosti. Úkolem sjezdu je tedy nejen vybrat ty schopné pro své funkce, ale také stranu ještě více stmelit A zvolení členové vedení musí být tým.

Vy jste teď zastával post místopředsedy, jak byste zhodnotil své působení ve funkci?

Dlouhodobě se ve stranické struktuře věnuji utváření odborného a poradního zázemí strany. Sám jsem ve stranické práci jako expert a poradce před lety začínal. To znamená fungování odborných sekcí a komisí, popř. ad hoc pracovních týmů na různé speciální otázky. Pokud nechceme být stranou pouhých kverulantů, ale užitečnou pro voliče, je tato činnost důležitá. Je zřejmé že nelze vystačit s pouhou kritikou, že je nutné k problémům přiřadit věcné odpovědi a reálné řešení. Na to váže tvorba různých výhledů a koncepcí a stranická programatika. Opírat se o kvalitní poznání je pro pozici politické strany důležité a myslím si že na poli odborné poznávací činnosti se nám poměrně dařilo.

Zvládnout tento úkol předpokládá mít vazbu na chod jednotlivých resortů i na odbornou veřejnost. A schopnost kvalifikovaně tyto odborné výstupy koordinovat. Jenom to umožňuje rozlišit politickou stranu, schopnou nabízet skutečná řešení, od subjektů na krátkodobé použití, které nenabízí nic jiné než populistické výkřiky a končí opakovaně zklamáním voličů. Součástí tohoto odborného zázemí je tvorba analytických a strategických studií, komunikace s teoretickou frontou, zejména v oblasti společenských věd. Odtrhnout se od aktuálního poznání by byla chyba. Býval jsem dříve vědeckým pracovníkem, mám v této sféře dodnes řadu kontaktů a myslím, že vazbu na toto prostředí stále zvládáme.

Máte v plánu se o pozici opět ucházet? A pokud ano, jak vidíte vaše šance s ohledem na vaše soupeře?

Ano, byl jsem řadou okresů znovu nominován a tuto nabídku jsem přijal. I když jsem ve stranických i zastupitelských funkcích sbíral zkušenosti již léta, začínal jsem v KSČM jako mladý a necítím se dnes ani zdaleka nějak unavený či starý (patřím dnes spíše ke střední generaci). Svou roli jsme vždy viděl, především tom, že KSČM zůstane stranou kritického rozumu, že se nejen poučila z vlastní minulosti ale také je schopná vstřebat novou zkušenost. Že jí nestačí zanadávat si na poměry a nabídnout mesianismus změn ztrácejících se v oparu nejisté budoucnosti, ale že bude schopná reálných kroků k změnám odpovídající 21. století.

Kromě odborných a politických zkušeností nabízím i schopnost komunikační, která je důležité ve vztazích mimo stranické prostředí. Hra na mentorujícího vlastníka pravdy podle mne končí izolací. A další fragmentaci levice nepotřebuje. Ovládnutí jedinou názorovou skupinou znamená ztrácet, nutné je spojovat. Vést často rozlišné lidi znamená je oslovit a přesvědčit o reálném společném zájmu. Neděláme přeci politiku pro sebe, ale pro velmi různorodé sociální skupiny a také s různorodými potenciálními spojenci či partnery pro diskusi ze struktur občanské společnosti. Samozřejmě nakolik je to nabídka zajímavá, musí posoudit delegáti sjezdu .

Pokud byste měl za poslední roky určit některé úspěchy a naopak neúspěchy, co považujete za klíčové události?

Když jsme před léty začínal v práci pro KSČM jako expert, měl jsem možná naivní představu, že vývoj k moderní silné levici půjde snáz a rychleji. Dopad prohry v roce 1989 a tlaky které poté přišli ale měly opravdu velký vliv a to že jsme hlavně ubránili svou existenci a prolamujeme určitou izolaci je spíš úspěch. Nová levicová strategie, moderna pro 21. století se rodí za pochodu a obtížně. Přesto si myslím, že KSČM se nemá za co stydět v oblasti programatiky i vyhodnocování nové historické zkušenosti a inovativního posunu v teorii. KSČM nepodal jen výkon v tom, že uhájila svou existenci a postupně se dostávala z izolace. Ale také v oblasti inovace programu. Nejsme stranou která by jen vyndal stará dogmata z museální úschovy, jsme stranou která díky svým odborníkům je schopná inovace.

Mezinárodní konference potvrzují že patříme mezi příbuznými subjekty k těm, které se koncepčním otázkám věnují více než jiní. Že se nám přes všechnu pochopitelnou setrvačnost (připomínanou někdy k pomalosti tankeru) a přes různé přežívající sentimenty podařilo vyhnout se riziku, že se staneme zpět zahleděnou sektou, skrčenou do obranářské pozice před měnícím se světem. Struktura odborného zázemí a  stínové vlády dokázala reagovat na problémy, i když nemáme k dispozici obrovský vládní aparát jako vládní strany. Nesouhlasím s těmi co říkají že jsme ustrnuli v defenzivě, ovšem lidé o našich názorech na podobu systémové alternativy či na jednotlivé praktické politiky vědí málo. Naše vlastní šetření ukazují, že alespoň základní informace o této činnosti KSČM má jen čtvrtina populace.

Důležitou věcí je prolamování izolace KSČM. V médiích, tvorbou místních koalic, ale i v v občanském sektoru. Akčnost se nepozná na stranických rituálech, ale často v oblasti každodennosti. Na poli kontaktů na sektor občanských spolků se daří udržovat stabilní kontakty na sdružení nájemníků na seniorské organizace a odborové svazy. Samozřejmě i vlastenecké organizace. V obcích jde často o praktický kontakt na zájmová sdružení typu zahrádkáři, rybáři, včelaři, chovatelé a další. Toho bychom ale měli více využívat při tvorbě kandidátek v komunální sféře. Vždyť jde o často o spojení lidí v obci aby vůbec nějaká kandidátka vznikla. Tady je třeba do komunálních voleb 2018 dosáhnout zlepšení.

Na sjezdu také přijde řeč na váš program. Podle šéfa poslaneckého klubu Pavlas Kováčika chcete být  srozumitelní a pochopitelní pro občany. Co přesně to znamená? A jak toho chcete dosáhnout?

V aktualizace našeho politického programu nejde jen o soubor hesel, ale o návrhy prioritních řešení. S důrazem na sociální agendu – vždyť v zemi je pod hranicí chudoby přes milion Čechů. Strategické cílení na změnu chápeme jako otevřenou výzvu, při které hledáme širší schodu na parametrech změny ekonomické moci a způsobů distribuce společenského bohatství. Kapitalismus není řešením Ani zde si nepomůžeme ideologickou žvanivostí či mentorováním, ale jít cestou širší praktické shody jak reagovat na selhání systému.

Vážná je i mezinárodní situace. Znovu je reálná hrozba ohrožení míru a tedy i zajištění bezpečnosti a fungování mírové diplomacie. To je věc, kterou občané vnímají. Na křižovatce je i další vývoj evropské integrace. Naše kritika fungování Evropské unie ale přichází zleva. Nejsme v zákrytu s pravicí útočící na evropský sociální stát, ani s nacionalisty, oživující přízrak vzájemných etnických řevnivostí. Vlastenectví je pro nás služba národnímu zájmu, uplatňovaném ale i na nadnárodním poli, ne falešné fangličkářství, které nevnímá realitu 21. století. Samozřejmá je nulová tolerance k extrémismu, nacionalismu, fašismu a terorismu.

Výzvou musí být účinnější oslovení veřejnosti. Ta ne vždy čte programy politických stran. Přitom se mění charakter nespokojenosti lidí. Za vlád pánů Topolánka a Nečase bylo snazší se vymezit zleva. Nové strany jako podnikatelské projekty matou svou programovou nevyhraněností. Tady je zřejmé že nabídka našich řešení se musí k lidem dostat. Víme že lidé značku KSČM vnímají, ale povědomost o naší konkrétní práci je často nedostatečná. Propagandistická koncovka spojující odborně nosnou myšlenku s účinným sdělením by přispěla k jasnějšímu obrazu KSČM. Tomu by měl sloužit i stručný výstup ze sjezdové tribuny. A především se po sjezdu na komunikační strategii strany zaměřit systematicky, s jasným vymezením odpovědnosti.

KSČM se v posledních volebních průzkumech pravidelně umisťuje na třetím místě za ANO a ČSSD. Jste s těmito výsledky spokojený? Dá se z vašeho pohledu udělat něco, aby byly tyto výsledky ještě lepší?

Výsledky strany rozhodně nelze považovat za neúspěch, i když samozřejmě máme ambici být ještě lepší. KSČM je v parlamentu nejsilnější opoziční stranou a podílí se na vládnutí v osmi ze čtrnácti krajů. Průzkumy nás nyní řadí na první místo ve dvou krajích a v dalších jsme na místě druhém. Opakovaně vládneme i v řadě měst a obcí. V ČR prostě komunističtí voliči navzdory různým proroctvím a vnějším tlakům nemizí.

V mezinárodním srovnání je to nepochybně úspěch. Dosaženými procenty a vlivem patříme mezi obdobně důsledně levicovými stranami, hlásícími se důsledně i k  systémové alternativě, stabilně k nejúspěšnějším mezi všemi členskými zeměmi EU. Jsme tedy i důležitou součástí společné frakce těchto stran v EU a můžeme být těmito výsledky určitým příkladem i pro naše zahraniční partnery.

I když ke sjezdu díky těmto číslům, potvrzovaných i průzkumy veřejného mínění, míříme ve slušné kondici, otázka co dělat lépe, je samozřejmě na místě. Jak oslovit nevoliče (kterých je v parlamentních volbách kolem 40%) a jak se dotáhnout na vedoucí tandem dvou vládních stran i v celostátních číslech a ne jenom ve vybraných krajích. K tomu by měla pomoci koncentrovanější komunikační strategie a kontaktní kampaň, ale i organizační zvládnutí vybraných mimoparlamentních aktivit, opřená o akceschopnost stranické struktury a naplňující naše tradiční „pro lidi s lidmi".

Blíží se také krajské a senátní volby. Jaký výsledek byste považoval za úspěch? A co by pro vás naopak bylo zklamáním?

K podílu na moci v územních samosprávách jsme se postupně dopracovali a je to živý důkaz toho, že současná KSČM má koaliční potenciál. Pochopitelně chceme tuto pozici obhájit a upevnit. Je to příležitost ukázat, že veřejnou správu zvládáme poctivě a dobře, bez odklonů od slibů daných voličům. Je to taková vytrvalostní disciplína. Kraje kde máme silné pozice (v ústeckém kraji máme i hejtmana, který je hodnocen velmi dobře) jsou jakousi výkladní skříní KSČM. V regionech nám také vyrůstají talenty, kteří jsou schopní odborně i politicky. Šiky nových krajských zastupitelů jsou nadějí do budoucna.

V krajských volbách je volební účast ještě menší než v parlamentních Až tři čtvrtiny voličů se voleb nezúčastní – oslovit tuto skupinu by samozřejmě zamíchalo významně kartami. Musíme mířit vysoko, v řadě krajů je to ambice dosáhnout volebního vítězství, v jiných být silným partnerem pro krajské koalice. Před čtyřmi roky jsme osvědčili schopnost naši účast v koalicích vyjednat, obdobný úkol před námi stojí opět, i když se politická mapa proti roku 2012 poněkud změnila. A senát ? Tam po neúspěchu v roce 2014 je důležité vytvořit šanci na dalšího senátora postupem více kandidátů do druhého kola.

Jste stranou, kterou tradičně volí spíše starší občané. A až dosud třeba ve vedení nebylo příliš mladých členů. Děláte nějaké konkrétní kroky, abyste nalákali právě mladé nebo třeba prvovoliče?

Podpora KSČM staršími občany je do jisté míry pochopitelná, protože senioři patří mezi sociálně ohrožené skupiny. Jsou tedy důležitou součástí našeho elektorátu. Vstřícný vztah ke KSČM má více jak polovina seniorů. Vztah ke KSČM se mění obecně – před 10 lety k nám měla zásadně odmítavý postoj čtvrtina populace, nyní podle šetření klesl podíl lidí s tímto postojem na 18%. U mládeže ale zatím dominuje nezájem, o politiku obecně i o KSČM, barierou je pro ně, daleko více než u starších, minulost našeho hnutí.

V případě KSČM je problém i podsouvání zkresleného obrazu strany propagandou a našimi protivníky jako čehosi nedemokratického a anachronického. Na druhou stranu můžeme být přitažliví pro mladou generaci která je nekonformní a touží po radikálnější změně. Na západě je radikální levice mladá. Z toho pohledu může být pro mnohé mladé naše programová nabídka zajímavá. Ale musí se o ní především dozvědět, oslovit je jejich jazykem, na druhou stranu neodpudit mladé nesmiřitelnými sektářskými přístupy.

K posílení vlivu mezi mladými mohou pomoci samotní mladí. Těch je v KSČM bezmála tisícovka a mnozí další jsou mezi sympatizanty. Tam kde se jim organizačně daří, pořádají vlastní akce pro oslovení mladých, zapojují se do politických kulturních i vzdělávacích aktivit. Důležité je najít odvahu dát jim šanci se zapojit i ve funkcích. Postupně roste podíl členů KSČM, kteří vstupovali do strany po roce 1989. Mladí se začínají objevovat i na našich kandidátkách, máme některé poměrně mladé radní na krajích, některé poslance a mladším lze řadit i vedoucí kandidátky i do Evropského parlamentu Kateřinu Konečnou.

Postupně se začínají objevovat mladí i ve vedení okresů a krajů. Jejich ale stále málo. U řady mladých nevíme co v nich je, protože nedostali příležitost. Čas ale nezastavíš. Ti kteří budovali KSČM v 90. letech se dostávají do staršího věku. Jedním z podstatných úkolů vedení strany vzešlého z IX. sjezdu proto bude vytvořit podmínky pro to aby generační obměna struktur KSČM pokročila. Klíčové tedy bude pracovat se zásobníkem lidí ,mladšího věku, které budeme testovat na konkrétní práci a vybírat ty skutečně talentované a schopné.

Loading...
Témata: Dolejš, Jiří | KSČM
Vstupte do diskuze (90)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Česko si připomíná rok 1969, Prahou prochází tisíce lidí

21.08.2019 22:45 Aktualizováno Na mnoha místech České republiky si dnes lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské…

Ministrem kultury by měl být Lubomír Zaorálek

21.08.2019 20:35 Do čela resortu kultury místo nováčka ve vysoké politice, kterým měl být prezidentem odmítnutý…

Zeman a Schillerová jednali o rozpočtu, prezidenta zaujal stravenkový…

21.08.2019 18:38 Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) seznámila dnes prezidenta Miloše Zemana s vývojem…

Schodek rozpočtu by měl zůstat 40 miliard, soudí Babiš. KSČM cení zuby

21.08.2019 18:23 Aktualizováno Schodek státního rozpočtu na příští rok by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zůstat 40…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama