ROZHOVOR: Neexistující uprchlíci a cenzura v Česku? Politolog zhodnotil uplynulý týden

ROZHOVOR - Uplynulý týden přinesl řadu důležitých politických změn. Poslanci schválili takzvaný "lex Babiš", zákon očividně zaměřený proti ministru financí Andreji Babišovi. Na stoje byl opět přebytek státního rozpočtu a hledáčku médií se nevyhnula ani ČSSD. Politolog a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil také na roli ministra vnitra Milana Chovance, který podle něj řeší neexistující uprchlíky namísto toho, aby vysvětlil veřejnosti své kroky.

doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v letech 2000-2003 absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2007 se habilitoval pro obor politologie. Odborně se zaměřuje na problematiku komparativní politologie, zejména na srovnávání politických a stranických systémů evropských zemí, na výzkum soudobých dějin a na problematiku utváření a vývoje moderní masové politiky ve střední Evropě. Pedagogicky se zaměřuje na komparativní politologii a soudobé evropské politické dějiny. Je autorem řady článků v odborných časopisech a sbornících a editorem řady publikací.
doporučujeme

Počátkem týdne řešily parlamentní strany, jak naložit s přebytkem státního rozpočtu. Podle ČSSD by se měla použít na rezervu důchodového účtu, ministr financí Andrej Babiš zvažoval, že se využije na splacení státního dluhu, lidovci jej chtějí využít na zvýšení životní úrovně venkova. Ačkoliv se nakonec debaty odložily o několik měsíců dá se očekávat, že kolem přebytku vznikne v koalici nový spor?

Je to velmi pravděpodobné, hlavně proto, že se blíží parlamentní volby a strany vládní koalice budou hodně soupeřit mezi sebou. To se týká zejména ANO a ČSSD, ale i lidovci cítí příležitost, jak se zavděčit svým tradičním voličům.

Psali jsme:  

Návrh ČSSD i KDU-ČSL by se dal označit za přijatelnější pro veřejnost, než návrh hnutí ANO. Dá se říct, že jelikož má ANO podle dosavadních průzkumu největší oblíbenost u voličů, může si dovolit dělat méně populární kroky? Přecejen řadě seniorů asi více záleží na důchodech, než na státním dluhu.

Návrh ANO je asi i racionálnější z hlediska dlouhodobého užitku z rozpočtového přebytku. Myslím, že v případě ANO to není tak přímočaré („kupování voličů/), ale spíše se za tím skrývá snaha poílit image strany a Andreje Babiše jako dobrých hospodářů, kteří nejen „umějí“ vykouzlit přebytek státního rozpočtu, ale také jej umějí investovat do budoucnosti.

České politické vody také rozvířil odchod poslankyně Pavlíny Nytrové z ČSSD. Uvedla, že ve straně funguje korupce, podrazy, pomluvy a útoky. Může být po jejím odchodu a zejména po těchto slovech pozice ČSSD otřesena a promítnout se to např. do blížících se voleb? 

Pokud si upřímně odpovíme na otázku, zda jsme vůbec o paní poslankyni Nytrové slyšeli předtím, než pronesla své kontroverzní výroky na adresu homosexuálů, můžeme si z odpovědi odvodit, že se nejedná v žádném případě o klíčovou členku poslaneckého klubu ČSSD. Pokud zůstaneme u vody, myslím, že se odchodem z ČSSD za paní poslankyní spíše voda celostátní politiky postupně uzavře. Vcelku symptomatické také je, že výroky paní poslankyně o situaci v ČSSD nevzbudily žádnou politicky významnou reakci. Podle všeho prostě paní poslankyně postupovala prostě podle hesla, že když už odchází, má alespoň bouchnout dveřmi.

Psali jsme:  

O ČSSD se živě hovořilo i v pátek. Lidové noviny uvedly, že strana hledá náhradu za Bohuslava Sobotku, to ale členové strany včetně ministra Lubomíra Zaorálka pro EuroZprávy.cz popřeli. Je přesto nasnadě domnívat se, že by mohla straně k překonání hnutí ANO pomoci nová tvář v čele?

Ne, respektive ne pro nadcházející parlamentní volby. Na to je pozdě. Volby budou na podzim, kampaň začne ve své horké fázi někdy v létě, již teď je potřeba tuto kampaň plánovat a řešit do toho otázku, kdo bude volebním leaderem či předsedou strany (přičemž u nás je zvykem, že se jedná o jednu a touž osobu), to by ČSSD nepomohlo. Spíše by to mohlo vést k tomu, že různá vnitrostranická pnutí by se propírala v rámci kampaně a v médiích, což by stranu poškodilo.

Psali jsme:  

V průběhu týdne se také hovořilo o novém Centru proti terorismu a hybridním hrozbám. Ministr vnitra Milan Chovanec se snaží veřejnost i prezidenta Miloše Zemana přesvědčit, že centrum má bojovat proti propagandě, ale nezavádět cenzuru, očividně se mu to ale nedaří. Co za tím podle Vás stojí?

Tady nevím, těžko říci. Obecně platí, že prezident Zeman je mistr silných a zkratkovitých výroků, které bez ohledu na pravdivost svého obsahu velmi silně rezonují ve veřejném mínění. Pravda také je, že ministr Chovanec se příliš neobtěžoval s vysvětlováním, na co je taková instituce potřeba. Příliš mnoho se soustřeďuje na poněkud chimérické teroristické hrozby a nepřítomné migranty a podceňuje nutnost srozumitelně vysvětlovat kroky v jiných oblastech své agendy.

Psali jsme:  

Velkou politickou událostí bylo schválení takzvaného lex Babiš, zákonu o střetu zájmů, který pobouřil ministra financí Andreje Babiše, neboť se bude muset zbavit svých firem, pokud chtějí dále přijímat dotace a veřejné zakázky. Může tento zákon opravdu něco změnit? Co zabrání Babišovi v tom, aby si do vedení firem dosadil své lidi a řídil je skrze ně nadále?

Z hlediska samotného Andreje Babiše představuje lex Babiš jistou komplikaci z hlediska nutnosti převést své firmy pod jiné vedení, ale evidentně jej nijak nepoškozuje a ani do voleb pravděpodobně nepoškodí. Přesto má přijetí takového zákona svůj smysl a to ne kvůli Babišovi samotnému, ale kvůli potenciálním dalším politickým podnikatelům. Přinejmenším v tom, že napomůže odkrýt podnikatelské aktivity takových politiků a přece jen umožní trochu lépe kontrolovat jejich politicko-ekonomické vazby. Má také určitou symbolickou hodnotu v současném konfliktu mezi „starými“ a „novými“ stranami a jeho přijetí bylo z hlediska kredibility třeba takové ČSSD velmi důležité.

Psali jsme:  

Zákon neprošel klasickou formou skrze prezidenta republiky, ale přes přehlasování jho veta ve Sněmovně. Panuje mezi politiky opravdu taková frustrace a antipatie k osobě ministra, nebo jde čistě o nezaujatou věc?

V případě Lex Babiš šlo zejména o snahu nějak omezení přímo pana Babiše, zkomplikovat mu situaci a prokázat přímou vazbu mezi jeho politickými a ekonomickými zájmy a ambicemi. Ale jak už jsem naznačil v předchozí odpovědi, i když je Lex Babiš svou genezí zákonem nesporně účelovým, neznamená to ještě nutně, že je zákone špatným, protože na základě konkrétní politické poptávky může pomoci řešit budoucí problémy v oblasti propojení ekonomiky a politiky.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Babiš ruší program, má zdravotní problémy

15.06.2021 16:02 Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes absolvoval preventivní zdravotní vyšetření, kvůli kterému v pondělí…

Piráti ženou Babiše před soud, neomluvil se jim

15.06.2021 15:54 Piráti podají žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho výroku, že chtějí lidem zdaňovat…

Opozice přestane blokovat zákon o Dukovanech, upraví ho Senát

15.06.2021 13:23 Opoziční strany koalic Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)…

Vondráček vyhlásil do poloviny července stav legislativní nouze

15.06.2021 10:40 Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) vyhlásil stav legislativní nouze na období od pondělí 14.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama