Peníze na národní kulturní poklad? NKÚ odhalil nedostatky, zaplatilo se navíc 11 milionů

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na rozdělování peněz z „Programu péče o národní kulturní poklad“ v letech 2012 až 2017. Peníze měly zlepšit podmínky pro uchovávání kulturního dědictví, o které pečují některá významná muzea, knihovny a archivy. Kontrola ukázala, že peníze byly využívány ke svému účelu, kontroloři ale odhalili některé systémové nedostatky a několik dílčích nedostatků u prověřovaných akcí.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

ministerstva

Peníze začalo ministerstvo kultury rozdělovat v roce 2007, s ukončením programu se počítalo v roce 2014, původně měly být finance použity na 17 akcí. "Program ale není ani po více než deseti letech ukončen, vyčerpáno bylo jen 4,2 miliardy korun z připravených deseti miliard korun a peníze z programu se budou rozdělovat minimálně do roku 2020," uvedl NKÚ.

Podle ministerstva je námitka, že program není ukončen, irelevantní. Rozdělení peněz na jednotlivé tituly bylo schváleno vládou ČR již v průběhu kontroly NKÚ, upozornila mluvčí ministerstva Simona Cigánková. "Zařazování nových titulů do programu bylo také podmíněno rozhodnutím o neuskutečnění výstavby nové budovy Národní knihovny na Letné v roce 2010," uvedla. Největší akce se navíc uskutečňují v letech 2017 až 2020, například rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea, rekonstrukce a revitalizace Klementina či rekonstrukce historické a provozní budovy Státní opery.

Ministerstvo kultury uvedlo, že se na zpožďování podepsaly například průtahy v zadávacích řízeních nebo nepředvídatelné archeologické nálezy. NKÚ u dvou kontrolovaných akcí našel další důvody, kvůli kterým se zpožďovaly a vznikaly také náklady, kterým se mohlo předejít.

"Při vybudování nového centrálního depozitáře UPM (Uměleckoprůmyslového musea) posuzovalo a schvalovalo ministerstvo kultury dlouhých 21 měsíců zadávací dokumentaci a během této doby změnilo způsob zadání z otevřeného řízení na uzavřené a zase zpět," zjistili kontroloři.

Výstavba depozitáře se kvůli tomu nakonec uskutečnila ve stejné době jako oprava historické budovy. UPM proto muselo sbírky umístit do náhradních prostor, za což se zaplatilo jen ze státního rozpočtu téměř 11 milionů korun.

Za delším posuzováním jsou podle mluvčí personální změny ve vedení na ministerstvu, změna projektové dokumentace a změna původního zákona o veřejných zakázkách. Dodala, že zpoždění přispělo k velkému množství nabídek, a tedy k výběru stavební firmy s nízkou nabídkovou cenou, která uváděných 11 milionů korun zcela vykompenzovala.

Při prověřování přípravy expozic v hlavní budově Národního technického muzea kontroloři zjistili, že některé termíny a cíle byly nastaveny nereálně, čímž vznikly náklady, kterým by se jinak dalo vyhnout. To se týkalo třeba expozic "Prvních sto let Národního technického muzea", "Hnací stroje a motory" a "Hornictví".

"Celkově však jde jen o dílčí nedostatky - vybudování expozic muzea financovaných z tohoto programu vyšlo dohromady na 164 milionů korun," uzavřel NKÚ.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Pozastavení dotací se týká jen Agrofertu, ujišťuje Dostálová. V opozici to…

13.12.2018 11:53 Aktualizováno Evropské dotace byly do vyjasnění problému okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO)…

Česko bez dotací? Vláda bude v pondělí řešit Agrofert, EU pošle auditory

13.12.2018 11:52 Aktualizováno Předseda koaliční ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček mluvil o situaci kolem pozastavení evropských…

Sněmovna se pře kvůli církevním restitucím, pravicová opozice napadla KSČM

13.12.2018 11:14 Sněmovna navzdory kritice pravicové opozice schválila hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM program zvláštní…

Ovčáček má svou teorii: V kauze Agrofert jde o něco jiného. Čeští…

13.12.2018 10:48 Aktualizováno Mluvčí prezidenta Miloše Zemana se domnívá, že za projednáváním střetu zájmů premiéra Andreje…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama