Česko přitvrdí vůči cizincům, kteří páchají trestné činy. Novela jde do druhého kola

Sněmovna o sporném zrušení soudního přezkumu vyhoštění cizinců, kvůli kterému se 1. února dostali do konfliktu zástupci SPD s poslanci dalších stran, rozhodne zřejmě v březnu. Dolní komora dnes dokončila druhé kolo projednávání novely cizineckého zákona v podstatně klidnější atmosféře.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Jan Hamáček (ČSSD)

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) požádal Sněmovnu, aby vládní novelu doplnila o návrhy na zrychlení procesu vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin. Ministr chce tento proces zkrátit na půl roku mimo jiné tím, že by soud i Nejvyšší správní soud měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle Hamáčka i déle než dva roky. V předchozích dvou letech bylo podle ministra takových řízení vždy kolem 400.

Spor mezi poslanci vyvolal v pátek požadavek bezpečnostního výboru Sněmovny pod vedením Radka Kotena (SPD), který chce novelou zrušit soudní přezkum správních rozhodnutí o vyhoštění. Podle kritiků by to bylo protiústavní i s ohledem na loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Zástupci SPD na rozdíl od páteční vyhrocené debaty dnes nijak do rozpravy nezasáhli.

Vládní verze cizinecké předlohy by měla mimo jiné kabinetu umožnit stanovení kvót pro ekonomické migranty nebo zavedení povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky. Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU.

Kurzy by se měly konat v Centrech na podporu integrace cizinců, které budou ve všech krajích. Nyní takové zařízení chybí ve středních Čechách. Náklady na zavedení kurzů, jejich poskytování do roku 2020, provoz center a výstavbu jednoho nového centra podklady pro vládu odhadují na 142 milionů korun.

Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, před dvěma lety více než 9000.

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

První projekce výsledků eurovoleb: Koho Češi vyšlou do Bruselu a kdo…

18.02.2019 12:44 Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše by po květnových volbách mohlo v novém europarlamentu získat osm…

Česko jako vědecká velmoc? Ze schválených peněz se vyčerpalo 99 procent

18.02.2019 12:30 Ze schválených 33,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2018 se…

Chceme, aby byl „český hlas" v Evropě slyšet. Zatím jen stojíme u fontánky…

18.02.2019 12:16 ROZHOVOR - Není patrně v České republice člověka jiného, než je on, který by se nebál mluvit nahlas…

Hrušínský se vysmál dění na sjezdu ANO: Tohle se Babišovi, Faltýnkovi a…

18.02.2019 11:17 Hnutí ANO si na víkendovém sjezdu volilo nové vedení. Překvapení se nekonalo, post předsedy obhájil…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama