Česko patří mezi pět největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu. Do země bránící se ruské agresi putovaly z České republiky zbraně nebo technika za mnoho miliard korun, vyplývá z vyjádření náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného.
Jen v prvních týdnech od začátku ruského napadení Ukrajiny česká vláda uvolnila vojenskou pomoc za více než tři miliardy korun, další miliardu vybrali lidé ve finanční sbírce. Násobně více pak z Česka na Ukrajinu zamířilo "z dalších zdrojů", řekl ČTK Kopečný. Z Česka na Ukrajinu byly podle něj dodány typově téměř všechny druhy zbraní a vojenského materiálu, který se zde vyrábí. A to včetně těžké techniky, raketometů nebo houfnic.
Pomoc Ukrajině se podle Kopečného začala připravovat už na konci loňského roku poté, co bylo zřejmé, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím svá vojska. Když vypukla válka, byl už připraven seznam materiálu, který měly české firmy k dispozici. Klíčovou otázkou bylo to, kde sehnat potřebné peníze. "Protože jsem všude kolem sebe viděl to obrovské vzepětí a vůli pomáhat, oslovil jsem ukrajinského velvyslance, jestli by nechtěli vytvořit speciální fond," poznamenal. Záhy tak začala finanční sbírka, do které lidé i firmy přispěli do současné doby asi 1,2 miliardy korun.
Kopečný zdůraznil nutnost jednat rychle, protože ukrajinský stát byl v prvních dnech konfliktu na pokraji kolapsu. Tamní administrativa neměla prostředky na nákupy, a vojenský materiál byl proto v Česku pořizován právě díky darům. K finanční sbírce se přidaly i dary od české vlády a peníze začaly přicházet i ze zahraničních zdrojů, a to i od některých evropských vlád. Postupně se na financování začala podílet i ukrajinská vláda.
Přesnou hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu nechce ministerstvo zveřejňovat. "Je to velmi důstojná suma. Jednoznačně platí, že v absolutních číslech patříme k čtyřem, pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu," zdůraznil náměstek. Jen v prvních týdnech podle něj dar české vlády přesáhl tři miliardy korun, ve finanční sbírce se vybralo 1,2 miliardy korun. "A násobky tohoto jsme dodaly z dalších zdrojů," poznamenal.
Ministerstvo obrany ukrajinské ambasádě pomáhalo nákupy koordinovat. Podílelo se například na přípravě smluv nebo na prověřování nabízeného zboží, zda je v požadované kvalitě a jestli vůbec existuje.
Kopečný zdůraznil, že zbraně na pomoc napadené Ukrajině z ČR odcházely už v době, kdy ostatní státy stále váhaly, zda se k této pomoci připojit. Kopečný je přesvědčen o tom, že český a polský postoj pomohl v rozhodování i americké administrativě. Ta se v prvních týdnech války obávala toho, že dodávky těžkých zbraní ze Západu by Rusko mohlo vnímat jako eskalaci konfliktu.
Podle Kopečného Česko nebylo první pouze při dodávkách těžké techniky, ale i v dalších zásadních kategoriích, a stalo se tak vzorem pro další země. "V prvních dnech jsme dodávali především pěchotní zbraně, protitankové, následovaly zbraně protiletecké a postupně jsme v následujících týdnech začali posílat i těžkou bojovou techniku," podotkl. Na sociálních sítích lze podle něj dohledat videa, na kterých jsou české raketomety nebo houfnice. Poznamenal, že záběry neukazují techniku z armádních skladů.
Zdůraznil, že v pomoci je nutné pokračovat a zintenzivnit ji. Západ by podle něj měl na Ukrajinu dodat maximum vojenské techniky a hledat cesty, jak neoslabit svou obranyschopnost a zároveň posílit tu ukrajinskou.
Rusko má podle něj několikanásobnou převahu v počtu techniky. "Ukrajina má extrémně silnou morálku, má ohromné odhodlání a ruská taktika sklízí výsměch po celém světě. Ale ta faktická převaha v počtech techniky je na straně Rusů," podotkl.
Kopečný zpochybnil prohlášení Ruska, které vyhrožovalo ničením dodávek od západních zemí. Ruská armáda má podle něj potíže se zásahem pohyblivých cílů. Úspěšnost českých dodávek označil za "téměř stoprocentní".
Ocenil spolupráci s Polskem, Slovenskem a pobaltskými zeměmi. Vyzdvihl i zapojení českých úřadů, které maximálně zrychlily povolování vývozu vojenského materiálu. Do dvou až tří dnů od příchodu peněz na účet tak podle něj bylo možné poslat požadované zboží.
Na dodávkách pro Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci
Na dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci. Pochybné firmy nabízely například ochranné vesty. ČTK to řekl náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Podvodům podle něj zabránily kontroly ministerstva obrany.
Úřad ukrajinské ambasádě od počátku ruské agrese pomáhal s koordinací dodávek vojenského materiálu. "Pomáháme ambasádě a ukrajinskému ministerstvu obrany v tom, aby dostaly zboží, které potřebují," poznamenal Kopečný.
Prověřování firem a nabízeného zboží, zda je v požadované kvalitě nebo zda ho vůbec daná firma má k dispozici, podle náměstka zahrnovalo velké množství inspekcí. "Stejně jako při jiných krizích i v tomto případě se objevilo určité množství šmejdů," poznamenal. "Lidé, kteří před lety lidem prodávali hrnce, v době covidu prodávali roušky a míchali dezinfekce, teď najednou začali nabízet různé produkty, které chtěli prodávat Ukrajincům do války," podotkl.
Podle Kopečného bylo ale poměrně jednoduché nabídky prověřovat, protože zbrojní průmysl je značně regulovaný. "Nemůžete seriózně nabízet vojenský materiál bez prověrky nebo výrobní kapacity," řekl. Protože není snadné vyrobit zbraň a ještě komplikovanější těžkou techniku, podvodníci se pokoušeli zaměřit třeba na dodávky takzvaných neprůstřelných vest.
Když ale ministerstvo chtělo nabízené vesty zkontrolovat, aby zjistilo, z jakého materiálu jsou vyrobené, dodavatel začal uvádět, že zboží není v Česku, jeho dovoz kvůli kontrole by byl nákladný a požadoval platbu předem. Kopečný poznamenal, že v několika sousedních zemích firmy po získání velkého obnosu peněz následně zanikly.
Podvodné nabídky se podle náměstka objevovaly přibližně ve druhém až čtvrtém týdnu války. Ustaly poté, co podvodníci zjistili, že peníze nezískají pouze tím, že pošlou fakturu a následně zmizí nebo vyhlásí insolvenci. "Za poslední týdny se se šmejdy nesetkávám," dodal.
Ukrajinská ambasáda si podle něj pomoci ministerstva velmi cení, protože na podobné prověřování nemá kapacitu. A v době ostřelování Kyjeva to bylo nemožné i pro ukrajinskou administrativu.
Související
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák