Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky.
Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). V červnové zprávě upozorňovala, že dosažení dluhové brzdy ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP) hrozí v roce 2024. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
"Mírné zlepšení očekávaných strukturálních sald, jakož i zvýšení hodnoty nominálního HDP, oddaluje možný rok kolize ukazatele dluhové kvóty s institutem dluhové brzdy. Zatímco na základě minulých projekcí hrozilo, že k tomu dojde již v roce 2024, nyní by to bylo o dva až tři roky později," uvedla rada. Podle ní jde o pozitivní zprávu, která tak otevírá delší časový prostor pro konsolidační úsilí. Nicméně veřejné finance jsou podle ní nadále v nerovnováze.
"Podle provedených výpočtů je možné zabránit kolizi s dluhovou brzdou v budoucnu velmi mírným zvýšením každoročního konsolidačního úsilí, a to z 0,5 procenta HDP na 0,65 procenta HDP," uvedla rada. Doporučuje k tomu využít i zvýšené očekávané příjmy v roce 2022. "Bohužel aktuální verze návrhu státního rozpočtu na rok 2022 počítá s deficitem ve výši 377 miliard korun, kdy významný přírůstek očekávaných příjmů byl kompenzován dalším růstem výdajů," dodala.
Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. Plány MF podle rady umožní dosáhnout strukturálního schodku jedno procento HDP v roce 2032.
Ze srpnové prognózy MF dále vyplývá, že veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Klesat by měl i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP. Na základě odhadů lze podle rady předpokládat, že schodek letošního státního rozpočtu bude nižší než schválených 500 miliard korun.
Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024.
V případě plánovaných úspor, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.
"I přes výše mírné zlepšení výhledu však NRR i nadále upozorňuje, že se české veřejné finance nachází ve významné strukturální nerovnováze, která není dominantně způsobena stabilizačními opatřeními přijatými v souvislostmi s epidemií covid-19, ale trvalými změnami v nastavení daňových (zejména zrušení zdaňování superhrubé mzdy, nárůst slevy na poplatníka, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí) a výdajových politik (například zvyšování důchodů nad valorizačním vzorcem stanovené tempo)," uvedla dnes rada. Dodala, že jde o nerovnováhu, kterou nevyřeší hospodářský růst. Podle rady tak bude nutné provést významné úpravy jak na příjmové, tak i výdajové straně.
Rada také upozornila, že z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí opět nepřišel ani omezený pokrok v systémové úpravě důchodového systému, který se po roce 2030 ocitne v souvislosti s demografickou změnou pod významným tlakem.
Související
Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun
Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi
státní dluh , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 48 minutami
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 1 hodinou
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 1 hodinou
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 1 hodinou
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 2 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 3 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
Finští pohraničníci vybaveni i běžkami monitorují východní hranici země, která představuje nejnovější a nejdelší hranici NATO s hlavním protivníkem Aliance, s Ruskem.
Zdroj: Radek Novotný