Hodnocení prezidenta Miloše Zemana ze strany veřejnosti se proti loňskému podzimu dál zhoršilo. Celkově si vysloužil za své počínání od lidí při hodnocení jako ve škole průměrnou známku 3,8. Na podzim to bylo 3,6. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK, která zaznamenala zhoršení hodnocení hlavy státu již na podzim. Nyní si Zeman pohoršil ve všech hodnocených oblastech a nejvýrazněji ve své dosud velmi "silné disciplíně", a to zájmu o problémy občanů.
Zemanův zájem o problémy občanů dotázaní ohodnotili průměrnou známkou 3,7, na podzim to bylo 3,4. Nejkritičtější jsou ale lidé k prezidentovi za je aktivitu v době koronakrize a jeho způsob vystupování na veřejnosti, dostal za to v průměru "čtyřku". Proti podzimu je to mírné zhoršení.
Od podzimního průzkumu se mezi lidmi zvýšilo i vnímání nedůležitosti prezidentské funkce o pět procentních bodů na 35 procent. Dál ale v populaci převažují lidé, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit, což prosazuje 22 procent dotázaných, nebo zachovat současné nastavení, což je názor 43 procent účastníků průzkumu.
"Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý," uvedl k výsledkům Jan Burianec ze STEM/MARK.
Nedůležitost prezidentského úřadu pak podle autorů průzkumu častěji zmiňují ženy, lidé ve věku 30 až 45 lety nebo ti, kteří nedůvěřují vládě. "I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles nedůvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny," doplnili autoři.
Co se týče budoucího prezidenta, lidé proti podzimu více upřednostňují energetického a vitálního člověka, který je schopen převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu pak přikládají politické a životní zkušenosti, budoucí kandidát tedy nemusí být vyloženě politický matador. "V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním," plyne z průzkumu podle jeho autorů.
Podle průzkumu patří mezi desítku nejvážnějších potenciálních kandidátů na prezidenta moderátor a herec Marek Eben, senátorka Miroslava Němcová, generál Petr Pavel nebo senátoři Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer či Miloš Vystrčil. Premiér Andrej Babiš z této desítky vypadl, přitom ještě v září 2019 byl na špici.
Autoři průzkumu ale upozornili, že na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Navíc pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. "Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem," doplnil Burianec.
Agentura provedla průzkum na přelomu března a dubna mezi osmi stovkami lidí staršími 18 let.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 1 hodinou
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 1 hodinou
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 1 hodinou
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 2 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 3 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 3 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 3 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 4 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 4 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 4 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 5 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 6 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 6 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 6 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 7 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 7 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 7 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 8 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.
Zdroj: Jan Hrabě