Informace získané zpravodajskými službami by mohly být používány v trestním řízení jako důkazy. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou ve středu projedná vláda. Návrh ministerstvo vnitra předkládá spolu s novelou zákona o Policii ČR, jejímž cílem je upravit zastaralá či nedostatečná ustanovení.
Použitelnost informací má novela zákona omezit na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šly jiným způsobem obtížně zjistit. "Typicky půjde o informace získané odposlechy za určitých jedinečných okolností, které se již nemusí opakovat; zachytit a učinit tyto informace procesně využitelnými pak půjde jen touto cestou," píše se v důvodové zprávě vládního materiálu. Trestní řízení také musí být vedeno pro trestný čin, u kterého je možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu.
Nyní mohou zpravodajské služby pouze upozornit orgány činné v trestním řízení na možnost, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a při prověřování opatřit vlastní důkazy. Využívání informací od zpravodajských služeb omezuje mimo jiné rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, podle kterého takovéto informace nebyly ve smyslu trestního řádu získány zákonným způsobem.
Jednou z podmínek by podle novely mělo být to, že informace byly získány v souladu se zákony o Bezpečnostní informační službě (BIS) a Vojenském zpravodajství. Dokud činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) nebude upravena stejně, jako je tomu v případě zmíněných útvarů, nebude možné její informace v řízení využít.
Ústavní soud ve svém rozhodnutí také uvedl, že odposlechy tajných služeb nedosahují "garančních kvalit, které vyžaduje trestní řád". Mezi garance by tak podle novely mělo patřit například to, že k použití zpravodajské techniky bude vyžadováno písemné povolení předsedy senátu vrchního soudu, nebo že je možné techniku použít pouze v případě, kdy by odhalování činnosti bylo jiným způsobem neúčinné, podstatně snížené či nemožné.
Podle novely by měl být zachován princip, podle kterého zpravodajská služba zváží, zda informace pro účely trestního řízení předá, nebo zda upřednostní ochranu zpravodajské informace. Novela má podle návrhu také zakotvovat pravidlo, že se zpravodajskou informací se bude od okamžiku jejího předání nakládat obdobně jako s informací získanou postupem dle trestního řádu, včetně možné nepřípustnosti informace jako důkazu nebo povinnosti jejího zničení ve vymezených případech.
Návrh se vládě předkládá s rozporem mezi ministrem vnitra a zmocněnkyní vlády pro lidská práva. Ta požaduje, aby případnému předání informací zpravodajských služeb orgánům činným v trestním řízení předcházelo vždy povolení soudcem. Vnitro však upozorňuje na to, že už samo nasazení zpravodajské techniky podléhá povolovacímu procesu ze strany soudů. Připomínky k jednomu z bodů měla i Česká advokátní komora, na rozporu ale netrvala, protože není oficiálním připomínkovým místem.
Novela zákona o Policii ČR se zabývá aktualizací některých předpisů, které jsou podle předkladatelů zastaralé. Upravuje tak například způsoby, kterými je možné zasáhnout proti bezpilotním systémům, zakotvuje také možnost rozšíření okruhu tzv. chráněných osob.
Mělo by jít například o rodinné příslušníky chráněných osob či státníky, na jejichž ochranu se nevztahují mezinárodní dohody - jako příklad uvádí návrh viceprezidenta USA. Mezi chráněné osoby by také mohly být zařazeny lidé bez faktické funkce, ale s významným mezinárodním kreditem, jako je třeba dalajlama. O tom, kdo by mohl ochranu dostat, by měl podle novely rozhodovat ministr vnitra.
Související
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 57 minutami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 1 hodinou
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 4 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 5 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.
Zdroj: Libor Novák