Jaké budou daně z příjmu? Koalice se neshodne, přiznal Hamáček. Rozhodne Sněmovna

Otázku daně z příjmu musí kvůli chybějící koaliční dohodě rozhodnout Sněmovna. Novinářům to po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu řekl jeho šéf a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Ani podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není chybějící shoda mezi sociální demokracií a ANO věcí, která by měla rozštěpit koalici, dodal Hamáček.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy předložil Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku pro příští rok. Podobný návrh předložil i Hamáček. Oba počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Babiš navrhuje zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, Hamáček 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka.

Návrhu ANO minulý týden přislíbila podporu opoziční ODS v případě, že neuspěje její návrh na jednotnou sazbu 15 procent. K potřebné většině by tak mohlo stačit 78 hlasů poslaneckého klubu ANO a 23 hlasů klubu občanských demokratů.

Hamáček připustil, že koalice se u klíčového předpisu nedohodne. "Ale specifikum menšinové vlády je, že může něco dohodnout a celou řadu kompromisů udělat, ale potom musí do Sněmovny a dělat další kompromis, hledat, kdo dodá hlasy," uvedl. Podle ČSSD způsobí Babišův návrh příliš velký výpadek v rozpočtu hlavně v roce 2022 a pomůže spíš lidem s vysokými příjmy a bankám.

Podle šéfa ČSSD však Babiš nikdy věc neprezentoval tak, že by měla rozštěpit koalici. Vztahy mezi ANO a ČSSD jsou podle něj pracovní. "Že jste s někým v koalici, neznamená, že si s ním postavíte dvojdomek. Je to prostě pragmatická dohoda na spolupráci na plnění vládního programového prohlášení," řekl.

Složité vztahy jsou podle něj v každé koalici. Na dotaz, zda vydrží spolupráce ANO a ČSSD až do voleb, uvedl, že sociální demokraté nebudou dělat nic pro to, aby vztahy naschvál komplikovali. "My se jen vymezili proti tomuto konkrétnímu návrhu," uvedl. V řadě jiných případů koalice naopak dohodu našla, v tomto však bude muset spor rozhodnout Sněmovna, dodal.

Za fantastické pak Hamáček označil spekulace o tom, že by mohla vzniknout úřednická vláda v čele s ředitelem ČEZ Danielem Benešem. Prezident Miloš Zeman dnes tuto informaci v rozhovoru s Parlamentními listy označil za absolutní lež. O možném plánu na úřednickou vládu informoval v pátek server Seznam Zprávy. Hamáček řekl, že takové spekulace komentovat nechce a připsal je předvánoční atmosféře.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.
Jan Hamáček

Policie odložila kauzu Hamáčkovy neuskutečněné cesty do Moskvy

Policie odložila kauzu neuskutečněné cesty do Moskvy bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle policie zanikla trestní odpovědnost, protože Hamáček od dalšího jednání dobrovolně upustil.

Více souvisejících

Jan Hamáček Daně ČSSD Hnutí ANO Andrej Babiš Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy